Astronomové změřili kosmické záření v sousedních galaxiích a určili jak často se v nich rodí hvězdy

Pomocí nedávno upgradovaného radioteleskopu Murchison Widefield Array (MWA) v západní Austrálii vědci prozkoumali kosmické záření v sousedních galaxiích Malý a Velký Magellanův oblak. Megallanovy oblaky jsou menší galaxie, které obíhají kolem Mléčné dráhy ve vzdálenosti zhruba 200 tisíc světelných let. Díky detekci kosmického záření v těchto galaxiích dokázali vědci odhadnout s jakou mírou se v nich rodí nové hvězdy.

Mléčná dráha, mapa 2018

Mléčná dráha, mapa 2018 Mapa Mléčné dráhy, která vznikla na základě dat z evropské družice Gaia.



Alespoň část kosmického záření pochází ze supernov, explozí masivních hvězd v jejichž centru zůstává neutronová hvězda nebo černá díra. Množství kosmického záření je tak podle studie publikované v magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society úzce spjato s mírou vzniku nových hvězd v těchto galaxiích, z nich určitá část toto záření generuje.

Podle výpočtů vědeckého týmu vedeného doktorem Bi-Qing Forem, vzniká ve Velkém Magellanově oblaku hvězda o hmotnosti Slunce v průměru každých 10 let a v Malém Magellanově oblaku každých 40 let. 

Výzkum ukazuje, jak mohou nízkofrekvenční radiové vlny (mezi 76 a 227 MHz) napomoci v charakterizování galaxií a zrodu nových hvězd. S teleskopy nové generace budou moci vědci zkoumat vzdálenější galaxie a pravděpodobně zjišťovat i další jejich charakteristiky.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
Galaxie