Start argentinské družice s přístroji několika dalších států je naplánován na 7. června

Po zdlouhavém cestování a sestavování v Argentině, Brazílii a také v zařízeních NASA v USA, je družice SAC-D (Satelite de Aplicaciones Cientificas-D) připravena ke startu na oběžnou dráhu Země. Společná mise Argentiny, Francie, Itálie, Kanady a USA, jejímž cílem je pozorování Země, měla původně začít mise už v květnu 2010, ale byla o několik měsíců odložena, protože samotná vesmírná sonda SAC-D (někdy označovaná také Aquarius/SAC-D Observatory nebo jen Aquarius) ještě nebyla kompletní.

SAC-D, argentinská družice

SAC-D, argentinská družice na její palubě jsou vědecké přístroje pro pozorování Země z několika států.



Družice nese na palubě 7 přístrojů, které budou zkoumat Zemi z několika pohledů. Pět z těchto přístrojů je argentinské výroby a budou kromě měření teploty oceánů také pozorovat polární záře nebo testovat nové argentinské technologie. Družice SAC-D disponuje také italským zařízením TDP, které bude zkoumat teplotu a vlhkost v atmosféře nebo francouzským experimentem ICARE, který má zkoumat kosmické záření a jeho vliv na elektroniku. 

Hlavním přístrojem sondy je ale americký Aquarius, jehož úkolem bude zkoumat slanost oceánů. Zařízení Aquarius bude zkoumat koncentrace soli na hladině oceánů, s jejíž pomocí chtějí vědci studovat vliv salinity oceánů na vodní cyklus na Zemi. Teplota povrchu oceánů je sledována družicemi z oběžné dráhy už řadu let, ale kromě teploty, také koncentrace soli a tedy hustota mořské vody ovlivňuje pohyb mořských proudů.

NASA je zodpovědná kromě zařízení Aquarius také za start, který je naplánován na červen 2011 z kalifornské základny Vandenberg s pomocí rakety Delta II. Hlavním operátorem mise je argentinská vesmírná agentura CONAE.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

Indická raketa PSLV vynesla na oběžnou dráhu první čistě brazilskou družici

28. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Indická raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle) v neděli úspěšně vynesla na oběžnou dráhu brazilskou družici Amazon-1 a dalších 18 menších satelitů. Úkolem první ryze brazilské družice bude pozorování amazonských deštných pralesů a přesné zaznamenání jejich úbytku.

V březnu se k Zemi přiblíží planetka Apophis - naposledy před těsným průletem v roce 2029

12. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

5. března se planetka Apophis na své oběžné dráze kolem Slunce přiblíží na 0,1 AU od naší planety. Půjde o bezpečné přiblížení, planetka bude víc než 40x dál od Země než Měsíc. Pro astronomy jde nicméně o poslední možnost zjistit o tomto tělese více informací, než se v roce 2029 přiblíží na 32 tisíc kilometrů. Ani za 8 let však srážka se Zemí nehrozí.

celý článek

Na oběžné dráze Země byla objevena druhá trojánská planetka

11. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nedávno objevená planetka 2020 XL5 zřejmě patří mezi trojány Země. Zatím jsou známy pouhé dva objekty z této kategorie planetek, které s naší planetou sdílí oběžnou dráhu kolem Slunce. Oba trojány Země obíhají Lagrangeův bod L4 a obíhají tak Slunce o 60 stupňů před Zemí.

celý článek

Miniměsíc 2020 SO se v úterý podruhé přiblíží k Zemi a v březnu zcela opustí okolí naší planety

1. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Malý objekt s označením 2020 SO se v první polovině února podruhé za několik měsíců přiblíží k Zemi a poté okolí naší planety definitivně opustí. Země tak ztratí třetí známý miniměsíc, i když tento se od těch ostatních hodně liší - je umělý. NASA totiž potvrdila, že se jedná o raketu Centaur ze 60. let, která vynesla na oběžnou dráhu lunární sondu Surveyor 2.

celý článek

Kde se bere voda na Měsíci? Kromě slunečního větru by mohla vznikat také za přispění magnetosféry Země

29. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Na povrchu Měsíce se nachází voda - v permanentním stínu kráterů i vázaná v horninách. Doposud se předpokládalo, že pochází z interakcí slunečního větru s materiálem na povrchu. Nová studie nicméně odhalila, že by mohl existovat ještě další zdroj měsíční vody - Země. Vyplývá to z vědecké studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Rotace Marsu vykazuje drobnou odchylku známou jako Chandlerův výkyv

12. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Podobně jako Země i Mars při rotaci kolem svojí osy vykazuje drobnou odchylku označovanou jako Chandlerův výkyv. Jeho póly se každých 200 dní vzdalují od osy o zhruba 10 centimetrů. Mars je teprve druhou známou planetou, u které byl tento fenomén pozorován, tou první je Země, u které je tato odchylka až 10 metrů. Vědci zatím neví, co tento pohyb může způsobovat.

celý článek

Země v roce 2020 rotovala kolem svojí osy nejrychleji za posledních 50 let

8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Měření pomocí atomových hodin ukazují, že 28 nejkratších dní na naší planetě od začátku měření v roce 1960 nastalo v loňském roce. V těchto dnech Země dokončila rotaci kolem svojí osy o několik milisekund dříve než jindy. Je to dáno například vlivem atmosférického tlaku, oceánských proudů nebo pohyby v jádru planety. Předchozí rekord nejkratšího dne pocházel z roku 2005.

celý článek