Sluneční vítr vytváří na Venuši bez magnetosféry exploze horkých proudů subatomárních částic

Přesto, že Venuše byla po dlouhou dobu považována za sesterskou planetu k Zemi, ve skutečnosti je velmi odlišná. Podoba končí u zhruba stejné velikosti a vzdálenosti od Slunce, na Venuši je ale 100x vyšší teplota, hustá atmosféra plná toxických kyselin a žádné magnetické pole. Bez magnetického pole není planeta chráněna před slunečními větry, které tak pronikají až na povrch kde se projevují různými způsoby, jedním z nich jsou anomální horké proudy (hot flow anomaly, HFA), které dokáží obrátit směr nabitých subatomárních částic ze Slunce a poslat zpátky.

Venus Express

Venus Express Orbitální sonda Evropské vesmírné agentury obíhající kolem planety Venuše. Mise Venus Express začala startem do vesmíru v roce 2005, kolem planety obíhala od dubna 2006 do prosince 2015, kdy byla navedena do atmosféry Venuše.



Podobné jevy byly zaznamenány také na Zemi, Saturnu a Marsu. Tento zvláštní fenomén tedy ve skutečnosti není až tak zvláštní, vědcům se však poprvé podařilo prokázat jeho existenci na Venuši. Studie, která se tomuto tématu věnuje vyšla koncem února ve vědeckém magazínu Journal of Geophysical Research, hlavním autorem je Glyn Collinson z Goddardova vesmírného centra NASA.

Sluneční větry normálně zasáhnou na své cestě od Slunce planetu a zbytek pokračuje stejným směrem za planetou. Při HFA ale dochází k zachycení horké plazmy slunečního větru v rázové vlně planety, tato plazma může expandovat až do velikosti planety Země. Rostoucí oblast horkých proudů potom vytváří různé projevy vesmírného počasí. 

První náznak existence HFA na Venuši přišel už v roce 2009, kdy kolem planety proletěla sonda Messenger na své cestě k Merkuru. Ta svými přístroji zaznamenala jev, který by mohl být právě HFA, vědci si však nebyli jisti, protože Messenger nebyl na podobnou analýzu vybaven. Glyn Collinson se tak obrátil k jediné sondě obíhající aktuálně kolem planety, evropskou Venus Express. Ani ta sice taky není vybavena přímo pro sledování podobných úkazů, nicméně má na své palubě přístroje, které mohou analyzovat plazmatické proudy, nabité částice nebo magnetické jevy.

Vliv slunečních větrů na atmosféru Venuše
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Venuše

Indie se chystá vyslat vesmírnou sondu k Venuši

1. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Indická vesmírná organizace ISRO se chystá v prosinci 2024 poslat vesmírnou sondu k Venuši. Původně plánovala start mise Shukrayaan v polovině roku 2023, ale pandemie koronaviru způsobila odložení o více než rok. Na misi se kromě indických organizací buou podílet také instituce z Francie, Německa, Švédska a Ruska.

celý článek

Nová analýza dat ukazujících fosfan v oblacích Venuše, potvrdila jeho přítomnost, ale v menším množství

22. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Když tým vědců vedených Jane Greavesovou oznámil v září objev fosfanu v atmosféře Venuše, objevilo se několik oponujících studií. Závěry vědců vyvolaly ve světě velký zájem, přítomnost této látky by totiž mohla znamenat existenci života na sousední planetě. Nová analýza dat z teleskopu ALMA fosfan v atmosféře Venuše potvrzuje, avšak v menším množství, než bylo v původní studii.

Podívejte se na videu, jak evropsko-japonská sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše

18. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda BepiColombo využila na svojí cestě k planetě Merkur gravitaci Venuše, aby korigovala svou oběžnou dráhu. Při tomto průletu 15. října operátoři mise využili příležitosti a vyzkoušeli některé z instrumentů určených pro průzkum Merkuru.

celý článek

Možný život na Venuši: astronomové detekovali v atmosféře sousední planety látku, kterou na Zemi produkují bakterie

14. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se podařilo detekovat molekuly fosfanu v atmosféře planety Venuše. Jde o překvapivý objev, tato látka totiž na Zemi vzniká v průmyslových procesech nebo za přispění živých organismů. Pro detekovanou koncentraci v atmosféře Venuše zatím vědci nemají žádné jednoznačné vysvětlení. Mohla by vznikat v dosud neznámých chemických procesech, nebo by mohla být produktem živých organismů žijících v oblacích planety.

celý článek

Společnost Rocket Lab chce v roce 2023 podniknout první soukromou misi k Venuši

18. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Společnost Rocket Lab dnes provozuje raketu Electron, která levně vynáší malé náklady na nízkou oběžnou dráhu Země. Společnost má nicméně ambicióznější plány, ať už se jedná o nabídku vynášení nákladu na oběžnou dráhu, nebo nově také mise za oběžnou dráhu Země.

celý článek

Vědci pozorují v atmosféře Venuše jevy, které na žádné jiné planetě zatím nebyly zaznamenány

8. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

V hloubi husté atmosféry Venuše, pouhých 50 kilometrů nad povrchem se vyskytuje narušení mraků dlouhé až 7 500 kilometrů. Tento jev nyní vědci zpětně identifikovali na snímcích starých 35 let. Extrémně hustá atmosféra sousední planety tak získává další unikát - podobný jev totiž na jiné planetě zatím pozorovaný nebyl.

celý článek

NASA vybrala čtyři možné mise k budoucímu průzkumu sluneční soustavy

15. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

V rámci programu Discovery vybrala NASA 4 mise, jejichž koncepty bude chtít rozvinout do většího detailu. Je mezi nimi vyslání sondy k Venuši, Tritonu, nebo měsíci Io. Každý z vědeckých týmů, které se do programu přihlásily, nyní dostane 3 miliony dolarů na rozvoj svých konceptů. NASA v příštím roce vybere jednu z těchto misí k realizaci.

celý článek