
V novém roce se NASA připravuje na misi Mars Science laboratory. Cílem této mise je dopravit na Mars robotické vozidlo Curiosity, které má za úkol hledat důkazy o aktivitě na Marsu v jeho historii i současnosti. Přesněji řečeno Curiosity bude zjišťovat, zda v okolí jeho přistání jsou nebo někdy byly podmínky vhodné pro život. Robotické vozidlo je v současnosti sestavováno v Jet Propulsion Laboratory, laboratoři NASA v Kalifornii. Start mise je plánován na listopad nebo prosinec roku 2011 a k Marsu by měl robot dorazit v srpnu příštího roku.
Projekt Mars Science Laboratory dopraví na Mars doposud nejkomplexnější sondu. Curiosity je výrazně větší jeho předchůdci Opportunity a Spirit a nese s sebou sofistikovanější technologie. Sestavení kol a velikost vozítka mu dovoluje překonat překážky až 60 centimetrů vysoké a během jednoho dne urazí až 200 metrů. Sonda nabitá technologiemi bude poháněna radioisotopickým termoelektrickým generátorem, který využívá rozpadu plutonia k výrobě elektrické energie pro věděcké přístroje i pohon. Narozdíl od předchozích sond ve vesmíru i na Marsu už nebude robot závislý na sluneční energii, a to je na Marsu výhoda, protože sluneční panely jsou v podmínkách rudé planety zanedlouho zaprášené prachem. Napříč tělem vozidla proudí v trubkách horká kapalina, která udržuje vhodnou teplotu pro přístroje na palubě. Díky jadernému pohonu je mise plánována na jeden rok na Marsu (zhruba dva roky na Zemi). To je však minimální doba, dokud bude sonda komunikovat a pracovat, bude mise pokračovat, podobně jako robotická vozítka Opportunity a Spirit, která výrazně překročila plánovanou dobu operací. Sonda je zčásti samostatná, ale hlavní příkazy budou přicházet ze Země, komunikace bude probíhat ze sondy na oběžnou dráhu Marsu, kde jedna z orbitálních sond vyšle signál k Zemi, zde jej zachytí síť teleskopů Deep space network a nasměřuje signál do centrály mise. Za cíl mise byla z velkého množství míst postupně vybrána 4 místa, kde by Mohl Curiosity přistát. Nyní jsou důkladně zkoumána na snímcích ze sondy MRO, která snímá Mars kamerou s vysokým rozlišením. Ve všech cílových destinacích jsou horniny, které v zemských podmínkách vznikají v kapalné vodě, vědci doufají, že právě v takových lokalitách bude zkoumání hornin nejzajímavější.