
Evropská vesmírná agentura je jedním z pěti partnerů projektu Mezinárodní vesmírné stanice. Nedisponuje sice pilotovanou vesmírnou lodí jako je ruský Sojuz nebo už vysloužilé americké raketoplány, vyvinula však vlastními silami nepilotovaný nákladní modul, který se stal pro ISS důležitým podpůrným systémem, který neplní pouze funkci dopravní. Provoz všech ATV se zatím obešel bez problémů a někteří evropští vědci už pomýšlejí, co s ATV do budoucna. A o nápady není nouze.
První ATV dostalo přezdívku Jules Verne a k ISS odstartovalo v roce 2008, po šesti měsících, kdy byl modul připojen ke stanici, jej astronauti naplnili odpadem, se kterým potom ATV-1 shořelo v atmosféře. Druhé ATV-2 Johaness Kepler je od ledna 2011 zakotveno u ISS a v rozmezí asi 12 měsíců jsou plánovány ještě nejméně další dva lety ATV, ESA již rozdělila zakázky na výrobu zbývajících modulů soukromým společnostem. Modul ATV je dlouhý 10 metrů a má 4,5 metrů v průměru, kapacita nákladního prostoru je přes 7,5 tuny (1,5 - 5,5 tuny běžných zásob, 4,7 tun paliva pro ISS, téměř tunu vody a 100 kg plynných látek). Vnitřek modulu udržuje ochrannou atmosféru a umožňuje transport citlivých experimentů, dovoluje také astronautům vstoupit do zakotveného ATV bez nutnosti nasazení ochranného obleku. Funkce ATV však nejsou pouze v dopravě zásob na ISS. Kromě potravin, vzduchu a dalším nutností pro astronauty, s sebou modul vozí také palivo pro samotnou vesmírnou stanici. ISS musí jednou za čas zažehnout své trysky, aby udržela svou orbitální rychlost, stanice totiž obíhá relativně nízko nad povrchem a zbytky horní vrstvy atmosféry ji zpomalují, což stanici přibližuje Zemi. Aby neshořela v atmosféře, musí stanice zvýšit svou rychlost. K ISS se občas přiblíží kus vesmírného odpadu, kterého je na oběžné dráze nespočet menších i větších kusů. Srážce se stanicí je nutné zabránit, i sebemenší meteorit nebo kus nefunkční družice může svou vysokou rychlostí vážně poškodit křehkou orbitální stanici. I zde může evropský modul ATV pomoci, zakotvený u modulu Zvezda může zažehnout své trysky a ISS odtlačit do bezpečné vzdálenosti. Dnes jsou evropští kosmonauti nuceni využívat služeb svých partnerů a nechat se svézt ruským sojuzem nebo americkým raketoplánem. Není však tajemstvím, že i Evropa by chtěla disponovat soběstačným systémem pro dopravu lidí na oběžnou dráhu. Koncept ATV byl navržen tak, aby nebylo těžké jej modifikovat na dopravu astronautů, žádné konkrétní plány ale aktuálně neexistují. Jako pravděpodobnější se jeví úprava modulu, která by mu umožnila návrat na povrch Země, astronauti by potom mohli zpět na Zemi posílat experimenty a další vědecký materiál. Jedním z dalších návrhů je umožnit modulu připojení dalšího na dvou místech a vytvoření malé vesmírné stanice. Ukotvení by bylo umožněno v přední části, kde už nyní dokovací zařízení je, a také na zadní části modulu, kde je motor, který byl vyvíjen tak, aby nebylo těžké druhé dokovací zařízení připojit. Vesmírné moduly ATV startují na vrcholku rakety Ariane 5 z kosmodromu ESA Kourou v Latinské Americe. Třetí ATV se vydalo k ISS na konci března 2012 a nese jméno Edoardo Amaldi, po italském fyzikovi.