Bouřkové systémy na pólech Jupiteru tvoří pětiúhelníky a osmiúhelníky

V posledních datech ze sondy Juno jsou bouřkové úkazy na severním a jižním pólu, které se nepodobají ničemu jinému ve sluneční soustavě. Mise Juno je první, která zkoumá polární oblasti planety a přichází se zcela novými informacemi o vnitřní struktuře největší planety naší soustavy. Vědci tak pokračují v odhalování komplexního složení a fungování Jupiteru a dozvídají se víc o tom, jak funguje jako celek a jak tato planeta vznikla.

Jupiter, bouře na severním pólu

Jupiter, bouře na severním pólu Počítačem vygenerovaný obrázek, který vychází ze snímku pořízeného 2. února 2017 instrumentem JIRAM (Jovian Infrared Auroral Mapper) na orbitální sondě Juno.



Gravitační data posbíraná orbitální sondou Juno indikují, že rozložení masy v nitru planety není od severu na jih symetrické. Z toho vědci usuzují, že hluboko pod oblaky, které vidíme z vnějšku, musí probíhat silné proudění hmoty. Proudy pozorované v horních vrstvách atmosféry planety podle nich sahají až 3 tisíce kilometrů hluboko a přetrvávají déle, než podobné větry na Zemi. Atmosféra této obří planety podle vědců tvoří až procento jeho hmotnosti (atmosféra Země tvoří pro srovnání méně než miliontinu masy naší planety).

Pod touto vrstvou, která obsahuje oblaka, větry a další projevy počasí, má být podle vědců relativně tuhá vrstva, která už proudění nad ní tolik nepodléhá. Názorně lze pozorovat složení horních vrstev planety v následujícím videu:


Bouře na pólech planety
Mezi dalšími objevy jsou bouře na pólech planety, které na severním pólu tvoří osmici menších vírů kolem jednoho centrálního. Na jižním pólu planety je těchto bouří pět. Jsou velké, dosahují až 7 tisíc kilometrů v průměru na jižním pólu a 5 tisíc kilometrů na severním. Vítr v nich dosahuje rychlostí až 350 kilometrů za hodinu. Jednotlivé bouře jsou si vzájemně velmi blízko. Vědci však zatím nerozumí tomu, proč se bouře nesloučí v jednu velkou, jakou lze pozorovat například na pólu planety Saturn, kde se nachází bouře ve tvaru šestiúhelníku.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Jupiter

Sonda Juno zachytila rádiový signál od největšího z měsíců planety Jupiter

12. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Orbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.

celý článek

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

9. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

celý článek

Vesmírná sonda Lucy dostala druhý ze tří vědeckých instrumentů

8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Na konstrukci vyvíjené vesmírné sondy Lucy byl implementován přístroj LTES (Lucy Thermal Emission Spectrometer). Jeho úkolem bude měření infračerveného záření vycházejícího z planetek, které indikuje teplotu na jejich povrchu. Instalována už byla kamera s vysokým rozlišením LLORRI a během několika měsíců přibude ještě další kamera LRALPH.

Gejzíry na Europě by mohly pocházet ze slaných vodních kapes namísto jejích oceánů

12. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V roce 2012 se podařilo teleskopem Hubble zachytit molekuly vody v okolí měsíce Europa, který obíhá planetu Jupiter. Podle vědců by mohlo jít o gejzíry, které se sporadicky objevují na tomto zmrzlém vodním světě. Europa je pokryta vrstvou ledu, pod kterou by se mohl nacházet globální oceán. Přirozeně se předpokládalo, že gejzíry pocházejí právě z tohoto oceánu, nové simulace ale ukazují, že by ve skutečnosti mohly vycházet z vodních kapes blíže povrchu.

celý článek

V atmosféře planety Jupiter byl poprvé detekován elektrický fenomén sprite

1. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Instrumentu UVS na palubě vesmírné sondy Juno se v atmosféře planety Jupiter podařilo detekovat sprite - energetický jev podobný blesku. Jde o první známý případ pozorovaný mimo atmosféru naší planety.

celý článek

Solární panely pro vesmírnou sondu JUICE jsou připraveny, mise k Jupiteru by měla začít v roce 2022

19. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Všech deset solárních panelů pro evropskou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) dorazilo do Nizozemí, kde budou připevněny na samotnou sondu. Každý z panelů má 2,5 x 3,5 metrů a dohromady budou mít plochu 87,5 metrů čtverečních. Velké solární panely jsou u planety Jupiter klíčové, protože Slunce zde nezáří tolik jako u Země. Sonda JUICE bude mít solární panely uspořádané do dvou velkých plus po svých stranách.

Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter

15. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.

celý článek