Až doposud byly všechny lidské cesty do vesmíru pod dohledem státních agentur. Jinak tom nebylo ani před 40 lety, kdy lidé létali na Měsíc. Nikde ale není psáno, že to tak musí být v případě Marsu. Taková cesta by totiž byla nejdražším počinem, který si lidé vymysleli, a sehnat dostatek financí k jejímu uskutečnění, bude klíčové pro její realizaci.
Stále více odborníků, kteří mají co do činění s lidskou výpravou na Mars, rozmýšlí nad tím, jestli by nebylo dobré nechat privátní sektor zaplatit část gigantických nákladů. Vědci z NASA a jejich kolegové z jiných zemí podali návrh, který navrhuje, aby 160 miliard dolarů výdajů bylo pokryto ze soukromých zdrojů. Tyto peníze by mohly soukromé společnosti zaplatit za licence k vysílacím právům, nebo jiným předmětům mise. Další možností je například využití reklamy v průběhu mise. Některé z nápadů vyvolávají rozpačité reakce v oboru. Někomu se nelíbí právní nejistota úkonů, které proběhnou ve vesmíru, jiní zase namítají že není vhodné omezovat vysílací práva na jednu společnost. V tomto ohledu je podle Timothy Nelsona, odborníka na právo ve vesmíru, třeba zřídit mezinárodní organizaci, která bude rozhodovat, co se na Marsu dělat smí a co nesmí. Jedno je však jisté, v soukromém sektoru plave množství peněz, které by mohly realizaci historické výpravy výrazně přiblížit. Privátní společnosti se stále více angažují na nízké oběžné dráze Země a účastníci soutěže Google Lunar X Prize, jejímž cílem je dopravit a následně operovat na povrchu Měsíce s robotickým vozítkem, jsou živým důkazem jejich zájmu i o vzdálenější vesmír. Tak jak s každou jinou lidskou činností i u vesmírných aktivit platí že, kde je volný obchod a existuje možnost vydělat peníze, brzy bude konkurenční trh, který srovnává nabídku s poptávkou. Nespočet privátních satelitů na oběžné dráze Země je pouhým předvojem expanze, která nás čeká v následujících desetiletích.