Dříve avizované gejzíry na Europě možná vůbec neexistují, mohlo jít o dopad meteoritu

V roce 2012 zachytil Hubblův teleskop množství molekul vody v oblasti jižního pólu jupiterova měsíce Europa. Tento jev se podobal tomu, který pozoruje sonda Cassini u saturnova měsíce Enceladus, jehož jižní pól je posetý gejzíry chrlící vodu do okolí měsíce. Začalo se tedy spekulovat o existenci gejzírů také na Europě. Následná pozorování ale tuto hypotézu nepotvrzují, a tak vědci uvažují nad dalšími vysvětleními hubblových pozorování z roku 2012, jednou z teorií je, že se molekuly vody dostaly na oběžnou dráhu Europy po dopadu meteoritu, který do vesmíru vymrštil led z povrchu měsíce.

Europa, gejzíry

Europa, gejzíry Naznačení detekce vodních molekul spektroskopickou analýzou dat získaných z teleskopu Hubble z prosince 2012. Teleskop nepořídil přímo snímky, ale spíše detekoval existenci molekul vodíku a kyslíku v okolí měsíce.



Vědci se následnými pozorováními snažili potvrdit existenci gejzírů, důkazů ale příliš nenašli. Tato teorie nijak neodporuje existenci podpovrchového oceánu na Europě, pouze odmítá existenci gejzírů, které by obsah oceánu chrlily na oběžnou dráhu planety Jupiter. Jak ale vysvětlit existenci plazmy v magnetosféře planety Jupiter v okolí měsíce Europa? Podle nové studie publikované v magazínu Astrophysical Journal, může za všechno Io, malý měsíc posetý aktivními sopkami.

Právě Io totiž chrlí množství materiálu ze svého nitra do okolí planety Jupiter. Za pomoci měření ze sond Voyager, Galileo a Cassini se vědcům podařilo upřesnit, že se v okolí Europy nacházejí ionty síry a kyslíku. Plazma detekovaná v okolí Europy tak pravděpodobně nepochází z ledového, ale ohnivého měsíce. 

To znamená, že gejzíry na Europě pravděpodobně neexistují, nebo jsou aktivní jen velmi zřídka. Další spektroskopická pozorování hubblovým, nebo jinými teleskopy už vodu neukázala.

Europa nadále láká vědce, kteří se snaží přesvědčit NASA o nutnosti specializované mise k tomu měsíci. Podpovrchový oceán může skrývat mnohá překvapení, která ze Země neodhalíme. Na cestě k Jupiteru je aktuálně vesmírná sonda Juno, jejím úkolem však od příštího roku nebude studium měsíců, ale planeta samotná. Vědci v NASA aktuálně pracují na konceptu mise, která by oceán Europy prozkoumala, její realizace je ale roky vzdálená a samotná cesta k Jupiteru zabere dalších nejméně pět let. 

Podobná situace je v Evropské vesmírné agentuře, která má také plány poslat sondu k Jupiteru. Mise která by zkoumala měsíce plynného obra byla vybrána jako jedna z prioritních, konkrétní koncept ale zatím také zvolen nebyl. Její realizace neproběhne dříve než v roce 2020.

Nezbývá zatím než k malému měsíci upírat pozemní a vesmírné teleskopy, ty však ledovou slupku neprohlédnou.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Europa

Vesmírnou sondu Europa Clipper vynese do vesmíru komerční raketa

11. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

NASA už nepočítá s tím, že by vesmírnou sondu Europa Clipper vynesla do vesmíru stále vyvíjená raketa SLS. Po svolení amerického kongresu k použití komerčního nosiče se nyní NASA rozhodla, že s raketou SLS už počítat nebude. Při vývoji sondy se tak už nebude počítat s nutnou kompatibilitou pro raketu SLS. O konkrétní raketě bude rozhodnuto v příštím roce, v úvahu připadají rakety Falcon Heavy nebo třeba Delta IV Heavy.

Sonda Europa Clipper může letět do vesmíru na komerční raketě

13. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V roce 2024 by měla k ledovému měsíci Europa u planety Jupiter odletět vesmírná sonda Europa Clipper. Americký kongres doposud podmiňoval finance pro tuto misi nutností využít aktuálně vyvíjenou těžkou raketu SLS. Její vývoj se ale komplikuje a hrozilo, že raketa nestihne být připravena pro start této mise. V novém rozpočtu už jsou pravidla volnější a pokud raketa SLS nebude v roce 2024 připravena, NASA bude moci využít jiný nosič - například Falcon Heavy od společnosti SpaceX.

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

9. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

celý článek

Gejzíry na Europě by mohly pocházet ze slaných vodních kapes namísto jejích oceánů

12. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V roce 2012 se podařilo teleskopem Hubble zachytit molekuly vody v okolí měsíce Europa, který obíhá planetu Jupiter. Podle vědců by mohlo jít o gejzíry, které se sporadicky objevují na tomto zmrzlém vodním světě. Europa je pokryta vrstvou ledu, pod kterou by se mohl nacházet globální oceán. Přirozeně se předpokládalo, že gejzíry pocházejí právě z tohoto oceánu, nové simulace ale ukazují, že by ve skutečnosti mohly vycházet z vodních kapes blíže povrchu.

celý článek

Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter

15. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.

celý článek

Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce

16. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede a Kalisto, které jsou ze 79 známých měsíců Jupitera největší.

celý článek

Povrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvený

31. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Ledový povrch měsíce Europa u planety Jupiter se v nedávné době kompletně přeorientoval. Vyplývá to z výzkumu publikovaném v magazínu Geophysical Research Letters, který vychází z dat misí Galileo a Voyager. Z těchto dat vznikla nová mapa povrchu Europy s nejlepším rozlišením 40 metrů na jeden pixel. Tato mapa a nové informace o historii Europy pomohou při plánování budoucích vesmírných misí.

celý článek