Nákladní loď ATV musela odtlačit ISS do bezpečí před orbitálním odpadem

6. 11. 2014
ISSATVVesmírný odpad

S doposud největší urgencí musela minulý týden uhýbat Mezinárodní vesmírná stanice úlomkům vesmírného odpadu, které byly na stejné oběžné dráze a hrozily srážkou a poškozením komplexu. Teprve šest hodin před největším předpovídaným přiblížením nebezpečného úlomku družice Kosmos-2251 se vesmírné agentury podílející se na projektu ISS dohodly na speciálním úhybném manévru. Zažehnutím trysek na evropské nákladní lodi ATV Georges Lemaître se jim podařilo posunout orbitální stanici na bezpečnější oběžnou dráhu.

ATV a ISS

ATV a ISS evropský nákladní modul je automaticky naváděný a dokuje u orbitální stanice samostatně. Jednou z jeho funkcí je také úprava výšky, ve které ISS obíhá Zemi.



Objekt velikosti lidské pěsti byl detekován na oběžné dráze, která jej měla zavést do blízkosti ISS. Šlo o úlomek z ruské družice Kosmos-2251, která se v roce 2009 srazila s tehdy stále ještě funkční družicí Iridium 33. Kolize zničila oba satelity a vytvořila množství úlomků, které od té doby krouží kolem Země. A 27 října se jeden z nich měl přiblížit do asi čtyřkilometrové vzdálenosti od stanice, což je při vesmírných misích nebezpečně blízko. 

V podobných situacích se musela posádka stanice vždy přesunout do návratových sojuzů a doufat, že se nic nestane. Teprve od roku 2012 je možné využívat motorů nákladních lodí Progress ke zrychlení nebo zpomalení stanice, což ji uvádí na vyšší nebo nižší oběžnou dráhu kolem Země. Od roku 2013 umí tento manévr provádět také další nákladní loď zásobující ISS, ATV. 

A právě aktuálně kotvícího ATV bylo třeba při incidentu z minulého týdne. U stanice totiž zrovna Progress nekotvil a nebylo tak jiné možnosti. Manévr tedy měli na starosti operátoři z francouzského Toulouse společně s kolegy z Moskvy a Houstonu. Během čtyřminutového zážehu posunuli orbitální komplex na o kilometr vyšší oběžnou dráhu do bezpečí před úlomkem.

Šlo o jednu z posledních akcí evropských lodí ATV, Georges Lemaître je pátou v řadě a další už se vyrábět nebudou. V únoru příštího roku se odpoutá od ISS a shoří s odpadky v atmosféře. Program ATV byl evropským příspěvkem k provozu vesmírné stanice a nesl řadu prvenství nejen pro evropskou kosmonautiku. Do budoucna bude Evropská vesmírná agentura přispívat na provoz ISS nepřímo, konkrétně spoluúčastí na jedné z misí Orionu, vesmírné lodi NASA pro průzkum hlubokého vesmíru. Právě modifikované ATV by mělo sloužit jako servisní modul Orionu pro misi označovanou jako Exploration Mission 1.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Více o společné misi ESA a NASA

NASA a ESA společně budují vesmírnou loď Orion, už příští rok proběhnou první testy ve vesmíru

19. 1. 2013 Americká a Evropská vesmírná agentura se dohodly na spolupráci při vývoji vesmírného plavidla, které má dopravit astronauty na Měsíc a dál k planetám sluneční soustavy. Orion pojme čtyřčlennou posádku, které dá prostor na až několikaměsíční přežití ve vesmíru. Modul pro posádku, který vyvíjí NASA, bude doplněn servisním modulem, který bude mít na starosti Evropská vesmírná agentura.

        
        Úkolem servisního modulu bude poskytovat a skladovat energii pro modul s posádkou, bude zde také umístěna termální kontrola a pohonná jednotka. Kromě pohonných trysek tedy bude vybaven solárními panely a prostorem, kde bude uskladněna voda a vzduch pro posádku. Servisní modul bude připojen přímo na kuželovitý modul pro posádku, do vesmíru odstartují společně na vrcholku rakety SLS (Space Launch System). Servisní modul bude k hlavnímu modulu připojen po celou dobu mise a k jeho odhození dojde teprve před vstupem Orionu do atmosféry.



Exploration Test Flight 1 (2014)

Úplně první let Orionu by měl proběhnout už začátkem příštího roku. Půjde o nepilotovanou misi EFT-1 (Exploration Flight Test), při které kapsle několikrát obkrouží Zemi a následně se snese zpátky na povrch. Servisní modul zde bude nahrazen posledním stupněm rakety Delta IV, který bude dodávat energii a pohon.
 




Exploration Mission 1 (2017)

Následovat bude několikadenní mise EM-1 (Exploration Mission), při které už Orion obletí Měsíc a opět se vrátí na Zemi. EM-1 bude kromě jiného také debut pro novou raketu SLS, kterou nyní NASA speciálně pro mise Orionu vyvíjí. Aktuálně je tato mise plánována na 17. prosince 2017. Součástí této mise už bude evropský servisní modul, který bude v nadcházejících letech vyvíjen evropskými silami. 


        celý článek
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Vesmírný odpad

Kolem 3 % družic Starlink na oběžné dráze přestalo komunikovat a staly se neovladatelné
29. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Na oběžné dráze se aktuálně nachází přes 800 malých družic, které by měly poskytovat internet po celé planetě. Zhruba 3 % z nich nicméně přestala komunikovat a jsou na oběžné dráze bez kontroly ze Země. Kromě světelného znečistění noční oblohy tak vzniká další problém - zvýšené riziko srážky s jinou družicí nebo mikrometeoritem, což by vyvolalo nárůst nebezpečného vesmírného odpadu.

celý článek

První pozorování vesmírného odpadu na oběžné dráze během dne
30. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

24. června se výzkumníkům z University of Bern podařilo poprvé pozorovat vesmírné smetí na oběžné dráze za bílého dne. Doposud taková pozorování probíhala výhradně v noci. Ke svému dennímu pozorování vědci využili geodetický laser observatoře Zimmerwald ve Švýcarsku. Tento nový přístup umožní sledování výrazně většího množství odpadu na oběžné dráze.

celý článek

ESA podepsala dohodu se společností ClearSpace o odstranění vesmírného odpadu z oběžné dráhy
12. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mise ClearSpace-1 by měla proběhnout v roce 2025 a jejím cílem bude odstranit z oběžné dráhy část evropské rakety Vega z roku 2013.

Z ISS byla vypuštěna doposud největší sonda: bude zkoušet sběr vesmírného odpadu
28. 6. 2018 (novější než zobrazený článek)

První vesmírná sonda, která bude zkoušet aktivní odstranění vesmírného odpadu na oběžné dráze, byla vypuštěna z paluby ISS. Jmenuje se RemoveDebris, váží celých 100 kilogramů a na ISS přiletěla v dubnu vesmírnou lodí Dragon. Během svojí mise bude RemoveDebris zkoušet odstranění nebezpečných objektů na oběžné dráze Země hned několika způsoby. Asi dvě hodiny po vypuštění pomocí robotického ramene stanice potvrdili operátoři úspěšné navázání kontaktu se sondou.

celý článek

Čínská laboratoř Tiangong-1 spadla do Pacifického oceánu
2. 4. 2018 (novější než zobrazený článek)

Čínská laboratoř Tiangong-1 v pondělí brzy ráno částečně shořela v atmosféře, zbytky trosek se zřítily do Pacifického oceánu. Nekontrolovaný pád zanesl několikatunový modul do blízkosti oblasti v jižním Pacifiku, kam jsou naváděny kontrolované vstupy do atmosféry. Zatím není zřejmé, jak velké kusy přežily průlet atmosférou, jisté však je, že zůstanou na dně oceánu severozápadně od Tahiti, kam dopadly.

celý článek

První známý případ nelegálních satelitů na oběžné dráze: mohou ohrozit jiná zařízení
13. 3. 2018 (novější než zobrazený článek)

Americká start-upová společnost Swarm Technologies vypustila do vesmíru na indické raketě čtveřici malých satelitů, které nedostaly povolení a mohou znamenat vysoký hazard pro ostatní zařízení na oběžné dráze. Důvodem je to, že jsou příliš malé a nelze je sledovat systémem, který monitoruje všechny další družice. Může tak dojít k nebezpečné srážce, která by vygenerovala ještě větší vesmírného odpadu, než dnes na oběžné dráze je. Společnost se tak dostává do právních problémů a bylo jí zakázáno vypouštět i další zařízení.

celý článek

Soukromá společnost podepsala kontrakt se satelitním operátorem na údržbu družic na oběžné dráze
2. 2. 2018 (novější než zobrazený článek)

Představitelé britské společnosti Effective Space oznámili podpis smlouvy s nejmenovanou společností provozující satelitní síť na prodloužení životnosti jejich hardwaru přímo na oběžné dráze. Předmětem dohody jsou dvě automatické servisní družice, které se přichytí ke dvěma už operujícím družicím, kterým dochází palivo. Po spojení převezmou kontrolu nad udržováním pozice dosluhujícího satelitu a prodlouží tak jeho životnost o dalších několik let. Družice by měly letět do vesmíru v roce 2020.

celý článek