Průlet Scholzovy hvězdy kolem sluneční soustavy rozvířil komety v Oortově oblaku

Před zhruba 70 000 lety se sluneční soustavě přiblížila jiná hvězda, šlo o malého červeného trpaslíka, který proletěl ve vzdálenosti asi 0,6-0,8 světelného roku od Slunce. Svou gravitací ovlivnil mnohé z objektů v Oortově oblaku, který sluneční soustavu v této vzdálenosti obklopuje. Astronomům z Complutense University of Madrid a University of Cambridge se nyní podařilo prokázat, že oběžné dráhy některých těles jsou dodnes ovlivněné tímto blízkým setkáním s jinou hvězdou.



Hvězda WISE 0720−0846 byla objevena v roce 2013 a pojmenována po svém objeviteli Scholzova hvězda. Dnes se nachází 17-23 světelných let daleko, má asi 10 % masy Slunce a je obíhaná ještě menším hnědým trpaslíkem o asi 6 % hmotnosti Slunce.

Astronomové prozkoumali 339 těles ve sluneční soustavě, zejména komet, s hyperbolickými oběžnými drahami a přišli se závěrem, že jejich trajektorie byly ovlivněny průletem hvězdy. Pomocí numerických simulací se chtěli dozvědět, z jakého místa na obloze tyto objekty přichází do středu sluneční soustavy. 

Pokud by komety nebyly ovlivněny dalším tělesem, jejich místa původu by byla víceméně rovnoměrně rozprostřena po hvězdné obloze. Asi desetina těles však zdánlivě pocházela z prostoru, kde se nachází souhvězdí Blíženců, což koresponduje s místem, kudy mohla proletět Scholzova hvězda před 70 000 lety. 

Mohlo by jít samozřejmě o náhodu, nebo o jinou událost ve stejném místě v Oortově oblaku. Pravděpodobnost, že za vším stojí Scholzova hvzěda je však podle astronomů vysoká.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Hvězdy

U blízké hvězdy GJ 740 byla objevena nová superzemě

3. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pomocí metody radiální rychlosti byla u hvězdy GJ 740 ve vzdálenosti 36 světelných let objevena nová exoplaneta. Planeta s označením GJ 740 b má třikrát větší hmotnost než Země a obíhá blízko svojí hvězdě. Pomocí této metody astronomové měří gravitační vliv planety na její hvězdu, je tedy snadné zjistit její hmotnost. Naopak nelze určit velikost planety, není tedy zatím zřejmé, zda se jedná o menší skalnatou planetu, nebo větší objekt s nižší hustotou.

celý článek

První objevená černá díra Cygnus X-1 je masivnější než se předpokládalo a rotuje téměř rychlostí světla

26. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Stelární černá díra Cygnus X-1 byla nově prozkoumána pomocí teleskopů ze sítě VLBA (Very Long Baseline Array). Z nových dat vědci usuzují, že se nachází dál a je o celou polovinu větší, než se doposud předpokládalo. Zároveň vypočítali, že rotuje rychlostí, která se blíží rychlosti světla. Cygnus X-1 se tak stává největší přímo pozorovanou stelární černou dírou s nejrychlejší známou rotací.

celý článek

Za vznikem jediné známé černé díry střední velikosti by mohla být kolize exotických bosonových hvězd

25. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Podle mezinárodního týmu vědců by za událostí, ve které vznikly gravitační vlny GW190521, mohla ve skutečnosti být kolize bosonových hvězd. Tato kategorie hvězd zatím nebyla nikdy pozorována a existuje pouze v teoriích. Ke svému závěru vědci došli na základě počítačových simulací kolizí bosonových hvězd, které se nápadně podobají detekovanému signálu detektory gravitačních vln LIGO a Virgo.

celý článek

Astronomové našli hvězdný systém, ve kterém planety obíhají hvězdu v opačném směru, než je její rotace

19. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vědecký tým vedený astronomy z Aarhus University v Dánsku objevil zvláštní planetární systém, ve kterém dvě exoplanety obíhají centrální hvězdu v téměř zcela opačném směru, než je její rotace. Tato situace zřejmě vznikla díky vlivu druhé hvězdy na okraji systému, která změnila sklon roviny disku, ze kterého exoplanety vznikly.

celý článek

V obyvatelné zóně sousední hvězdy Alfa Centauri A by se mohla nacházet exoplaneta

12. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Analýza pozorování v infračerveném spektru odhalila u sousední hvězdy slabý signál, který by mohl znamenat existenci exoplanety. Zatím se nicméně jedná pouze o kandidátský objekt, který bude muset být ještě potvrzen. Potenciální planeta se nachází v obyvatelné zóně hvězdy Alfa Centauri A podobné Slunci, kde jsou vhodné podmínky pro existenci kapalné vody na povrchu.

celý článek

Analýza archivních dat odhalila neznámý horký Neptun ve vzdálenosti 186 světelných let

10. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Analýzou archivních dat s radiální rychlostí hvězd se vědcům podařilo objevit novou exoplanetu z kategorie horkých Neptunů. Planeta s označením HD 183579b se nachází u hvězdy podobné Slunci ve vzdálenosti 186 světelných let.

celý článek

Hvězda Betelgeuse je v rané fázi fúze helia, nachází se blíž a do supernovy má ještě daleko

9. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nová analýza Betelgeuse potvrzuje předchozí závěry, podle kterých astronomové hvězdu pozorují v době, kdy spaluje helium. Podle závěrů studie publikované v magazínu Astrophysical Journal je Betelgeuse teprve na začátku fáze, kdy místo vodíku slučuje v termojaderné reakci helium. Do jejího zániku v supernově by tak mohlo zbývat ještě víc než 100 tisíc let.

celý článek