Mléčnou dráhu obíhá nově objevená drobná galaxie Hydrus 1 s velkým množstvím temné hmoty
Mezinárodní skupina astronomů vedená Sergeyem E. Koposovem ohlásila detekci nové trpasličí galaxie v blízkosti Mléčné dráhy. Galaxie označená jako Hydrus 1 se nachází v souhvězdí Malého vodního hada ve vzdálenosti asi 90 tisíc světelných let od Slunce. Podle dosavadních pozorování je tato nová galaxie součástí Magellanova proudu, který spojuje galaxie Velký a Malý Magellanův oblak. Objev byl učiněn prostřednictvím teleskopu Blanco v Čile, který je součástí observatoře Cerro-Tololo Inter-American Observatory.
Mléčná dráha, mapa 2018 Mapa Mléčné dráhy, která vznikla na základě dat z evropské družice Gaia.
Podobně jako planety obíhají kolem hvězd, mají i galaxie své satelity, které jsou s nimi gravitačně vázány a rotují kolem nich. Mléčná dráha je součástí Místní skupiny galaxií, kterou tvoří asi 50 blízkých galaxií, z nichž několik menších kolem naší galaxie obíhá. Největší satelitní galaxie Mléčné dráhy je Velký Magellanův oblak, který má asi 14 tisíc světelných let napříč. Nově objevená galaxie Hydrus 1 má 326 světelných let v průměru a má mírně eliptický tvar. Galaxie má podle všeho velmi staré hvězdy s nízkým obsahem kovů a velké množství temné hmoty. Ve srovnání s ostatními podobně hmotnými galaxiemi je Hydrus 1 poměrně málo zářivá (jde o tzv. ultra-faint galaxii). Nově objevenou galaxii na naší noční obloze nenajdete, je viditelná pouze z jižní polokoule.
Galaxie, které obíhají Mléčnou dráhu
| Galaxie | Vzdálenost od Slunce, světelné roky |
Velikost průměr, světelné roky |
|---|---|---|
| Canis Major Dwarf | 42 000 | 4 892 |
| SagDSG | 70 000 | 10 000 |
| Draco II | 70 000 | 130 |
| Segue 1 | 75 000 | 196 |
| Tucana III | 82 000 | 294 |
| Hydrus 1 | 90 000 | 326 |
| Carina III | 91 000 | 196 |
| Reticulum II | 98 000 | 98 |
| Triangulum II | 98 000 | 228 |
| Cetus II | 98 000 | 98 |
| Ursa Major II Dwarf | 98 000 | 913 |
| Segue 2 | 114 000 | 111 |
| Carina II | 117 000 | 594 |
| Antlia II | 130 000 | 14 000 |
| Coma Berenices | 143 000 | 228 |
| Boötes II | 150 000 | 333 |
| Boötes III | 150 000 | 1 630 |
| Tucana IV | 157 000 | 815 |
| Velký Magellanův oblak | 163 000 | 14 000 |
| Grus II | 173 000 | 388 |
| Tucana V | 179 000 | 98 |
| Ursa Minor Dwarf | 196 000 | 1 305 |
| Boötes I | 196 000 | 980 |
| Malý Magellanův oblak | 200 000 | 7 000 |
| Sagittarius II | 219 000 | 2 610 |
| Tucana II | 228 000 | - |
| Horologium II | 254 000 | 294 |
| Draco Dwarf | 260 000 | 2 700 |
| Pisces I | 261 000 | - |
| DES | 264 000 | - |
| Sculptor Dwarf | 290 000 | |
| Sextans Dwarf | 294 000 | 8 400 |
| Eridianus III | 294 000 | - |
| Virgo | 297 000 | - |
| Reticulum III | 300 000 | - |
| Carina Dwarf | 330 000 | 1 600 |
| Horologium I | 326 000 | - |
| Kim 2/Indus I | 326 000 | - |
| Phoenix II | 326 000 | 163 |
| Ursa Major I Dwarf | 330 000 | - |
| Aquarius II | 352 000 | 1 044 |
| Pictoris | 375 000 | - |
| Crater II | 383 000 | 7 175 |
| Grus I | 391 000 | - |
| Hydra II | 417 000 | 457 |
| Hercules | 440 000 | 2 283 |
| Fornax Dwarf | 457 000 | 1 957 |
| Crater/Laevens I | 473 000 | 196 |
| Canes Venatici II | 506 000 | 978 |
| Leo IV | 520 000 | 850 |
| Pisces II | 585 000 | 391 |
| Leo V | 585 000 | 848 |
| Columba I | 590 000 | 685 |
| Leo II | 690 000 | 1 160 |
| Indus II | 698 000 | 1 174 |
| Pegasus III | 701 000 | 359 |
| Canes Venatici I | 718 000 | 6 523 |
| Leo I | 815 000 | 1 631 |
| Cetus III | 819 000 | 587 |
| Eridanus II | 1 194 000 | 890 |
| Leo T | 1 370 000 | 1 174 |
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Galaxie
Mapa více než 25 tisíců známých supermasivních černých děr
Mezinárodní tým astronomů publikoval novou mapu s více než 25 tisíci supermasivními černými dírami. Astronomové ke svému studiu vesmíru využili 52 rádiových antén LOFAR umístěných v 9 evropských zemích. Supermasivní černé díry se nacházejí v jádrech většiny zkoumaných galaxií, každá tečka na této mapě tedy pochází z jiné galaxie.
celý článekProjekt SDSS mapující okolní vesmír vstupuje do své páté fáze, prozkoumá celou hvězdnou oblohu
Sloan Digital Sky Survey (SDSS) je projekt, jehož cílem je mapovat hvězdy v Mléčné dráze, černé díry a galaxie v lokálním vesmíru. První pozorování začala v roce 2000 a do loňského roku proběhly celkem čtyři fáze. V lednu 2021 začala fáze pátá, která přinese ještě větší počet mapovaných objektů. V loňském roce byla pomocí dat z SDSS sestavena zatím největší a nejdetailnější 3D mapa vesmíru.
celý článekNASA plánuje nový vesmírný teleskop SPHEREx, bude zkoumat, co se stalo těsně po velkém třesku
Nový vesmírný teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) pokročil do další fáze vývoje. Byl schválený předběžný design sondy a nyní bude navržen design finální. Mise, která bude mít za cíl zkoumat mimo jiné momenty těsně po velkém třesku, má začít v letech 2024-2025.
celý článekMasivní centrální galaxii v kupě Abel 2261 chybí supermasivní černá díra, vědci neví proč
Většina, ne-li všechny, masivní galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru, kolem které obíhají tělesa ve sféře jejich gravitačního vlivu. Ve vzdálenosti téměř tří miliard světelných let se nicméně nachází galaktická kupa Abel 2261, jejíž centrální galaxie zdánlivě žádnou supermasivní černou díru nemá. Vědci si tuto situaci zatím neumí nijak vysvětlit.
celý článekV hlubokém vesmíru byla objevena nová nadkupa galaxií
Astronomům se pomocí teleskopu eRosita podařilo najít ve vesmíru novou nadkupu galaxií. Tato struktura v sobě obsahuje nejméně 8 galaktickcýh kup, které jsou k sobě gravitačně vázány. Podobné objekty jsou jedny z největších známých ve vesmíru a mohou vědcům prozradit více o jeho evoluci a vývoji jeho dílčích součástí. Nová studie byla vedena Vittoriem Ghirardinim z Max Planck Institute.
celý článekNová studie zdvojnásobila počet známých hyperrychlých hvězd v naší galaxii
Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Gaia a pozemní observatoře LAMOST podařilo objevit 591 nových hyperrychlých hvězd. Jedná se o hvězdy, které se pohybují galaxií výrazně rychleji než ostatní. Nový objev zdvojnásobil počet známých hvězd s vysokou rychlostí v naší galaxii na více než tisícovku.
celý článekNejdelší mezigalaktické vlákno se táhne 50 milionů světelných let
V prostoru mezi galaxiemi se mohou nacházet vlákna tvořená plyny, která se táhnou miliony světelných let. Vědcům z University of Bonn se nyní podařilo objevit zatím nejdelší z těchto vláken - má nejméně 50 milionů světelných let na délku (Mléčná dráha má kolem 100 tisíc světelných let v průměru). Výsledky nového výzkumu byly publikovány v magazínu Astronomy and Astrophysics.
celý článek