NASA hledá návrhy na vědecké přístroje, které by dokázaly zkoumat oceán pod povrchem Europy

NASA připravuje podklady pro misi k Europě, měsíci planety Jupiter. Přípravy jsou na samotném počátku a ještě ani není zřejmé, zda bude sonda kolem Europy kroužit, prolétat, nebo na ní dokonce přistane. NASA zveřejnila žádost na zaslání návrhů vědeckých instrumentů, které by byly na palubě robotické sondy jejímž úkolem bude Europu zkoumat. Mise k Europě je snem všech astrobiologů, pod povrchem tohoto ledového měsíce se totiž ukrývá globální oceán a nikdo neví co v sobě ukrývá.

Europa

Europa Snímek ledového měsíce Europa pořízený vesmírnou sondou Galileo, která obíhala planetu Jupiter mezi roky 1995 - 2003.



Žádná mise však ještě není na pořadu dne, nemá žádné jméno, ani časový horizont, kdy by kolem Jupitera mohla kroužit nová sonda. Je však zřejmé, že mise k Europě je jednou z priorit vesmírného výzkumu NASA. Bylo tak řečeno už v loňském dokumentu Decadal Survey, který byl připraven pro National Research Council. 

Navržené vědecké přístroje by podle NASA měly adresovat jednu nebo více z níže uvedených oblastí výzkumu:
  • podpovrchový oceán a jeho vztah k jádru Europy
  • ledová slupka, její složení a interakce s oceánem pod ní
  • povrchové útvary, jejich vznik a složení
  • okolí Europy a vztah měsíce k magnetosféře planety
Výzkum Europy
V minulosti byla Europa sledována několika misemi, žádná z nich však nebyla na tento měsíc výhradně zaměřena. Evropská, americká, japonská a ruská vesmírná agentura nejprve plánovaly společnou misi (Europa Jupiter System Mission), která by zkoumala Europu a další měsíce Jupitera prostřednictvím hned několika sond, tento plán však po roce 2010 ztroskotal. V ESA ani NASA však na průzkum Europy a jejího oceánu nezapomněli, v Evropě se aktuálně chystá mise nazvaná JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer), která by měla mít jako hlavní cíl největší měsíc Jupitera Ganymede.
Juno
Na cestě k planetě Jupiter už jedna sonda je, jmenuje se Juno a k plynnému obru doletí už v roce 2016. Jejím vědeckým cílem je ale samotná planeta. Mezi hlavní cíle mise Juno patří:
  • výzkum atmosféry
  • mapování gravitačního a magnetického pole
  • studium vnitřní struktury planety a jejího složení
  • měření Lense-Thirringova efektu na časoprostor v okolí obří planety
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Europa

Mise Europa Clipper prošla schválením designu, nyní se dostává do fáze sestavení sondy

Tým specialistů v NASA schválil design sondy Europa Clipper a posunul tak misi do další fáze. Tzv. Critical Design Review hodnotí navržené instrumenty sondy a design samotné mise. Po tomto milníku přichází na řadu sestavení jednotlivých komponent a jejich důkladné testování. Mise Europa Clipper by měla odstartovat v roce 2024.

Vesmírnou sondu Europa Clipper vynese do vesmíru komerční raketa

NASA už nepočítá s tím, že by vesmírnou sondu Europa Clipper vynesla do vesmíru stále vyvíjená raketa SLS. Po svolení amerického kongresu k použití komerčního nosiče se nyní NASA rozhodla, že s raketou SLS už počítat nebude. Při vývoji sondy se tak už nebude počítat s nutnou kompatibilitou pro raketu SLS. O konkrétní raketě bude rozhodnuto v příštím roce, v úvahu připadají rakety Falcon Heavy nebo třeba Delta IV Heavy.

Sonda Europa Clipper může letět do vesmíru na komerční raketě

V roce 2024 by měla k ledovému měsíci Europa u planety Jupiter odletět vesmírná sonda Europa Clipper. Americký kongres doposud podmiňoval finance pro tuto misi nutností využít aktuálně vyvíjenou těžkou raketu SLS. Její vývoj se ale komplikuje a hrozilo, že raketa nestihne být připravena pro start této mise. V novém rozpočtu už jsou pravidla volnější a pokud raketa SLS nebude v roce 2024 připravena, NASA bude moci využít jiný nosič - například Falcon Heavy od společnosti SpaceX.

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

Gejzíry na Europě by mohly pocházet ze slaných vodních kapes namísto jejích oceánů

V roce 2012 se podařilo teleskopem Hubble zachytit molekuly vody v okolí měsíce Europa, který obíhá planetu Jupiter. Podle vědců by mohlo jít o gejzíry, které se sporadicky objevují na tomto zmrzlém vodním světě. Europa je pokryta vrstvou ledu, pod kterou by se mohl nacházet globální oceán. Přirozeně se předpokládalo, že gejzíry pocházejí právě z tohoto oceánu, nové simulace ale ukazují, že by ve skutečnosti mohly vycházet z vodních kapes blíže povrchu.

Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter

Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.

Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce

Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede a Kalisto, které jsou ze 79 známých měsíců Jupitera největší.