Vesmírná sonda Juno přináší zcela nový pohled na nitro planety Jupiter

Za více než rok zkoumání planety Jupiter odhalila vesmírná sonda Juno nitro tohoto plynného obra jako doposud žádná jiná. Posledním poznatkem je fakt, že atmosférické pásy bouří sahají hluboko do nitra planety a nejsou jen povrchovým úkazem. Díky zkoumání magnetického a gravitačního pole planety získávají vědci také další cenné informace o tom, co se pod hustými mraky odehrává a jak vlastně nitro tohoto plynného obra vypadá.

Jupiter, jižní pól

Jupiter, jižní pól Fotografie jižního pólu planety Jupiter pořízená přístrojem JunoCam z výšky 52 tisíc kilometrů. Jde o kompozici tří snímků ze tří dní, aby mohla být celá oblast zobrazena v denním světle. Barvy jsou uměle upravené pro větší kontrast.



Pásy oblačnosti
Barevné pásy obepínající planetu jsou poháněny větry západního i východního směru. Měření gravitačního pole ukazují, že tyto pásy dosahují hloubky až několika tisíc kilometrů. Ty blíže rovníku sahají hlouběji než ty u pólů, které se míchají a vytvářejí komplexní struktury.
Gravitační pole
Dalším výstupem ze zkoumání gravitačního vlivu na přístroje sondy je nesymetričnost samotného gravitačního pole, které má jiný tvar na severní než na jižní polokouli. To naznačuje, že se plyny bohaté na vodík v hloubce planety pohybují také asymetricky, což vědce překvapilo.
Magnetické pole
I magnetické pole je nepravidelné, což podle vědců nasvědčuje tomu, že by mohlo být generováno procesy blíže povrchu, nad metalickým jádrem planety.
Jádro planety
Dalším výstupem zkoumání gravitačního pole Jupitera je přesnější představa o jeho úplném nitru - jádru planety. Vše nasvědčuje tomu, že jádro Jupitera je malé a nemá ostré okraje. Navíc i ve velkých hloubkách stále dochází k rotaci materiálu stejně jako v horních vrstvách atmosféry.
Polární cyklóny
Juno je první sonda, která se při svých obězích Jupitera dostává nad jeho severní a jižní pól. Na každém z pólů při svých průletech pozoruje skupinu cyklónů, o kterých doposud nikdo nevěděl. Na severním pólu jich je aktuálně osm a na jižním pět, ale je možné že se jejich počty mohou měnit v relativně krátkém čase. Vědci jejich existenci nepředpokládali, protože podle různých počítačových simulací by takové bouře neměly v podobném prostředí existovat nijak dlouho.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Jupiter

Sonda Juno zachytila rádiový signál od největšího z měsíců planety Jupiter

12. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Orbitální sonda Juno, která obíhá Jupiter, detekovala rádiový signál přicházející od největšího měsíce planety. Detekce se podařila v momentě, kdy se sonda nacházela nad severním pólem planety, kde proletěla siločarami magnetického pole, které Jupiter a Ganymede propojují.

celý článek

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

9. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

celý článek

Vesmírná sonda Lucy dostala druhý ze tří vědeckých instrumentů

8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Na konstrukci vyvíjené vesmírné sondy Lucy byl implementován přístroj LTES (Lucy Thermal Emission Spectrometer). Jeho úkolem bude měření infračerveného záření vycházejícího z planetek, které indikuje teplotu na jejich povrchu. Instalována už byla kamera s vysokým rozlišením LLORRI a během několika měsíců přibude ještě další kamera LRALPH.

Gejzíry na Europě by mohly pocházet ze slaných vodních kapes namísto jejích oceánů

12. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V roce 2012 se podařilo teleskopem Hubble zachytit molekuly vody v okolí měsíce Europa, který obíhá planetu Jupiter. Podle vědců by mohlo jít o gejzíry, které se sporadicky objevují na tomto zmrzlém vodním světě. Europa je pokryta vrstvou ledu, pod kterou by se mohl nacházet globální oceán. Přirozeně se předpokládalo, že gejzíry pocházejí právě z tohoto oceánu, nové simulace ale ukazují, že by ve skutečnosti mohly vycházet z vodních kapes blíže povrchu.

celý článek

V atmosféře planety Jupiter byl poprvé detekován elektrický fenomén sprite

1. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Instrumentu UVS na palubě vesmírné sondy Juno se v atmosféře planety Jupiter podařilo detekovat sprite - energetický jev podobný blesku. Jde o první známý případ pozorovaný mimo atmosféru naší planety.

celý článek

Solární panely pro vesmírnou sondu JUICE jsou připraveny, mise k Jupiteru by měla začít v roce 2022

19. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Všech deset solárních panelů pro evropskou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) dorazilo do Nizozemí, kde budou připevněny na samotnou sondu. Každý z panelů má 2,5 x 3,5 metrů a dohromady budou mít plochu 87,5 metrů čtverečních. Velké solární panely jsou u planety Jupiter klíčové, protože Slunce zde nezáří tolik jako u Země. Sonda JUICE bude mít solární panely uspořádané do dvou velkých plus po svých stranách.

Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter

15. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.

celý článek