Misi na Europu by mohly komplikovat velké krystaly ledu na jejím povrchu

Podle nové studie v magazínu Nature Geoscience by mohl být povrch Europy, ledového měsíce planety Jupiter, pokrytý obřími krystaly ledu o výšce až 15 metrů. To by mohla být komplikace pro plánovanou misi na povrch Europy, která má zkoumat led a oceán, který se pod ním ukrývá. Problémové by mohly být zejména oblasti kolem rovníku, plánovaná mise tak musí buďto přistát blíže pólům, nebo s vysoce nerovným povrchem počítat.

Europa

Europa Snímek ledového měsíce Europa pořízený vesmírnou sondou Galileo, která obíhala planetu Jupiter mezi roky 1995 - 2003.



Europa je relativně malý měsíc planety Jupiter pokrytý ledovou vrstvou. Pod ní se podle doposud zjištěných informací ukrývá globální oceán se slanou vodou, ve kterém by mohly panovat podmínky vhodné k životu. Napovídají tomu hlavně data ze sondy Galileo, která kolem planety obíhala v letech 1995 - 2003.

Povrch Europy je pokrytý ledovou vrstvou o tloušťce i několika kilometrů. Na tomto měsíci v podstatě neexistují krátery, což napovídá, že jeho povrch je relativně mladý a často přetvářený geologickými procesy, které na měsíci doposud probíhají. Svrchní vrstva ledu navíc obsahuje trhliny, které by mohly umožňovat vodě pod nimi dostávat se na povrch. Nedávná pozorvání teleskopem Hubble dokonce napovídají, že by na Europě mohly být gejzíry podobné těm na Enceladu, drobném měsíci u planety Saturn.

Podle nové studie by však na povrchu ledového měsíce měly existovat další útvary: tzv. penitentes, které jsou tvořeny věžemi tvořenými z ledu. Podobné útvary se vyskytují také v čilských Andách, v místech poblíž rovníku, kde je sucho, nízké teploty a dochází k sublimaci ledu. Podle propočtů by takové útvary na Europě mohly dosahovat výšky až 15 metrů a měly by se nacházet v rovníkových oblastech. Dosavadní snímky povrchu bohužel nemají dostatečné rozlišení na rozpoznaní takto malých útvarů.

NASA plánuje mezi lety 2022 a 2025 vyslat k Europě misi Europa Clipper. Má jít o orbitální sondu, která bude z oběžné dráhy kolem planety Jupiter zkoumat vždy při průletu kolem Europy její povrch a nitro. Sonda Europa Clipper by mohla být schopna detekovat penitentes z oběžné dráhy, to už ale bude zřejmě pozdě.

Mise označovaná zatím jako Europa Lander je sice zatím pouze ve fázi návrhu, k Jupiteru by však měla odletět jen pár let po sondě Europa Clipper, která tak zřejmě bude ještě stále na cestě. Mise Europa Lander tak bude muset pravděpodobně přistát v polárních oblastech Europy, kde by neměly panovat podmínky vhodné ke vzniku penitentes. Pokud bude mít NASA dostatečné finance, mise Europa Lander by mohla dorazit k Europě kolem roku 2030.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Europa

Sonda Europa Clipper může letět do vesmíru na komerční raketě

13. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V roce 2024 by měla k ledovému měsíci Europa u planety Jupiter odletět vesmírná sonda Europa Clipper. Americký kongres doposud podmiňoval finance pro tuto misi nutností využít aktuálně vyvíjenou těžkou raketu SLS. Její vývoj se ale komplikuje a hrozilo, že raketa nestihne být připravena pro start této mise. V novém rozpočtu už jsou pravidla volnější a pokud raketa SLS nebude v roce 2024 připravena, NASA bude moci využít jiný nosič - například Falcon Heavy od společnosti SpaceX.

NASA prodloužila misi Juno u planety Jupiter a InSight na Marsu

9. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Panel odborníků NASA po zvážení potenciálních dalších vědeckých přínosů misí Juno a InSight doporučil jejich prodloužení. Obě sondy jsou zatím v pořádku a funkční, i když už se blíží ke konci plánovaného trvání jejich misí, případně jej už překročily.

celý článek

Gejzíry na Europě by mohly pocházet ze slaných vodních kapes namísto jejích oceánů

12. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V roce 2012 se podařilo teleskopem Hubble zachytit molekuly vody v okolí měsíce Europa, který obíhá planetu Jupiter. Podle vědců by mohlo jít o gejzíry, které se sporadicky objevují na tomto zmrzlém vodním světě. Europa je pokryta vrstvou ledu, pod kterou by se mohl nacházet globální oceán. Přirozeně se předpokládalo, že gejzíry pocházejí právě z tohoto oceánu, nové simulace ale ukazují, že by ve skutečnosti mohly vycházet z vodních kapes blíže povrchu.

celý článek

Tým vědců pracujících se sondou Juno plánuje detailní pozorování Europy a dalších měsíců planety Jupiter

15. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vesmírná sonda Juno se za své více než 4 roky vědeckých operací soustředila téměř výhradně na planetu Jupiter. To by se mohlo změnit s její případnou prodlouženou misí. Kontinuálně se měnící oběžná dráha by mohla sondu v příštích letech zavést do těsné blízkosti měsíců planety, které jsou dlouhodobě ve středu zájmu vědců.

celý článek

Měsíce planety Jupiter se zahřívají a kromě samotné planety za to může také jejich vzájemná interakce

16. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Měsíce planety Jupiter jsou teplejší, než odpovídá jejich vzdálenosti od Slunce. Tento efekt byl doposud připisován masivní planetě, jejíž gravitace na měsíce působí. Podle nové studie však svůj podíl na zahřívání mají i měsíce samotné. Platí to zejména pro měsíce Io, Europa, Ganymede a Kalisto, které jsou ze 79 známých měsíců Jupitera největší.

celý článek

Povrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvený

31. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Ledový povrch měsíce Europa u planety Jupiter se v nedávné době kompletně přeorientoval. Vyplývá to z výzkumu publikovaném v magazínu Geophysical Research Letters, který vychází z dat misí Galileo a Voyager. Z těchto dat vznikla nová mapa povrchu Europy s nejlepším rozlišením 40 metrů na jeden pixel. Tato mapa a nové informace o historii Europy pomohou při plánování budoucích vesmírných misí.

celý článek

NASA na Antarktidě zkouší podmořského robota pro vzdálené měsíce

23. 11. 2019 (novější než zobrazený článek)

Inženýři z NASA vyvinuli prototyp automatického podmořského plavidla BRUIE (Buoyant Rover for Under-Ice Exploration) a chystají se jej otestovat v ledových vodách Antarktidy. Tento rover je válec asi metr dlouhý a po obou stranách má velká kola, která mu umožňují pohyb pod ledovou vrstvou na hladině. V budoucnosti by toto zařízení mohlo putovat na měsíc Europa k Jupiteru nebo Enceladus u Saturnu, kde vědci předpokládají existenci velkých podpovrchových oceánů.

celý článek