Cesta do středu planety Jupiter, zatím jen v laboratoři

24. 7. 2014

Vědcům z americké laboratoře Lawrence Livermore se podařilo vytvořit podmínky, které panují v nitru obřích planet jako je Jupiter nebo Saturn. Použili k tomu největší laser na světě, který se nachází v National Ignition Facility v Kalifornii. Díky tomuto úspěchu mohou nyní vědci lépe pochopit vznik a evoluci velkých planet ale také chování různých materiálů v podmínkách vysokého tlaku a relativně nízkých teplot.

Juno

Juno Juno je mise NASA, jejímž cílem je prozkoumat planetu Jupiter, její historii a současnou dynamiku. Mise odstartovala ze Země v srpnu 2011 a k Jupiteru dorazila v červenci 2016.



Vzorky byly v rámci experimentu vystaveny tlaku odpovídajícímu 50 milionům zemských atmosfér, což je srovnatelné s tlakem v jádru plynných obrů ve sluneční soustavě. Jako testovací materiál byl použit diamant, který byl na 10 miliardtin sekundy stlačen za pomoci 176 simultánně zažehnutých laserů. Přesto, že diamant je nejméně stlačitelný známý materiál, vědcům se přesto podařilo jej na tento extrémně krátký čas deformovat. Jde o bezprecedentní případ stlačení diamantu v uměle vytvořených podmínkách.

Podobných podmínek co se tlaku týče již bylo dosaženo dříve, tyto pokusy však pracovaly s tlakovými vlnami, které stlačovaný materiál zahřívají. Nový postup, kdy se intenzita laseru průběžně mění, umožnil dosáhnout vysokého tlaku za relativně nízkých teplot.

Skutečné jádro planety Jupiter bude přímým pozorováním už od příštího roku zkoumat vesmírná sonda Juno, která je nyní na cestě k největší planetě naší sluneční soustavy.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Fyzika

Objev stabilní formy plutonia by mohl napovědět o chování radioaktivního odpadu po milionech let

21. 10. 2019 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým vědců vedený německým výzkumným centrem HZDR objevil doposud neznámou formu plutonia, která je překvapivě stabilní. Ke svému výzkumu využili synchrotronu European Synchrotron Radiation Facility (ESRF) v Grenoblu ve Francii.

celý článek

Vědci pozorovali nový stav hmoty, který se ukrýval v supravodivém materiálu

4. 1. 2019 (novější než zobrazený článek)

Tým fyziků v Ames Laboratory a na University of Alabama Birmingham objevil překvapivě dlouhotrvající stav hmoty, který nastává v materiálech v supravodivém stavu. Dosáhli jej pomocí extrémně rychlých pulsů laseru, které způsobily kolektivní chování částic uvnitř hmoty. Nový jev nastává vedle supravodivosti a oba tyto stavy vzájemně bojují o elektrony v materiálu. Studie věnující se tomuto výzkumu byla v prosinci publikována v magazínu Physical Review Letters.

celý článek

Čínský reaktor pro termojadernou fúzi dosáhl rekordních teplot, vyšších než panují v nitru Slunce

18. 11. 2018 (novější než zobrazený článek)

Čínský termojaderný reaktor EAST dosáhl při experimentu teplot dosahujících 100 milionů stupňů Celsia, pokořil tak dosavadní rekord a přiblížil lidstvo novému zdroji energie. Termojaderná fúze získává energii ze slučování atomů, podobně jako je tomu ve hvězdách. Vědci se o fungující termojaderný reaktor pokoušejí už desítky let ale zatím pouze s dílčími úspěchy.

celý článek

Vědcům se podařilo prokázat nové skupenství hmoty - excitonium

10. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

Skupenství hmoty excitonium bylo teoreticky předpovězeno už v 70. letech a jeho existence byla pozorována nepřímými důkazy, jde o tzv. Boseho-Einsteinův kondenzát tvořený excitony. Týmu vědců pod vedením profesora Petera Abbamonteho se nyní podařilo přijít s novými důkazy, které existenci excitonia jasně prokazují. Pomohla jim k tomu nová technika nazývaná M-EELS (Momentum-resolved Electron Energy-Loss Spectroscopy), kterou si sami vyvinuli pro měření nízkoenergetických bosonů. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Science v prosinci.

celý článek

Fúze kvarků generuje dosud nepředstavitelné množství energie, více než jaderná fúze

7. 11. 2017 (novější než zobrazený článek)

Dvěma vědcům na univerzitách v Tel Avivu a Chicagu se podařilo teoreticky prokázat masivní množství energie uvolňované při interakci subatomárních částic známých jako kvarky. Při tomto subatomárním ekvivalentu jaderné fúze dochází k uvolnění až osmkrát většího množství energie než u vodíkové bomby. Tento objev přináší nové světlo do interakcí subatomárních částic a jejich potenciálního využití. Výsledky práce Marka Karlinera a Jonathana Rosnera byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature.

celý článek

Vědcům se podařilo získat důkaz o existenci nového stavu supravodivosti

5. 11. 2014 (novější než zobrazený článek)

Supravodivé materiály dokážou vést elektrický proud bez sebemenšího odporu. Doposud ale k navození tohoto stavu potřebovali vědci žádné nebo jen relativně slabé magnetické pole, to totiž narušuje vazby mezi páry elektronů, které jsou nositeli supravodivosti. Týmu vědců vedenému Vesnou Mitrovicovou se však podařilo identifikovat nový stav, kdy k supravodivosti dochází i za přítomnosti silného magnetického pole, výsledky experimentů byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature Physics.

celý článek

Vědci z CERNu našli způsob jak experimentálně ověřit funkci higgsova bosonu

5. 8. 2014 (novější než zobrazený článek)

Vědcům pracujícím s Velkým hadronovým urychlovačem (LHC), se podařilo objevit interakci subatomárních částic, která by mohla potvrdit, že higgsův boson skutečně zprostředkovává hmotnost pro ostatní částice, jak praví Standardní model. Práce fyziků tak ani po potvrzení objevu božské částice, jak je higgsův boson často označován, není hotová a LHC má pořád co na práci.

celý článek