
S koncem antarktické zimy se na nejjižnější kontinent vydává britská vědecká výprava spolu se 70 tunami zařízení. Jejich cílem je, podobně jako u dalších dvou týmů z Ruska a USA, získat vzorky z vody jezera izolovaného od okolního světa silnou vrstvou ledu. Britská mise se chce příští rok v prosinci provrtat třemi kilometry antarktického ledu k jezeru Ellsworth, které bylo od okolního světa izolované až milion let.
S pomocí radarových, seismických zařízení a měřeními ze vzduchu i z vesmíru bylo v Antarktidě objeveno přes sto jezer s kapalnou vodou pod silnou vrstvou ledu. Voda zůstala kapalná díky přirozené geotermální energii ze zemského nitra. Vědci doufají, že v těchto jezerech objeví živé organismy, které byly ledem izolované od okolního světa. "Pokud tam najdeme jakoukoliv formu života, bude to něco, co ještě nikdy nikdo neviděl" říká jeden z britských vědců David Pearce. Aktuálně se připravují tři různé vrty, ruský, americký a britský, každý u jiného jezera v jiném regionu Antarktidy. Vrtání skrz tlustou vrstvu ledu by bylo relativně jednoduché, kdyby nehrozilo riziko kontaminace izolovaného prostředí organismy žijícími na povrchu. Absolutní neutrálnost zařízení a zabezpečení jak vnitřního tak také vnějšího prostředí si vyžaduje přípravu podobnou jako u vesmírných misí. A podobné mise nakonec plánují také ve vesmíru, zejména na Europě, ledovém měsíci planety Jupiter, anebo na podobném tělese Enceladus u Saturnu.Jezero Ellsworth
Jezero Ellsworth má asi 10 kilometrů na délku a 2-3 kilometry na šířku, leží v údolí pokryté tříkilometrovou vrstvou permafrostu. Dřívější průzkumy poukazují na měkké podlaží, což by naznačovalo přítomnost silné vrstvy sedimentu. Vědecký tým z Velké Británie přijíždí vybavený zařízením, které se pomocí horké vody provrtá až k samotnému jezeru. Potom bude do jezera vypuštěna asi pětimetrová sonda, která posbírá 24 vzorků z různé hloubky. Na palubě na dálku řízené sondy bude také kamera s vysokým rozlišením, světla a filtry pro odběr pevných látek ve vodě. Většina těchto přístrojů byla vyvinuta a vyrobena v National Oceanography Centre (NOC) v Southamptonu (UK).Jezero Vostok
Ruská výprava se soustředí na největší jezero ukryté pod antarktickým ledem, jezero Vostok. Měří 250 kilometrů na délku a asi 50 kilometrů na šířku. Objevil ho už v roce 1959 ruský vědec Andrey Kapitsa, který se snažil pomocí seismického zařízení zjistit tloušťku ledu poblíž ruské výzkumné stanice Vostok. V roce 2006 byla objevena další jezera v blízkosti a někteří glaciologové dokonce připouští, že jezera by mohla být propojena sítí kanálů. Jezero Vostok je zřejmě izolované 15 milionů let. Snahy ruských vědců provrtat se k jezeru pod téměř čtyřmi kilometry ledu se ale setkává se znepokojením ostatních států, hlavně Ameriky a Velké Británie, které se také snaží získat vzorky z podobných jezer. Ruská technologie totiž při vrtání používá velké množství chemikálií, které by mohly znečistit vodu v jezeře. V lednu 2011 ohlásili ruští výzkumníci, že jsou 50 metrů od hranice ledu a kapalné vody. 5 února ale před začátkem antarktické zimy museli vědci stanici Vostok opustit a vrátí se opět až na antarktické jaro. Ruský tým plánuje vyslat robotickou sondu v roce 2012 nebo 2013.Jezero Whillans
Nejblíže jižnímu pólu leží jezero Whillans, které je středem zájmu amerických výzkumníků v rámci projektu WISSARD (Whillans Ice Stream Subglacial Access Research Drilling). Američtí vědci hodlají kromě prostředí jezera pod 700 metry tlustou vrstvou ledu prozkoumat také fenomén ledovcových proudů, které mohou podle některých glaciologů ovlivňovat významným způsobem hladinu světových oceánů. Podobně jako ruská expedice hodlá se americká výprava provrtat ledem v antarktickém létě 2010-2013. Robotická sonda, která bude zkoumat prostředí v kapalné vodě jezera Whillans bude mít kolem 2 metrů na délku. Kromě vody bude také zkoumat geotermální energii u dna jezera, která by měla udržovat vodu v kapalném stavu.