Naše místo ve vesmíru: Hnědí trpaslíci

20. 02. 2022

Hnědý trpaslík

Ve vesmíru lze nalézt objekty různých hmotností. Od malých kamenů, přes planety, hvězdy až po ultramasivní černé díry. V tomto dílu našeho seriálu se zaměříme na hnědé trpaslíky, tedy tělesa na hranici planet a hvězd.

Hnědí trpaslíci, infografika

Image credit: Living Future

S rostoucí hmotností dochází v jádrech velkých těles ke vzniku takových podmínek, za kterých dochází k fúzi atomů. Hvězdy jsou charakteristické tím, že se v nich spojují atomy vodíku a těžší. Objekty, ve kterých dochází k fúzi izotopů vodíku nebo lithia, mezi hvězdy nepatří. Tvoří samostatnou kategorii hnědých trpaslíků.

Vzhledem k faktu, že v jádru hnědých trpaslíků neprobíhá termojaderná fúze, jejich jasnost je oproti hvězdám velmi nízká. Detekovatelné jsou v podstatě pouze v infračerveném světle a i v tom září velmi slabě. Jako první proto byly pozorovány ty největší z hnědých trpaslíků - spektrální třídy M (tedy stejné, jako u červených trpaslíků).

M trpaslíci
Spektrální třída charakterizuje barvu a tedy odvozeně teplotu pozorovaného tělesa. Hnědí trpaslíci třídy M tedy mají hodně společného s trpaslík červenými. Jejich povrchová teplota se pohybuje kolem 2 000 °C, mají spíš červenou barvu a víc než 60 hmotností planety Jupiter. Jedná se nicméně o objekty, ve kterých neprobíhá fúze vodíku.

L trpaslíci
V roce 1988 byl objeven první kandidát, jehož spektrum se výrazně lišilo od třídy M. Jednalo se o sekundární složku hvězdy GD 165, která byla dlouho jediná v nově vytvořené třídě L. Deset let poté bylo objeveno několik dalších podobných objektů v průzkumu 2MASS.

T trpaslíci
Postupně astronomové nacházeli stále chladnější objekty. V roce 1995 byl objeven první kandidát na zcela novou spektrální třídu hnědých trpaslíků - T. Tyto objekty se kromě teploty liší od předchozích také složením - mají významný podíl metanu.

Y trpaslíci
V roce 2010 byly identifikovány první objekty, jejichž povrchová teplota byla okolo 0 °C. Byly zařazeny do nové třídy Y.