Jedním z prvních cílů nového teleskopu Jamese Webba bude blízký hnědý trpaslík

V rámci času věnovanému vědcům, kteří se podíleli na vývoji nového vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST), budou astronomové pozorovat hnědého trpaslíka. Tyto vesmírné objekty nejsou ani hvězdou, ani planetou, v jejich nitru totiž nežhne termojaderná reakce, přesto však mají několik charakteristik hvězdných objektů. Teleskop nové generace se pomalu blíží ke svojí cestě do vesmíru, která je aktuálně plánována na začátek roku 2019 a astronomové po celém světě se připravují na pozorování, na která jsou současné teleskopy krátké.

Hnědý trpaslík Luhman 16

Hnědý trpaslík Luhman 16 Dvojice hnědých trpaslíků, které se nacházejí ve vzdálenosti 6,5 světelných let od Země. Velký snímek byl pořízen teleskopem WISE, na kterém se objekt jeví jako samostatný. Ve výřezu je potom detailnější snímek pořízený prostřednictvím teleskopu GMOS-South v Chile, kde je zřetelně vidět dvě složky tohto binárního systému.



Mezi týmy, které se na studium hnědých trpaslíků chystají, je i skupina vědců kolem Étiennea Artigaua z Montrealské university v Kanadě. Cílem jejich pozorování bude konkrétně trpaslík označovaný jako SIMP0136 (SIMP J013656.5+093347) vzdálený asi 20 světelných let od Slunce. Jde o subhvězdný objekt, který září jen velmi slabě v infračerveném spektru.

A právě infračervená část spektra je oblast, ve které JWST může výrazně pomoci, podobně jako Hubble totiž nový teleskop bude moci pozorovat hvězdnou oblohu v tomto pásmu.

Artigau s kolegy už dříve zjistil, že SIMP0136 má atmosféru s mraky. S JWST by chtěl analyzovat složení této atmosféry a procesy, které v ní probíhají. Pro astronomy jsou hnědé trpaslíky velmi zajímavými objekty, podobají se planetám, ale na rozdíl od běžných exoplanet nejsou zastíněny září jejich domovské hvězdy a v infračerveném světle jsou tak lépe pozorovatelné.

Předchozí pozorování trpaslíka SIMP0136 ukázala, že má hmotnost jen asi 13 jupiterů. To by jej řadilo spíše mezi sirotčí planety než mezi hnědé trpaslíky. Tento typ planet neobíhá žádnou konkrétní hvězdu, putují vesmírem osamocené, možná jen s hrstkou měsíců. Vesmírný teleskop Jamese Webba pomůže odpovědět na tyto a mnohé další otázky i ohledně těchto doposud tajemstvími zahalených vesmírných objektů.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie James Webb (JWST)

Vesmírný Teleskop Jamese Webba prošel úspěšně posledními testy rozvinutí slunečního štítu

21. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) prošel úspěšně finálními testy, které ověřovaly jeho schopnost rozvinout sluneční štít. Nové zařízení je tak na dobré cestě ke startu svojí mise, který se očekává v příštím roce.

Vesmírný teleskop nové generace JWST prošel simulací letu raketou, do vesmíru ale poletí až za víc než rok

8. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kompletně sestavený vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) prošel testy, které ověřily, že je připravený na vibrace a zvuky při letu do vesmíru. Testy proběhly na jihu Kalifornie v areálu Redondo Beach společnosti Northrop Grumman, která teleskop pro NASA a ESA vyvíjí. Let rakety Ariane V s teleskopem JWST je aktuálně plánovaný na 31. října 2021.

celý článek

K teleskopu Jamese Webba byly přimontovány solární panely

2. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop Jamese Webba NASA vyvíjí už přes 20 let a má být výkonnějším nástupcem Hubblova vesmírného teleskopu. Projekt je nicméně zdržován technickými i finančními problémy a místo původního termínu v roce 2007 poletí do vesmíru až v roce 2021. Práce na vývoji nyní hladce pokračují a teleskop dostal své solární panely, které zajistí dostatečný přísun energie pro všechna zařízení na palubě.

celý článek

Nový teleskop JWST by mohl detekovat existenci atmosféry u exoplanet pomocí teploty

5. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Hned čtyři nové studie publikované v magazínu Astrophysical Journal, navrhují nový přístup v hledání atmosfér u exoplanet: pomocí měření teploty. Tento přístup je využitelný zejména u exoplanet obíhajících červené trpaslíky, kde je obyvatelná zóna tak blízko hvězdy, že planety v ní mají synchronní rotaci - tedy ukazují svojí hvězdě stále stejnou polokouli.

celý článek

Vesmírný teleskop Jamese Webba je konečně kompletní, čeká ho ale ještě dlouhá cesta

29. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Obří nástupce Hubblova teleskopu je konečně pohromadě. Vědecké instrumenty, segmentové zrcadlo, nosná konstrukce a obrovský sluneční štít jsou nyní propojeny v jeden komplexní systém, který bude zkoumat vzdálený vesmír v doposud nevídaném detailu. Teleskop za téměř 10 miliard dolarů však ještě do vesmíru nepoletí, jeho let na oběžnou dráhu je naplánován až na rok 2021.

celý článek

Vypuštění teleskopu JWST se opět odkládá, až na rok 2021

28. 6. 2018 (novější než zobrazený článek)

Začátek mise vesmírného teleskopu Jamese Webba se opět odkládá, aktuálně se jako nejbližší možný termín jeho vypuštění jeví březen 2021. Pro tento teleskop nové generace je to další z řady posunů termínu startu, které doprovází takřka celý jeho vývoj. Poslední odložení bylo učiněno na základě lidských chyb a problémů pramenících z komplexnosti teleskopu odhalených při testování a bude stát 800 milionů dolarů.

celý článek

Teleskop Jamese Webba dokončil kryogenické testování, prošel teplotami pod -250 °C

23. 11. 2017

Po téměř 100 dnech se budoucí vesmírný teleskop Jamese Webba dostává z chladící vakuové komory, kde procházel rozsáhlým testováním v extrémních podmínkách. Od července 2017 byl obří teleskop vystaven podmínkám bez vzduchu a teplotám kolem mínus 260 °C v komoře, která uměle vytváří nejchladnější místo na Zemi. Snahou je přiblížit podmínky co nejvíce tomu, co bude muset teleskop vydržet v chladném vesmíru, aby se ověřilo, že vše funguje jak má. Veškeré testy proběhly úspěšně a teleskop může pokračovat na své cestě do vesmíru. Aktuálně se očekává start na evropské raketě Ariane 5 na začátku roku 2019.