Rentgenový teleskop Chandra je po chybě v minulém týdnu znovu online

Operátorům mise Chandra se podařilo identifikovat a vyřešit problém, který vedl 10. října k odstavení vesmírného teleskopu Chandra. Šlo o 3 sekundy trvající chybu na gyroskopu, která vedla ke špatnému výpočtu aktuálního pohybu teleskopu. Problémový gyroskop byl nahrazen jiným a bude nadále sloužit jako rezerva.

Chandra X-ray Observatory

Chandra X-ray Observatory vesmírná observatoř NASA Chandra snímá hvězdnou oblohu v rentgenových vlnových délkách. Vesmírný teleskop Chandra nese jméno amerického astrofyzika indického původu Subrahmanyan Chandrasekhar.



Chandra je rentgenová observatoř na oběžné dráze, která mimo jiné pozoruje extrémní objekty jako neutronové hvězdy a černé díry. Gyroskopy na palubě sondy slouží k orientaci teleskopu, aby mohl pozorovat přesný bod na hvězdné obloze. Operátoři mise jsou si nyní jistí, že problém s gyroskopem je zažehnán a teleskop bude moci ještě nejakych 5-10 let fungovat. Chandra je ve vesmíru od roku 1999.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie
Chandra

U zdroje intenzivního rentgenového záření v galaxii NGC 4559 pozorovali astronomové nezvyklou aktivitu

Astronomům se podařilo identifikovat nezvyklé období větší aktivity u vysoce-světelného rentgenového zdroje v galaxii NGC 4559. Jedná se o první případ detekce podobného chování u tohoto vysoce energetického zdroje záření. Nový výzkum by mohl vědcům prozradit více o původu tohoto záření, které je dodnes zahaleno tajemstvím.

celý článek

Teleskop Chandra zachytil rentgenové záření od planety Uran, vědci zatím neví, co jej způsobuje

Po analýze dat z dřívějších let vědci oznámili první detekci rentgenového záření na planetě Uran. Zatím ale není zřejmé, co toto energetické záření na vzdálené planetě způsobuje. Mohlo by jít o jev podobný polárním zářím na jiných planetách, případně by také mohlo jít o výsledek reakce částic v okolí planety se slunečním větrem.

celý článek

Masivní centrální galaxii v kupě Abel 2261 chybí supermasivní černá díra, vědci neví proč

Většina, ne-li všechny, masivní galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru, kolem které obíhají tělesa ve sféře jejich gravitačního vlivu. Ve vzdálenosti téměř tří miliard světelných let se nicméně nachází galaktická kupa Abel 2261, jejíž centrální galaxie zdánlivě žádnou supermasivní černou díru nemá. Vědci si tuto situaci zatím neumí nijak vysvětlit.

celý článek

První rentgenový záblesk od hvězdy v rané fázi vývoje

Astronomům se s pomocí vesmírného teleskopu Chandra podařilo detekovat záblesk rentgenové radiace od velmi mladé hvězdy. Nese označení HOPS 383, nachází se 1 400 světelných let daleko a až bude starší, bude se podobat Slunci. Nyní ji ale astronomové pozorují ještě s akrečním diskem materiálu, který protohvězda konzumuje. Jde o první detekci rentgenového záření od takové hvězdy v takto brzké fázi jejího vývoje.

celý článek

Supermasivní černá díra s nezvykle pravidelným cyklem rentgenových záblesků

Astronomové našli supermasivní černou díru, která pravidelně každých devět hodin vydává rentgenový záblesk. To je nezvyklé chování, které bylo dříve detekováno pouze u dvou malých stelárních černých děr, nikoli u supermasivních v jádru galaxií. Rentgenové záření vychází z okolí černých děr při pohlcování materiálu zachyceného jejich gravitací, zatím však není zřejmé, proč jde u této černé díry o pravidelný jev.

celý článek

První detekce výronu koronální hmoty u vzdálené hvězdy

Při výronu koronální hmoty (Coronal Mass Ejection, CME) dochází k uvolnění velkého množství hmoty z hvězdy do jejího okolí. Tento fenomén byl doposud pozorován pouze u naší mateřské hvězdy. Nově jej však nyní detekovala rentgenová vesmírná observatoř Chandra u hvězdy HR 9024 (OU Andromeda) ve vzdálenosti 455 světelných let. Výron byl doprovázen zábleskem rentgenového záření, po kterém následovalo oddělení masivní bubliny plazmatu.

celý článek

Astronomové našli v blízké galaktické kupě desítky párů hvězd, které nepatří do žádné galaxie

Pomocí rentgenového teleskopu Chandra prozkoumali astronomové jednu z nejbližších (asi 60 milionů světelných let) galaktických kup v souhvězdí Pece (Fornax). Hledali v ní takové hvězdy, které nejsou součástí žádné z galaxií a zřejmě byly v minulosti vymrštěny do mezigalaktického prostoru. Zaměřili se na dvojice hvězd s nízkou hmotností (LMXB, low mass x-ray binaries), které vyzařují rentgenové záření. Našli jich asi 180 párů.

celý článek