První analýza dat z Philae ukazuje na tvrdý led, prach a organické molekuly

19. 11. 2014

Kometa 67P/C-G Rosetta Komety

Na povrchu je podle měření instrumentů Philae deseti až dvaceticentimetrová vrstva prachu, pod kterou se ukrývá led. Ledová vrstva je podle vědců tvrdší než předpokládali, i přes rostoucí výkon kladiva, které se skrz vrstvu pokoušelo dostat, se totiž hlouběji než pár milimetrů nedostalo. Další přístroje potvrdily nízkou míru odpařování tohoto ledu a teplotu -153 °C, alespoň zpočátku, na finálním místě přistání byla teplota ještě o deset stupňů nižší.

Kometa 67P/C–G, zblízka

Snímek zachycený vesmírnou sondou Rosetta ze vzdálenosti 100 kilometrů od povrchu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko.

Image credit:

Během aktivních šedesáti hodin operací, které měl modul Philae k dispozici díky nabitým bateriím, mohl také společně se sondou Rosetta na oběžné dráze měřit jádro komety pomocí seizmického zařízení. 

Philae měl také analyzovat horninu v peci, tuto část experimentů na kometě mělo na starosti zařízení SD2 (Sampling, Drilling and Distribution subsystem). Vědci jsou si jistí, že vrták byl aktivován a stejně tak došlo k akcím, které měly vzorek doručit zařízením COSAC a PTOLEMY. Aktuálně to však nevypadá, že by materiál do pecí k analýze dorazil.

Zařízení COSAC přesto přineslo zajímavá data, Z extrémně řídké atmosféry komety bylo schopné vyčichat organické molekuly. Vědci budou nadále zkoumat o jaké molekuly přesně šlo, zda to budou nějaké jednodušší jako je amoniak a metan, nebo například komplexnější aminokyseliny.

Philae se odmlčel v noci ze soboty na neděli. Ještě před rozloučením dokázali vědci pootočit modul tak, aby byl ke slunci namířen největší solární panel. Operátoři ESA doufají, že by mohli s Philae navázat kontakt znovu na jaře (kometárním jaře, nikoli pozemským), kdy bude kometa jinak pozicovaná vůči Slunci a solární panely modulu tak budou moci dostávat více světla.