Vesmírná sonda Voyager 2 na samotném okraji sluneční soustavy přepnula na záložní pohon

16. 11. 2011

Voyager Vesmírné sondy Sluneční soustava

Voyager 2 je, stejně jako jeho sesterská sonda Voyager 1, vybaven 6 sadami trysek. Tři z nich jsou primární a tři záložní, a polovina z těchto trysek vždy slouží ke korekcím dráhy a nastavení orientace vesmírné sondy. Signál pro přepnutí na záložní trysky vyslali operátoři prostřednictvím DSN (Deep Space Network) 3. listopadu, o dvanáct dní později přijali od vesmírné sondy, která se nachází daleko za oběžnou drahou Pluta, potvrzení, že operace proběhla úspěšně.

Voyager 1

vesmírná sonda NASA byla vypušťena v roce 1977 a je stále funkční. Aktuálně je teď nejvzdálenější a nejrychlejší vesmírnou sondou.

Image credit:

NASA přikázala sondě přepnutí na záložní pohon, aby mohla ušetřit energii a prodloužit tak trvání mise. I když výkon nukleárního zdroje na palubě neustále klesá, sonda teď může vypnout topení, které zahřívalo primární trysky a spotřebovávalo velké množství energie, dosáhne tak nižší spotřeby.

Aktuálně se vesmírná sonda Voyager 2 nachází ve vzdálenosti 14 miliard kilometrů od Země (97 AU) v oblasti známé jako heliosheath nebo také heliosférická obálka. V tomto regionu se vyrovnává síla slunečních větrů směřujících z centra sluneční soustavy s větry mezihvězdnými, které působí opačným směrem. 

Obě vesmírné sondy Voyager přinášejí už od 70. let minulého století stále nové poznatky o sluneční soustavě. Naposledy na začátku tohoto roku oznámili astronomové, že s pomocí dat z obou vesmírných sond určili, že heliosheath není homogenní ale skládá se z magnetických bublin vyvolávaných magnetickým polem Slunce.

Tři radioizotopové termoelektrické generátory umístěné na palubě Voyageru 2 jej pohání stále hlouběji do vesmíru. Astronomové předpokládají, že by sonda měla fungovat nejméně do roku 2020.