První vzorky odebrané z miliony let izolovaného antarktického jezera Vostok žádný život neobsahují

Ruská expedice odebrala první vzorky vody z Antarktického jezera Vostok, které se nachází pod čtyřkilometrovou vrstvou věčného ledu. Tento permafrost udělal z jezera velmi zajímavý cíl pro vědce, zaizoloval totiž tuto vodní masu od okolního světa na dlouhých 15 milionů let. Ruští vědci se k vodě ukryté pod ledem snaží už několik let ve velmi nehostinných podmínkách Ledového kontinentu provrtat a zjistit, co se dole skrývá. Vědci doufali, že objeví organismy, které se posledních 15 let vyvíjely odlišným způsobem od zbytku zeměkoule, nenašli ale vůbec nic. Zatím.

Antarktida

Antarktida Mapa antarktického kontinentu s vyznačenými expedicemi, které mají za cíl posbírat vzorky vody z jezer izolovaných tlustou vrstvu ledu.



Podle studie publikované v časopise Nature však zatím nebyla analyzovaná voda přímo z jezera, ale kus ledu, který přimrzl k hloubícímu zařízení. Vědci totiž čelí velmi zásadnímu problému, snaží se zabránit kontaminaci miliony let izolované vody látkami používanými pro vrtání. Mezi jinými jde hlavně o petrolej, který je využíván pro lubrikaci jednotlivých součástí hloubícího zařízení. Při dosažení kapalné vody proto vědci snížili tlak ve vyvrtaném tunelu, aby zabránili látkám v kontaminaci jezera a naopak aby došlo k nasátí vody do vyhloubeného tunelu a jejímu zmrznutí, tento led teď budou ruští vědci zkoumat.

První výsledky ze samotné vrtačky nepřinesly nic zajímavého. Počet mikroorganismů ve vzorku je srovnatelný s jejich množstvím v čistém prostředí laboratoří, kde byla analýza prováděna. Navíc analýza zmrzlého ledu není to samé jako analýza kapalné vody, drtivá většina organismů je totiž při mrznutí vytlačena a v ledu se nevyskytují. Navíc jde o vzorek poměrně silně kontaminovaný, protože byl sejmut přímo z hlavně vrtačky.

A proč neodebrali vědci plnohodnotný nekontaminovaný vzorek, který by otázku existence izolovaného života v Antarktidě odpověděl jednoznačně? Jednak zatím neví jak a druhak jim to překazila blížící se Antarktická zima letos na jaře. S nadcházejícím létem na jižní polokouli se s koncem roku vědci vrací na základnu Vostok. Příští operací zřejmě bude odebrání vzorků čistého ledu, analýza kapalné vody zřejmě bude ještě muset počkat.

Jde tak trošku o trénink pro mnohem větší dobrodružství. Zkoumání obřího vodního oceánu, který se skrývá pod vrstvou ledu na Europě, jednom z měsíců planety Jupiter. Někteří vědci se domnívají, že v podobných podpovrchových oceánech by mohl existovat život. Na Antarktidě by mohly existovat celé kolonie živočichů žijící z energie, kterou by získaly z aktivních sopouchů na dně jezer, podobně jako je tomu v hlubokých oceánech jinde na Zemi.

Na další analýzu si ale budeme muset ještě počkat, a možná se jí dočkáme od někoho jiného než od Rusů. Vedle ruské stanice Vostok jsou totiž na Antarktidě dvě další místa, která by mohla otázku života v izolovaných jezerech zodpovědět. Jsou jimi jezero Ellsworth, které zkoumá britská expedice a Whillans Ice Stream, který je předmětem zkoumání převážně americké expedice.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Antarktida

Vysoko v horách Antarktidy by mohl stát nejvýkonnější teleskop na planetě

Nový výzkum vědců z Austrálie, Kanady a Číny ukázal na náhorní plošinu Dome Argus v Antarktidě jako nejlepší místo pro nový teleskop. Zařízení umístěné na tomto místě by mělo větší výkon než podobné zařízení kdekoliv jinde na Zemi.

Nejhlubší místo na zemi je na Antarktidě, dosahuje 3,5 kilometru pod mořskou hladinu

Nová detailní mapa odhaluje povrch pod Denmanovým ledovcem na Antarktidě. Nachází se pod ním nejhlubší místo na pevnině, dno jednoho z kaňonů má hloubku až 3,5 kilometru pod povrchem moře. Dosavadní rekord držela oblast Mrtvého moře v Izraeli s hloubkou asi půl kilometru.

NASA na Antarktidě zkouší podmořského robota pro vzdálené měsíce

Inženýři z NASA vyvinuli prototyp automatického podmořského plavidla BRUIE (Buoyant Rover for Under-Ice Exploration) a chystají se jej otestovat v ledových vodách Antarktidy. Tento rover je válec asi metr dlouhý a po obou stranách má velká kola, která mu umožňují pohyb pod ledovou vrstvou na hladině. V budoucnosti by toto zařízení mohlo putovat na měsíc Europa k Jupiteru nebo Enceladus u Saturnu, kde vědci předpokládají existenci velkých podpovrchových oceánů.

Observatoř na jižním pólu detekovala částici, kterou si vědci neumí vysvětlit

Observatoř ANITA umístěná v balónu nad jižním pólem Země detekovala za posledních 13 let dvakrát zvláštní událost, kterou si vědci zatím nedokáží vysvětlit. Jde o subatomární částici, která proletěla atmosférou, dopadla na povrch naší planety, proletěla jejím jádrem a vydala se zpět do atmosféry a do vesmíru. Při svojí cestě Zemí vygenerovala velmi slabé pulzy rádiových vln, které zachytila observatoř více než 30 kilometrů nad povrchem Antarktidy.

Observatoř na Antarktidě potvrzuje, že černé díry jsou zdrojem vysokoenergetických neutrin

S pomocí detektoru neutrin na jižním pólu IceCube se vědcům podařilo poprvé detekovat zdroj vysokoenergetických neutrin, je jím vzdálená supermasivní černá díra TXS 0506+056. Neutrina jsou subatomární částice, které jen zřídka interagují se hmotou a není tak jednoduché je zachytit. Neutrina vznikají například ve hvězdách, supernovách nebo při jaderných reakcích. Zdroj vysokoenergetických neutrin však byl doposud neznámý, nebo alespoň nebyl potvrzený. Podle nové studie mohou vznikat právě v černých dírách v jádru masivních galaxií.

Austrálie staví dlážděnou přistávací dráhu pro letadla na Antarktidě, která bude fungovat celý rok

Dnešní antarktické expedice mohou spoléhat na letecké spojení výhradně v létě, v zimním období jsou podmínky na jižním kontinentu tak nepříznivé, že letadla nemohou létat. To by měla změnit nová dlážděná ranvej poblíž australské základny Davis, která se nachází na pobřeží Antarktidy. Nové spojení však není primárně plánováno pro lepší přístup turistů na ledový kontinent, ale pro lepší dostupnost výzkumníků.

Měření observatoře na jižním pólu ukazují, že Země absorbuje energetická neutrina

Podle studie publikované v listopadovém vydání magazínu Nature jsou neutrina na své cestě absorbovaná v naší planetě. Autoři studie tak usuzují z měření částicového detektoru IceCube umístěného nedaleko jižního pólu. Neutrina jsou subatomární částice, které procházejí v obrovských množstvích veškerou hmotou, u těch vysoce energetických však dochází k interakcím s protony a neutrony. Pozorované chování neutrin odpovídá předpovědím standardního modelu částicové fyziky.