Mars Science Laboratory je mise, která bude s pomocí roveru Curiosity zkoumat geologickou historii Marsu. Od svého startu v listopadu 2011 je rover na cestě k rudé planetě, za necelý den by však měla začít nejtěžší fáze celé mise - přistání v kráteru Gale.
Curiosity bude muset při přistání projít několika fázemi, z nichž každá představuje zvýšené riziko a může způsobit nezdar mise. Začátek přistávací fáze je plánován na pondělí 7:31 ráno (našeho času) a celý průběh přistání se vejde do šesti minut.
Vstup do atmosféry (7:30:58 SELČ) - dojde k oddělení ochranné skořápky, ve které Curiosity cestuje v meziplanetárním prostoru. Při sestupu atmosférou je rover chráněn největším tepelným štítem, který kdy vyletěl do vesmíru. Dojde ke zpomalení sondy z 5.8 km/s na 470 m/s.
Sestup padákem (7:34:25 SELČ) - při 470 m/s už bude možné použít 50 metrů dlouhý nadzvukový padák, který sondu nadále zpomalí, to bude zhruba ve výšce 10 kilometrů.
Oddělení tepelného štítu (7:34:49 SELČ)
Kontrolovaný sestup (7:36:00 SELČ) - Padák zpomalí Curiosity na asi 100 m/s a sonda už bude moci odhodit ochranný štít. Ve výšce asi 1,8 kilometru dojde k zážehu osmi trysek, které celou sestavu nadále zpomalí. Curiosity změní svou konfiguraci a připraví se na přístání na povrchu.
Spuštění jeřábem (7:36:40 SELČ) - následuje spuštění jeřábem, první podobné přistání v historii. Rover Curiosity je totiž příliš těžký pro přistání s pomocí nafukovacích airbagů jako v případě Opportunity. Jeřáb se zažehnutými tryskami spustí rover z výšky 7 metrů k povrchu a následně odletí do povzdálí.
Touchdown (7:36:53 SELČ)
Sledování přistání na Zemi
NASA s podporou ESA se budou snažit získat co nejdříve informace o stavu sondy, pomáhat jim v tom budou vesmírné sondy na oběžné dráze Marsu (MRO, Mars Odyssey, Mars Express). Signál Z Marsu na Zemi poletí několik minut a poté bude zpracován v Budově 230 v JPL v Kalifornii, kde je řídící středisko mise.