Vědci vytvořili novou kvantovou částici s vlastnostmi kulového blesku
5. 3. 2018Vědci na Amherst College (USA) a Aalto University (FIN) vytvořili poprvé třídimenzionální skyrmion v Boseho-Einsteinově kondenzátu. Skyrmion je částice, která byla teoreticky předpovězena před 40 lety, ale až nyní se ji podařilo prokázat empiricky. Tato částice má určité vlastnosti podobné kulovému blesku a vědci chtějí s pomocí tohoto výzkumu nejen poznat lépe tento fenomén, ale také zjistit, zda by nešel využít například ve fúzních reaktorech.
V extrémně rozptýleném a chladném kvantovém plynu vytvořili vědci Boseho-Einsteinův kondenzát - stádium hmoty, při kterém lze pozorovat kvantové efekty na makromolekulární úrovni. V tomto prostředí pak polarizací sjednotili spin atomů podle magnetického pole. Následnou manipulací magnetického pole se vědcům podařilo uprostřed kondenzátu vytvořit uzly, ve kterých bylo magnetické pole koncentrováno. Tyto uzly vykazovaly mnohé z vlastností kulového blesku, který někteří vědci považují za propletená vlákna elektrického proudu. Tento fenomén se sice objevuje napříč lidskou historií, nebyl však doposud důkladně prozkoumán. Poznatky z tohoto výzkumu mohou inspirovat nové způsoby, jak udržet plasma netknuté a stabilní ve fúzních reaktorech. Zatím však není zřejmé, zda lze tímto postupem vytvořit skutečný kulový blesk.
Více informací k tématu
Kvantová fyzika
21. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)
Kvantová fyzikaVědcům se podařilo přivést do kvantového stavu zrcadla observatoře gravitačních vln LIGO
Objekty, které se lidskému oku jeví jako stacionární, ve svém nitru ve skutečnosti ukrývají nespočet vibrujících atomů. Vědci se už dlouhou pokouší tyto vibrace zastavit, aby mohli pozorovat projevy kvantové fyziky. To se doposud dařilo u drobných, nanogramových těles nebo u řídkých oblaků atomů. Nyní se nicméně vědcům poprvé podařilo zcela zastavit vibrace u velkého objektu, využili k tomu observatoř gravitačních vln LIGO.
celý článek
11. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)Kvantová fyzikaVědci přímo pozorovali Pauliho vylučovací princip kvantové mechaniky
Pauliho vylučovací princip říká, že žádné dva identické fermiony v jednom systému nemohou existovat ve stejném kvantovém stavu. Rakouským vědcům se nyní podařilo tento princip přímo pozorovat poprvé v systému šesti atomů. V blízké budoucnosti chtějí stejný experiment provést s ještě větším počtem atomů.
celý článek
4. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)Kvantová fyzikaKvantový internet na dosah: vědcům se podařilo teleportovat fotony s 90% přesností na vzdálenost 44 km
Vědcům z Fermilabu, Caltech, Harvardu a JPL se podařilo přenést fotony s 90% přesností na vzdálenost 44 kilometrů. Přiblížili se tak o krok blíže ke kvantovému internetu, ve kterém jsou informace místo bitů přenášeny prostřednictvím qubitů. Fungující kvantový internet umožní propojení kvantových počítačů na dálku a zvýší tak jejich výpočetní kapacitu. Zároveň umožní okamžitou komunikaci mezi počítači prostřednictvím kvantového propojení částic.
celý článek
1. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)Kvantová fyzikaKvantové propojení mezi dvěma rozdílnými objekty posouvá možnosti praktické aplikace kvantové fyziky
Týmu vědců z University of Copenhagen se podařilo vytvořit kvantové propojení mezi mechanickým oscilátorem a oblakem atomů. Tyto dva velmi rozdílné objekty byly propojeny prostřednictvím fotonů. S novou metodou se vědcům otvírají nové možnosti využití kvantového propojení nejen pro vědecké účely, ale také v praktickém využití v šifrované komunikaci a ukládání informací.
celý článek
13. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)Kvantová fyzikaNová metoda 10 000x prodloužuje koherenci kvantových stavů
Vědcům z University of Chicago se podařilo najít způsob jakým mohou zůstat kvantové systémy v provozu až 10 000x déle. Svůj výzkum založili na konkrétním kvantovém systému (solid state qubits), očekávají ale, že bude aplikovatelný i v ostatních situacích. Studie byla publikována v srpnovém čísle vědeckého magazínu Science.
celý článek
3. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)Kvantová fyzikaKvantový počítač od Googlu provedl zatím nejnáročnější simulaci chemické reakce
Tým vědců pracující v Google AI Quantum týmu provedl zatím největší chemickou simulaci na kvantovém počítači. Právě kvantové počítače by mohly výrazně pomoci chemikům s predikcí výsledků chemických reakcí, které dnes probíhají spíše metodou pokus-omyl. Současné počítače však pro takové výpočty nemají dostatečný výkon. Tím by však mohly disponovat právě počítače kvantové.
celý článek
16. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)Kvantová fyzikaKvantový radar dokáže detekovat objekty tam, kde běžné technologie nestačí
Rakouským vědcům se podařilo sestavit prototyp nového druhu radaru, který využívá kvantového provázání k detekci objektů. Využili k tomu metody microwave quantum illumination (mikrovlnné kvantové osvětlení), která využívá kvantově propojených protonů. Výsledný prototyp dokáže detekovat objekty v prostředí, kde klasické radary často neuspějí.
celý článekMezinárodní tým astronomů zkoumal v několika vlnových délkách blazar TXS 1515–273. Podařilo se jim u něj zachytit první velmi energetický záblesk gama záření (VHE, very-high energy gamma-ray emission). Doposud bylo u toho zdroje pozorováno pouze HE gama záření (high energy)....
Data z průletu vesmírné sondy Solar Orbiter kolem zbytků ocasu komety ATLAS (C/2019 Y4) poskytla vědcům nové informace o této kometě, která se loni rozpadla při přiblížení Slunci. Jde o první případ pozorování podobné struktury v blízkosti Slunce, sonda kolem materiálu z...
NASA v pátek zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman a Dynetics....
Astronomům se podařilo zachytit nezvykle krátký záblesk gama záření ze supernovy. Záblesky ze supernov přitom typicky trvají výrazně déle, krátké záblesky byly doposud přisuzovány kolizím neutronových hvězd. Nový objev tak naznačuje, že některé supernovy byly v minulosti...
Astronomům se podařilo poprvé pozorovat známky vodních par v atmosféře Ganymede - největšího měsíce ve sluneční soustavě. Ty zřejmě vznikají sublimací z povrchu, kde se voda nachází ve formě ledu. Nové závěry vychází z pozorování teleskopem Hubble, který jimi doplňuje...
Rover Curiosity zkoumá geologii v kráteru Gale na Marsu od roku 2012. Podle hornin, které rover zkoumá, se jedná o místo, které bylo kdysi dávno součástí rozsáhlého jezera. Geologické záznamy se však na různých místech kráteru podstatně liší. Podle nové studie, za to může...
Pomocí rusko-německého vesmírného teleskopu Spektr-RG se vědcům podařilo identifikovat nový pulzar. Dostal označení SRGA J204318.2+443815 a jedná se o neutronovou hvězdu v binárním systému s dlouhou periodou. Hvězda je relativně slabá a vědci ji řadí k nové podtřídě...
Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 10x, se stále komplexnějším...
Americká vesmírná agentura vybrala raketu, která do vesmíru vynese meziplanetární sondu Europa Clipper. Bude jí Falcon Heavy od společnosti SpaceX, tedy raketa složená ze tří běžných raket Falcon 9. Celková cena, kterou NASA zaplatí, je 178 milionů dolarů. Půjde zatím o...
Nový výzkum odhaduje, že radiace a impakty drobných objektů, ovlivňují materiál minimálně do hloubky 30 centimetrů pod povrch jupiterova ledového měsíce Europa. Jakékoli komplexní chemické sloučeniny včetně potenciálních živých organismů lze tedy předpokládat spíš ve...
Podle seizmologických dat z mise InSight se vědcům podařilo určit vnitřní strukturu planety Mars. Umožnil to hlavně přístroj SEIS, který po dobu jednoho marsovského roku (zhruba 2 roky na Zemi) měřil otřesy na planetě. Více než 600 zaznamenaných otřesů vědcům poprvé odhalilo...