První analýza dat z Philae ukazuje na tvrdý led, prach a organické molekuly

Na povrchu je podle měření instrumentů Philae deseti až dvaceticentimetrová vrstva prachu, pod kterou se ukrývá led. Ledová vrstva je podle vědců tvrdší než předpokládali, i přes rostoucí výkon kladiva, které se skrz vrstvu pokoušelo dostat, se totiž hlouběji než pár milimetrů nedostalo. Další přístroje potvrdily nízkou míru odpařování tohoto ledu a teplotu -153 °C, alespoň zpočátku, na finálním místě přistání byla teplota ještě o deset stupňů nižší.

Kometa 67P/C–G, zblízka

Kometa 67P/C–G, zblízka Snímek zachycený vesmírnou sondou Rosetta ze vzdálenosti 100 kilometrů od povrchu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko.



Během aktivních šedesáti hodin operací, které měl modul Philae k dispozici díky nabitým bateriím, mohl také společně se sondou Rosetta na oběžné dráze měřit jádro komety pomocí seizmického zařízení. 

Philae měl také analyzovat horninu v peci, tuto část experimentů na kometě mělo na starosti zařízení SD2 (Sampling, Drilling and Distribution subsystem). Vědci jsou si jistí, že vrták byl aktivován a stejně tak došlo k akcím, které měly vzorek doručit zařízením COSAC a PTOLEMY. Aktuálně to však nevypadá, že by materiál do pecí k analýze dorazil.

Zařízení COSAC přesto přineslo zajímavá data, Z extrémně řídké atmosféry komety bylo schopné vyčichat organické molekuly. Vědci budou nadále zkoumat o jaké molekuly přesně šlo, zda to budou nějaké jednodušší jako je amoniak a metan, nebo například komplexnější aminokyseliny.

Philae se odmlčel v noci ze soboty na neděli. Ještě před rozloučením dokázali vědci pootočit modul tak, aby byl ke slunci namířen největší solární panel. Operátoři ESA doufají, že by mohli s Philae navázat kontakt znovu na jaře (kometárním jaře, nikoli pozemským), kdy bude kometa jinak pozicovaná vůči Slunci a solární panely modulu tak budou moci dostávat více světla.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Kometa 67P/C–G

Sonda Rosetta pozorovala kometu 67P jak mění svou barvu z červené na modrou a zase zpět

7. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)

Evropská sonda Rosetta strávila dva roky na oběžné dráze komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Během tohoto času se povrch komety výrazně proměnil v závislosti na vzdálenosti od Slunce. Nová studie publikovaná v magazínu Nature odhaluje, jaké procesy vedly k tomu, že kometa i její ocas postupně měnily barvu mezi namodralou a načervenalou.

celý článek

Jaké by to bylo stát na povrchu komety? Podívejte se na video

25. 4. 2018 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Rosetta už sice kolem komety 67P/C-G neobíhá, přesto se objevují stále nové materiály z dat, která poslala na Zemi před několika lety. Jedním z takových kousků je animace z povrchu komety poskládaná ze snímků z Rosetty. V krátké animaci to vypadá jako by sněžilo, jde však kombinaci hvězd na pozadí a poletujícího prachu. Evropská sonda Rosetta odletěla ke kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko v roce 2004, přiletěla k ní v roce 2014 a svou misi skončila v září 2016.

celý článek

Finalisté mezi budoucími misemi NASA: návrat vzorků hornin z komety, nebo dron na Titan

27. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

Americká vesmírná agentura vybrala dva finalisty mezi misemi, které by se měly uskutečnit v polovině dvacátých let v rámci programu New Frontiers, jehož součástí je například také mise New Horizons. Jednou z těchto misí, které se budou ucházet o realizaci, je CAESAR, při které by měla robotická sonda navštívit kometu 67P a přivézt z ní vzorky zpátky na Zemi, další je potom robotický dron DRAGONFLY, který by brázdil nebe Titanu, největšího měsíce planety Saturn.

celý článek

Materiál z ocasu komety 67P obsahuje z poloviny organické molekuly

4. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se podařilo analyzovat materiál, který do vesmíru vypouští kometa 67P, kterou po dva roky obíhala evropská sonda Rosetta na její cestě kolem Slunce. Podle jejich analýzy je 45 % materiálu v ocasu komety tvořeno organickými sloučeninami, zbytek materiálu je tvořen minerály, hlavně silikáty, které podle vědců nikdy nereagovaly s vodou. Výsledky, které vědcům poodkrývají vznik podobných komet, byly publikovány ve vědeckém magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

celý článek

Philae kontaktoval Rosettu a je v pořádku, připravuje se na obnovení vědeckých operací

14. 6. 2015 (novější než zobrazený článek)

V noci ze soboty na neděli dostali operátoři v řídícím středisku mise Rosetta v německém Darmstadtu signál pocházející z povrchu komety. Nebyl to nikdo jiný než Philae, přistávací modul, který se v listopadu odmlčel, když mu došla energie. Mezitím se ale kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko přiblížila Slunci a podle všeho teď dopadají paprsky na solární panely přistávacího modulu, který podle operátorů ESA přistál na příliš stinném místě na to, aby mohl pracovat. Teď je ale všechno jinak a očekává se další kontakt a možnost zkoumat kometu přímo z jejího povrchu.

celý článek

Rosetta málem ztratila spojení se Zemí, průlet proudem plynů a prachu se mohl vymstít

6. 4. 2015 (novější než zobrazený článek)

Evropská vesmírná sonda Rosetta nahnala minulý víkend strach operátorům v řídícím středisku v německém Darmstadtu. Při jednom z blízkých průletů kolem komety totiž prolétla jedním z proudů prachu a vodních par tryskajících z povrchu, což omezilo operace přístrojů na palubě sondy. Problémy se týkaly hlavně navigace a komunikace, které v některých momentech úplně vypadly. Týden po incidentu je kometa opět v pořádku, bude ale nutné upravit plány na průlety kolem komety, Rosetta už se nebude kometě přibližovat na takovou vzdálenost.

celý článek

Nové poznatky z Rosetty naznačují, že voda v oceánech na Zemi nepochází z komet

14. 12. 2014 (novější než zobrazený článek)

Nová měření pořízená sondou Rosetta přinesla poměr těžké a lehké vody nacházející se v okolí komety 67P/C-G. Tento poměr je charakteristický pro každé místo ve sluneční soustavě a vědci podle něj hledají původ vody v oceánech naší planety. Za původce vody na Zemi doposud považovali komety, které obsahují velké množství vody. Přímá pozorování ale ukazují, že poměr těžké a lehké vody je na nich odlišný a tak se pozornost obrací ke druhému kandidátu - planetkám.

celý článek