Evropská mise na Mars po dalším zdržení nabírá nový dech, první start v roce 2016

Evropská mise na Mars nese označení ExoMars (Exobiology on Mars) a jde o projekt nekonečných změn a odkladů. Původně měla vesmírná sonda odletět k Marsu už letos, kvůli finančním problémům evropských států, zejména Itálie, však byla několikrát odložena a nakonec změnila výrazně i podobu. Poslední změna byla schválena 26. května příslušnými evropskými orgány na jednání v Utrechtu. Od června tak budou moci pokračovat práce na vývoji částí vesmírných sond, které ustaly do doby schválení změn mise ExoMars.

Trace Gas Orbiter (TGO)

Trace Gas Orbiter (TGO) orbitální sonda, která je součástí vesmírného programu ExoMars, na kterém spolupracují evropská a americká vesmírná agentura. K Marsu odstartovala v březnu 2016 a dorazila v říjnu téhož roku.



Podle plánů z roku 2005 měla na Marsu přistát první evropská robotická sonda společně se statickou meteorologickou stanicí. V roce 2009 ale po několika odloženích ESA podepsala dohodu s NASA o společné misi na Mars. Místo původně uvažované rakety sojuz měly být použity rakety Atlas V a evropský rover se musel zmenšit. Později ten samý rok agentury ohlásily revizi mise, se dvěma starty v letech 2016 a 2018. 

Podle tohoto návrhu se na Mars nejprve vydá orbitální sonda ExoMars Trace Gas Orbiter, jejíž součástí bude malý přistávací meteorologický modul. Při otevření okna pro cestu na Mars o dva roky později plánovaly evropská a americká agentura vyslat každá svůj robotický rover, letos na jaře ale přišla poslední změna, když NASA oznámila, že kvůli omezenému rozpočtu není schopna dostát závazku vyslat vlastní rover a navrhla jeden společný.

Tento plán byl v květnu schválen a mise je opět na cestě ke startu. Pokud nebude během následujících pěti let mise opět změněna odletí k Marsu první várka vědeckých přístrojů. 

Trace Gas Mission (TGM), 2016
Orbitální sonda Trace Gas Orbiter se zaměří například na hledání zdrojů metanu v atmosféře Marsu, jehož přítomnost podle NASA může být důsledkem existence živých organismů nebo geologické aktivity. Data nasbíraná sondou také pomohou při výběru přistávacího místa pro druhou část mise dva roky poté.
ExoMars Static lander, 2016
Původně se jednalo o nepohyblivou stanici na povrchu Marsu s 11 vědeckými přístroji, změny v programu mise ale na této sondě zanechaly výrazné změny. ESA totiž v roce 2016 plánuje demonstrovat novou technologii pro přistání na rudé planetě a náklad k přistání výrazně omezila. Sonda přistane se nejprve zbrzdí pomocí padáků a na povrch dopadne pomocí airbagů. Její životnost je plánovaná na krátkých osm solů (dní na Marsu) dokud jí nedojdou baterie.
ExoMars rover, 2018
Hlavní část celé mise je vysoce autonomní robotický rover vážící 295 kilogramů. Je větší než jeho předchůdci z NASA Spirit a Opportunity, ale zase menší než téměř tunová sonda Curiosity, která se chystá na Mars letos v listopadu.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Mars

Čínský rover Zhurong už na Marsu urazil přes půl kilometru, jeho mise má trvat 3 měsíce

Od února tohoto roku obíhá planetu Mars Čínská sonda Tianwen-1. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil 15. května a úspěšně přistál v rozsáhlém regionu Utopia Planitia. Od té doby rover zkoumá své okolí a posílá na Zemi nové fotografie. Mezi těmi posledními jsou písečné duny a také padák, který jej na povrch planety dopravil.

celý článek

Radarové signály interpretované jako vodní jezera pod povrchem Marsu byly zřejmě způsobeny jílovitými horninami

Hned tři vědecké studie publikované v posledním měsíci zpochybňují závěry dřívějšího výzkumu, podle kterého by pod jižním pólem Marsu mohla existovat jezera s kapalnou vodou. Jejich existence vzešla z interpretace radarových dat z orbitální sondy Mars Express. Podle nových studií by však stejná pozorování mohla způsobit také ložiska jílu.

celý článek

Rover Curiosity našel na Marsu evidenci proměny některých hornin v době, kdy už planeta vysychala

Rover Curiosity zkoumá geologii v kráteru Gale na Marsu od roku 2012. Podle hornin, které rover zkoumá, se jedná o místo, které bylo kdysi dávno součástí rozsáhlého jezera. Geologické záznamy se však na různých místech kráteru podstatně liší. Podle nové studie, za to může velmi slaná voda, která některé horniny přeměnila v období kdy planeta postupně vysychala.

celý článek

Při desátém letu pokořil vrtulník Ingenuity na Marsu několik rekordů

Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 10x, se stále komplexnějším letovým plánem. Úspěšné předvedení letu v atmosféře Marsu by mělo do budoucna otevřít dveře zcela nové dimenzi průzkumu planet.

celý článek

Mise InSight přináší první vědecké závěry: vědci zpřesnili odhad velikosti jádra Marsu

Podle seizmologických dat z mise InSight se vědcům podařilo určit vnitřní strukturu planety Mars. Umožnil to hlavně přístroj SEIS, který po dobu jednoho marsovského roku (zhruba 2 roky na Zemi) měřil otřesy na planetě. Více než 600 zaznamenaných otřesů vědcům poprvé odhalilo vnitřní strukturu planety pod stacionární sondou. Nové závěry byly prezentovány v sérii tří vědeckých studií.

celý článek

Rover Perseverance se připravuje odebrat první vzorky hornin, které jiná sonda přiveze na Zem ke studiu

NASA dělá finalizuje přípravy roveru Perseverance na odběr prvních vzorků hornin, které poletí zpátky na Zemi. První vzorek bude pocházet ze dna pradávného jezera a mohl by vědcům prozradit více o historii sousední planety. Samotný odběr vzorku se plánuje během následujících dvou týdnů. Perseverance se bude tomuto úkolu věnovat celých 11 dnů.

celý článek

Evropa se za rok chystá společně s Ruskem na Mars, v červnu byly otestovány padáky pro rover ExoMars

Evropská vesmírná agentura ESA finišuje společně s ruskou agenturou Roskosmos misi na Mars. Dlouho odkládaná mise, jejímž cílem je dopravit na Mars rover Rosalind Franklin je plánovaná na rok 2022. Na povrch rover dopraví ruská přistávací platforma Kazačok a dva padáky. Tyto padáky v červnu úspěšně prošly testy ve Švédsku, při kterých byl z výšky 29 kilometrů spuštěn dummy rover.

celý článek