Evropská orbitální sonda Trace Gas Orbiter dokončila manévry při vstupu na oběžnou dráhu Marsu

Evropská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) dorazila k planetě Mars už v říjnu roku 2016. Tehdy však vstoupila na vysoce eliptickou oběžnou dráhu, která ji sice přibližovala až na 200 kilometrů, ale v nejvzdálenějším bodě se nacházela až 98 000 kilometrů od povrchu. Za pomoci tření v horní vrstvě atmosféry potom sonda postupně každé 4 dny zpomalovala a korigovala svou oběžnou dráhu na současnou eliptickou.

Trace Gas Orbiter (TGO)

Trace Gas Orbiter (TGO) orbitální sonda, která je součástí vesmírného programu ExoMars, na kterém spolupracují evropská a americká vesmírná agentura. K Marsu odstartovala v březnu 2016 a dorazila v říjnu téhož roku.



Planetu Mars tak teď obíhá celkem šestice orbitálních sond (MRO, Mars Odyssey, Maven, Mangalyaan, Mars Express a TGO). Některé z nich kromě studia planety pod nimi slouží také jako komunikační stanice, které převádí signály z povrchu planety na Zemi. Vstup poslední evropské sondy na oběžnou dráhu Marsu je první fází programu ExoMars, v jehož druhé fázi přistane na planetě robotický rover, tedy pokud se přistání podaří.

Přistát na Marsu totiž není jednoduché. Zatím se to podařilo pouze NASA - pokusy Ruska i Evropy se do dnešního dne nezdařily. Naposledy to bylo s příletem TGO v roce 2016, kdy se o přistání pokusil modul Schiaparelli, který se od orbitální sondy oddělil. Přistávací mechanismus však nepracoval jak měl a sonda se roztříštila o povrch.

Mise ExoMars měla být původně společným projektem ESA a NASA, americká agentura se však z projektu stáhla, aby přesunula finance na vesmírný teleskop JWST. Bylo tedy dohodnuto, že americkou část mise si převezme ruská vesmírná agentura Roskosmos. Ruská strana kromě některých vědeckých instrumentů pro rover i orbitální sondu dodá rakety, které veškerá zařízení vynesou do vesmíru.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie ExoMars

Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na Mars

Kromě amerického roveru Perseverance a čínské mise Tianwen 1 se letos k Marsu chystá ještě jedna země: Spojené arabské emiráty. Mise Hope je společným projektem vesmírného centra Mohammeda bin Rashida a tří amerických univerzit. Cílem orbitální sondy Hope bude zkoumání atmosféry Marsu a její evoluce. Letošního startovacího okna k Marsu měla využít také evropsko-ruská mise ExoMars, nakonec ale byla odložena o dva roky.

Evropsko-ruská mise ExoMars se odkládá až na rok 2022

Představitelé evropské a ruské vesmírné agentury ve čtvrtek oznámili, že o dva roky posouvají start mise k Marsu. Hlavní příčinou jsou podle vyjádření padáky, které měly na povrch Marsu dopravit rover Rosalind Franklin. Kromě padáků však mají inženýři problémy také s elektronikou a softwarem sondy. Aby bylo zajištěno bezpečné přistání a následné operace na Marsu, bylo rozhodnuto o posunu startu o dva roky.

První evropský rover na Marsu ExoMars dostal nové jméno: Rosalind Franklin

Evropský rover ExoMars, který poletí na rudou planetu v příštím roce, dostal nové jméno. Ponese jméno anglické chemičky Rosalindy Franklinové, která výrazným způsobem přispěla ke zkoumání DNA. Zkoumání základů života bude mít rover s Franklinovou společné, cílem mise je totiž hledání známek života na sousední planetě, a to nejen na jejím povrchu, ale také hluboko pod ním. Mise ExoMars je společným projektem evropské a ruské vesmírné agentury.

Panel vědců vybral místo přistání pro evropský rover ExoMars

Při setkání vědců na Leicester University bylo vybráno nejvhodnější místo přistání pro evropskou misi na Mars. Rover ExoMars by měl podle doporučení odborníků v roce 2020 přistát v oblasti známé jako Oxia Planum. Prozatím jde nicméně stále pouze o doporučení odborníků, které ještě musí schválit evropská a ruská vesmírná agentura, které na misi spolupracují.

Airbus pracuje na konceptu roveru, který bude na Marsu sbírat vzorky hornin pro cestu na Zemi

Evropská vesmírná agentura ESA zadala společnosti Airbus zakázku za 5,2 milionů dolarů na to, aby přišla s konceptem roveru, který na Marsu posbírá vzorky hornin a následně je doručí zpět na Zemi. Airbus už pro ESA vyvíjí rover ExoMars a má s podobnou problematikou zkušenosti. Mise dopravující horniny z Marsu na Zemi bude výsledkem spolupráce ESA a NASA, která byla dohodnuta v dubnu tohoto roku.

Sonda Trace Gas Orbiter poslala první snímky z oběžné dráhy Marsu, zkoumá jeho atmosféru

Evropská vesmírná sonda Trace Gas Orbiter, která je součástí širšího projektu ExoMars s ruskou vesmírnou agenturou, začala nedávno svou vědeckou misi. V únoru orbitální sonda vstoupila na svou finální oběžnou dráhu kolem planety Mars pomocí manévru, který využil tření v horních vrstvách atmosféry (aerobraking). Nyní obíhá planetu na téměř kruhové oběžné dráze jednou za 2 hodiny. 21. dubna začala rutinní vědecká mise, která zkoumá složení atmosféry planety a hledá původ metanu v atmosféře Marsu. 28. dubna poslala sonda první snímek z oběžné dráhy: pás mající na délku 40 kilometrů z Korolevova kráteru na severní polokouli.

ESA sestavila první model roveru ExoMars, bude sloužit k testování designu

Evropská vesmírná agentura sestavila první ze tří modelů roveru ExoMars. Jedná se o tzv. Structural Thermal Model, který bude sloužit k ověření designu. Projde důkladným vibračním i teplotním testováním, aby bylo zajištěno jeho přežití cesty vesmírem i správná funkcionalita na Marsu. ESA kromě toho sestaví ještě další dva rovery, jeden z nich skutečně poletí na Mars a další bude sloužit operátorům na Zemi jako reference, která bude použita při testování nových postupů a aktivit roveru na Marsu.