Tabbyina hvězda opět pohasla, tentokrát nejvýrazněji od svého objevu, co za tím vězí?

Tabbyina hvězda známá také pod oficiálním označením KIC 8462852 se stala slavnou v roce 2016, když si vědci neuměli jednoznačně vysvětlit její nepravidelné pohasínání a začaly se objevovat teorie o existenci mimozemské struktury, která by hvězdu obklopovala. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je dnes ale existence obřího oblaku plynů a prachu, který blokuje záři hvězdy, a to v různých frekvencích různě. Při pozorováních z března 2018 došlo k dalšímu výraznému pohasnutí této hvězdy, nejvýraznějšímu od pozorování teleskopem Kepler v roce 2013.

Vesmírný teleskop Kepler

Vesmírný teleskop Kepler vesmírná observatoř NASA fungující mezi roky 2009 a 2018, jejímž úkolem bylo hledání exoplanet. Neustálým pozorováním zářivosti vybraných hvězd v souhvězdí Labutě hledal teleskop odchylky, které by mohly indikovat pohasnutí hvězdy v důsledku přechodu planety mezi teleskopem a vzdálenou hvězdou.



Teleskop Kepler pozoroval během své primární mise hvězdy v souhvězdí Labutě a díval se po jejich pohasínání, mělo totiž indikovat přechod exoplanety před hvězdou. Většinou hvězdy díky detekovaným exoplanetám pohasínaly o zhruba jedno procento jejich jasnosti. Výjimku tvořila hvězda KIC 8462852, která v jednom okamžiku potemněla o až 22 %. V následujících letech docházelo k dalším podobným událostem, i když už ne tolik výrazným. Nepravidelné chování této hvězdy vedlo astronomy a další ke spekulacím, co toto chování způsobuje.

Nedávná měření ukázala, že hvězda pohasíná v různých frekvencích světla různě, což vedlo vědce k hypotéze, že za tím stojí oblak plynů a prachu. Další detekované výrazné pohasnutí znamená, že podporovaný oblak musí mít chaotickou, nehomogenní strukturu s oblastmi větší hustoty, které zakryjí záři hvězdy více než jiné části mraku. 

Kdyby šlo o mladší hvězdu, mohlo by jít o pás materiálu, který ji obklopuje a ze kterého postupem času vznikne nová planeta. Na to je však KIC 8462852 příliš stará, planety kolem ní by už měly dávno existovat. Pravděpodobně tak půjde spíš o pás materiálu, který nesouvisí se vznikem nové planety ale s jejím zánikem.

Vědci však nemají dostatek informací,  aby mohli s jistotou říct, co vězí za proměnlivou jasností této hvězdy. Budou tedy zapotřebí další pozorování, možná i novými zařízeními k identifikaci příčin pohasínání hvězdy KIC 8462852.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie
Hvězdy

Fragment hvězdy mířící vysokou rychlostí z Mléčné dráhy pochází ze supernovy a má periodu 9 hodin

Ve vzdálenosti kolem 2 000 světelných let se nachází hvězda, která míří vysokou rychlostí ven z Mléčné dráhy. To je pravděpodobně výsledek exploze supernovy v binárním systému, která hvězdu vymrštila do volného vesmíru. Tento bílý trpaslík LP 40-365 byl nyní detailně prozkoumán týmem astronomů a byla u něj zjištěna pravidelná perioda kolem 9 hodin. Podle nové studie je to překvapivě nízká rychlost, vzhledem k tomu, že možná jedná o pouhý fragment hvězdy, který přežil supernovu.

celý článek

Ve vzdálenosti 35 světelných let se nachází exoplaneta s nejdelším rokem, zároveň jedna z nejchladnějších

Ve vzdálenosti 35 světelných let se astronomům podařilo přímo vyfotografovat exoplanetu. Jedná se o nejbližší přímo pozorovanou exoplanetu a zároveň jednu z nejchladnějších dodnes objevených. Objekt, který dostal označení COCONUTS-2b má podle nové studie přes 6 hmotností planety Jupiter a svou hvězdu obíhá tak daleko, že jeden oběh kolem hvězdy zabere 400 milionů let.

celý článek

Objev nového rentgenového pulzaru s 12minutovou periodou

Pomocí rusko-německého vesmírného teleskopu Spektr-RG se vědcům podařilo identifikovat nový pulzar. Dostal označení SRGA J204318.2+443815 a jedná se o neutronovou hvězdu v binárním systému s dlouhou periodou. Hvězda je relativně slabá a vědci ji řadí k nové podtřídě persistentních slabě zářících Be rentgenových binárních systémů (BeXRB).

celý článek

Nový vesmírný teleskop Jamese Webba prozkoumá blízký planetární systém Beta Pictoris

Hned několik vědeckých týmů má v plánu použít vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pro průzkum blízkého hvězdného systému Beta Pictoris. Jedná se o mladý systém s nejméně dvěma exoplanetami a diskem materiálu, ze kterého by mohly vzniknout další. Výkonný teleskop, který je označován jako nástupce Hubblova teleskopu by měl do vesmíru odletět už letos na podzim.

celý článek

Astronomové u exoplanety poprvé zpozorovali zřetelný disk materiálu, ze kterého může vzniknout exoměsíc

Pomocí observatoře ALMA se vědcům podařilo zpozorovat disk materiálu u jedné z exoplanet obíhajících hvězdu PDS 70 vzdálenou 370 světelných let. Předpokládají, že se jedná o strukturu, ze které vznikne jeden nebo více měsíců. Jedná se o první případ takto zřetelného disku pozorovaného u exoplanety.

celý článek

Na povrchu Slunce bylo potvrzeno doposud teoretické vlnění s dlouhou periodou

Tým solárních fyziků vedený Laurentem Gizonem z Max Planck Institute v Německu v nové studii popisuje objev nových globálních vln na Slunci. Projevují se na povrchu hvězdy jako vířivé pohyby s rychlostí kolem pouhých 5 kilometrů za hodinu. Perioda těchto pohybů je srovnatelná s 27denní rotací Slunce. Pro svůj výzkum vědci použili data za 10 let pozorování solární sondy SDO.

celý článek

Na povrchu neutronových hvězd mohou existovat pohoří, jejich výška však nepřesáhne milimetr

Podle nového výzkumu mohou teoretické nerovnosti na povrchu neutronových hvězd existovat, jejich výška je však zřejmě ještě menší, než se doposud uvažovalo. Silná gravitace takto hmotného objektu totiž nedovolí existenci žádné výrazné nerovnosti na povrchu. Výzkum pod vedením Fabiana Gittinse byl prezentován na National Astronomy Meeting 2021 ve Velké Británii.

celý článek