Nejnovější zprávy z kategorie
Chang´e

2. 1. 2019

Rok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další

Na začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30. ledna plánován také start indické mise Chandrayaan-2, která by následně měla vyslat robotický rover k jižnímu pólu Měsíce. Na Měsíc se v dohledné době hodlají vrátit také USA, avšak půjde o zcela jiný druh misí, než automatické rovery.

11. 1. 2022

Čínský lunární rover Yutu 2 vyfotil na Měsíci podivný hranatý útvar z blízka, jedná se o kámen

Rover Yutu 2 je součástí čínské mise Chang'e 4 a od ledna 2019 zkoumá odvrácenou stranu Měsíce. V listopadu Yutu 2 zachytil na severním horizontu nezvyklý útvar, který připomíná kostku. V době pořízení prvního snímku byl rover asi 80 metrů daleko a čínská vesmírná agentura jej poslala blíž, aby objekt prozkoumal. Nově zveřejněné snímky prozradily, že se nakonec jednalo o obyčejný kámen na povrchu Měsíce.

29. 10. 2019

Čína zveřejnila detailní snímky podivného materiálu, který našel rover Yutu 2 na odvrácené straně Měsíce

Už v červenci Čína oznámila, že rover Yutu 2, který je součástí mise Change 4, našel na povrchu Měsíce substanci, u níž není zřejmé, o co se jedná. Čínská vesmírná agentura nyní publikovala detailní snímky, které napovídají původu tohoto materiálu: jde zřejmě o sklo vytvořené při dopadu meteoritu. Podobný materiál našli i astronauti mise Apollo 17 v roce 1972 a vzorky dokonce dovezli zpět na Zemi.

1. 3. 2022

Čínský rover našel na povrchu Měsíce průhledné skleněné kuličky

Čínský rover Chang´e 4 narazil na povrchu odvrácené strany Měsíce na kuličky ze skla. Podle fotografií jsou nejméně dvě z nich zřetelně průsvitné, což vědci v tomto regionu nečekali. Podobný nález se na Měsíci ještě nepodařil.

2. 2. 2019

Čínská lunární sonda naměřila během měsíční noci chladnější teploty než mise Apollo

Koncem ledna se čínská sonda Chang´e 4 probudila z noční hibernace a poslala na Zemi data, která během ní nasbírala. I když sonda šetřila energií, protože během třináctidenní noci nemohla dobíjet své baterie, měřila během noci teplotu, která spadla až k -190 °C. Nejnižší teplota naměřená během misí Apollo byla -173 °C, astronauti během těchto misí však přistávali výrazně blíže rovníku. Naopak data z mise LRO naznačují, že v některých místech na severním pólu Měsíce by mohly teploty spadnout až k -247 °C.