Mise Cluster odhalila překvapivě tenkou rázovou vlnu magnetického pole Země

Rázová vlna (bow shock) vzniká při kontaktu magnetického pole Země se slunečními větry. Podle měření čtveřice identických vesmírných sond Cluster II, které jsou součástí mise Evropské vesmírné agentury (ESA), je rázová vlna Země velmi tenká, pouhých 17 kilometrů. Tyto podmínky jsou podle astrofyziků vhodné pro urychlování subatomárních částic podobným způsobem jako například v urychlovači LHC pod Alpami.

Rázová vlna Země

Rázová vlna Země Rázová vlna (bow shock) vzniká při kontaktu slunečních větrů s magnetickým polem Země.



Sluneční větry obsahují nabité částice a ionty a putují meziplanetárním prostorem v nadzvukových rychlostech. V momentě kdy narazí na překážku například ve formě magnetického pole planety, vzniká rázová vlna, ve které se míchají nadzvukové a pomalejší plazmatické proudy. Podobné prostředí pozorují astronomové na různých místech ve vesmíru, například u intenzivních větrů vycházejících z mladých hvězd, při explozích supernov, nebo v okolí radiových galaxií. 

Pozorování gamma záření, rentgenových paprsků a radiových frekvencí odhalila, že právě tyto rázové vlny by mohly být místem vzniku kosmického záření, nejenergetičtějšího záření ve vesmíru. Jakými procesy k tomu dochází ale zatím není známo. "Unikátní příležitostí k pochopení vzniku kosmického záření je právě rázová vlna Země", řekl Steven Schwartz z Imperial College London, který je hlavním autorem studie odhalující překvapivě tenkou rázovou vlnu naší planety.

Pouhých 17 kilometrů tlustá rázová vlna by podle Schwartze mohla představovat mnohem efektivnější urychlovač částic, než se původně uvažovalo. Ještě v roce 2003 byla s pomocí dat ze stejné mise určena maximální tloušťka této oblasti na 100 kilometrů, nová data odhalují, že jde ve skutečnosti spíše o pětinu této hodnoty.

Čtyři vesmírné sondy Cluster byly vypuštěny do vesmíru už v roce 2000 s úkolem zkoumat magnetosféru Země v průběhu celého slunečního cyklu, jejich mise by měla skončit na konci příštího roku. Cluster II je mise, která navázala na neúspěšnou misi Cluster, jejíž vesmírné sondy byly ztraceny při nevydařeném startu v roce 1996.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Magnetismus

Sonda Juno zachytila rádiový signál od největšího z měsíců planety Jupiter

Orbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.

celý článek

Od blízké exoplanety Tau Boötis b vychází rádiové signály

Astronomům z Cornell University se podařilo detekovat rádiové signály od exoplanety Tau Boötis b, které naznačují existenci jejího magnetického pole. Toto záření totiž vzniká při interakci hvězdných větrů s magnetickým polem planety. Postup, který vědci použili, byl ověřen nejprve u planety Jupiter a následně byl aplikován na trojici známých exoplanet. Tau Boötis b je tak první exoplaneta, u které byly rádiové signály pozorovány.

celý článek

Vědci poprvé vyrobili materiál, který dosahuje supravodivosti při pokojové teplotě

Vědci z University of Rochester (USA) vyrobili první materiál, který dosahuje supravodivého stavu při teplotě 15 °C. Jedná se o přelomový objev, který by mohl změnit mnohé oblasti lidského života. Supravodivosti bylo doposud dosahováno spíše za velmi nízkých teplot, což je pro běžné využití tohoto fenoménu nepraktické. Dosavadní nejvyšší teplota, při které bylo dosaženo stabilní supravodivosti byla -23 °C.

celý článek

První přesně změřená vzdálenost magnetaru může vědce přiblížit k rozluštění původu tajemných signálů FRB

Astronomové poprvé přímo změřili vzdálenost magnetaru pomocí paralaxy. Jejich cílem byla neutronová hvězda XTE J1810-197 s původně odhadovanou vzdáleností kolem 10 tisíc světelných let. Nová pozorování teleskopem VLBA (Very Long Baseline Array) tuto vzdálenost zpřesnila na 8 100 světelných let. Tento výzkum by mohl vědce přiblížit k odpovědi na otázku, zda jsou to právě magnetary (neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem), které způsobují tajemné rádiové signály FRB přicházející k nám z hlubokého vesmíru.

celý článek

U vzdálené neutronové hvězdy bylo detekováno zatím nejsilnější magnetické pole ve vesmíru

U rentgenového pulsaru GRO J1008-57 astronomové detekovali magnetické pole kolem miliardy tesla. Jde o nejsilnější jednoznačně detekované magnetické pole ve vesmíru. Objev byl učiněn na základě dat z čínského rentgenového teleskopu Insight-HXMT, který operuje na oběžné dráze od roku 2017.

celý článek

Magnetické pole Marsu existovalo déle než se doposud předpokládalo

Mars měl globální magnetické pole dřív, než se původně uvažovalo a vydrželo také déle. Vyplývá to ze závěrů nové studie, která pracovala s daty z orbitální sondy MAVEN. Podle této studie obklopovalo Mars globální magnetické pole nejméně v období mezi 4,5 a 3,7 miliardami let. Ztráta globálního magnetického pole zřejmě v minulosti vedla ke zmizení atmosféry Marsu.

celý článek

Magnetické pole v okolí sondy InSight je až 10x větší než se předpokládalo

Stacionární sonda InSight je na povrchu Marsu už zhruba rok a půl. Během této doby provádí pravidelná měření atmosféry a nitra planety. Jako první také měří magnetické pole přímo na povrchu a jeho intenzita je výrazně silnější než věci odhadovali z měření z oběžné dráhy.

celý článek