Voyager 1 vypíná topení, aby ušetřil energii a mohl dál fungovat až do roku 2025

19. 1. 2012
Voyager Sluneční soustava Vesmírné sondy

Vesmírná sonda Voyager 1 se za dlouhé desítky let dostala na samotný okraj sluneční soustavy a letí stále dál, vstříc mezihvězdnému prostoru. Některé přístroje na palubě sondy stále pracují a sbírají cenné informace z místa, které ještě žádná sonda nenavštívila. Elektřina pro tyto přístroje se ale postupně stává velmi vzácnou, radioaktivní zdroj totiž dodává energii ve stále menší míře a postupně se vyčerpává. Voyager tak musí postupně vypínat přístroje, aby mohl fungovat co nejdéle a nasbírat co nejvíce vzácných informací.

Voyager 1

Voyager 1 vesmírná sonda NASA byla vypušťena v roce 1977 a je stále funkční. Aktuálně je teď nejvzdálenější a nejrychlejší vesmírnou sondou.



Operátoři v JPL, kteří pro NASA misi spravují, poslali příkaz k vypnutí topení, které zahřívalo ultrafialový spektrometr. Teplota u zařízení tak poklesla o asi 20 °C a teď operuje v 79 ° mrazu, možná i větším, teploměr u tohoto přístroje totiž už nejde níž než 79 °C. Postupné vypínání topení probíhá už asi 17 let, spektrometr byl navržen pro práci při teplotě asi -35 °C, přesto ale dál pracuje a operátoři doufají, že bude i nadále.

Snaha o lepší nakládání s energií, kterou zdroj ve formě RTG generuje, by měla vést k prodloužení operací sondy o další více než dekádu. Operátoři odhadují, že by se vypnutím některých přístrojů dala udržet sonda naživu až do roku 2025.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Voyager

Povrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvený

31. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Povrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvenýLedový povrch měsíce Europa u planety Jupiter se v nedávné době kompletně přeorientoval. Vyplývá to z výzkumu publikovaném v magazínu Geophysical Research Letters, který vychází z dat misí Galileo a Voyager. Z těchto dat vznikla nová mapa povrchu Europy s nejlepším rozlišením 40 metrů na jeden pixel. Tato mapa a nové informace o historii Europy pomohou při plánování budoucích vesmírných misí.

celý článek

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)

23. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro srpen 2020.

celý článek

Tvar heliosféry je podle nového výzkumu výrazně víc nepravidelný, než se předpokládalo

7. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Tvar heliosféry je podle nového výzkumu výrazně víc nepravidelný, než se předpokládaloHeliosféra je bublina kolem Slunce, ve které převládají sluneční větry nad těmi galaktickými. Věci doposud uvažovali, že má tvar podobný kometě, který je výsledkem pohybu Slunce galaxií. Podle nového modelu tomu tak ale není, tvar heliosféry je zřejmě dost nepravidelný.

celý článek

Voyager 2 po poruše už zase sbírá vědecká data

6. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Voyager 2 po poruše už zase sbírá vědecká dataOperátoři mise Voyager oznámili, že se jim podařilo znovu zprovoznit sběr vědeckých dat sondou Voyager 2 na okraji sluneční soustavy. Sonda se na konci ledna automaticky přepnula do nouzového módu poté, co se objevily problémy se spotřebou energie. Komunikace se sondou je nyní stabilní a operátoři postupně prověřují chování jednotlivých instrumentů na palubě.

Vesmírná sonda Voyager 2 má na okraji sluneční soustavy problémy s energií

1. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Voyager 2 má na okraji sluneční soustavy problémy s energiíVesmírná sonda Voyager 2 v sobotu 25. ledna neprovedla plánovaný manévr, který pomáhá s kalibrací zařízení pro měření magnetického pole. Podle předběžné analýzy to vypadá, že zůstaly aktivní dva instrumenty, které spotřebovávají relativně velké množství energie. A té nemá sonda po 43 letech ve vesmíru na rozdávání. Inženýři NASA nyní pracují na vyřešení tohoto problému.

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou Pluta

8. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou PlutaMěření pořízená instrumentem SWAP (Solar Wind Around Pluto) na palubě vesmírné sondy New Horizons potvrzují zpomalování slunečních větrů na okraji sluneční soustavy. Předchozí data ze sond Voyager ukazovaly podobné výsledky, New Horizons má však na palubě výrazně modernější technologie. Nová měření byla publikována v magazínu Astrophysical Journal.

Čína chystá vesmírnou misi na okraj sluneční soustavy, a také k Neptunu

22. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura by chtěla realizovat vesmírnou misi podobnou dvojmisi Voyager, která by prozkoumala okraj sluneční soustavy. Podobně jako u Voyageru by byly do vesmíru vyslány dvě sondy, jejichž úkolem má být průzkum vzdálených oblastí daleko od Slunce. Jedna ze sond by navíc proletěla kolem Neptunu a vypustila do jeho atmosféry malou sondu. Na rozdíl od amerických sond by jedna z čínských družic zamířila do tzv. ocasu sluneční soustavy, který doposud nebyl prozkoumán.

celý článek