Astronomové ke svém překvapení objevilli 83 supermasivních černých děr v raném vesmíru

Astronomové z Japonska, Taiwanu a USA objevili 83 nových kvazarů, tedy aktivních supermasivních černých děr v jádrech galaxií, které pozorují v době, kdy byl vesmír starý méně než 1 miliardu let. Vědce překvapuje, že takto masivní objekty existovaly už tak brzy po velkém třesku. Z tohoto období byly sice kvazary už dříve pozorovány, ne však v takovém množství. Výsledky výzkumu byly publikovány hned v pěti různých studiích ve vědeckých magazínech Astrophysical Journal a Publications of the Astronomical Observatory of Japan.

Kvazar RX J1131

Kvazar RX J1131 Světlo z kvazaru vzdáleného 6 miliard světelných let je na tomto snímku deformováno galaxií vzdálenou zhruba 4 miliardy světelných let (uprostřed kruhu). Odraz kvazaru je zde vidět hned 4x (4 světla v kruhu), což dává vědcům unikátní možnost studovat vzdálený objekt, ale také bližší objekt, kterým světlo prochází.



Supermasivní černé díry se nachází v jádrech galaxií a mohou dosahovat milionů až miliard hmotností slunce. I v jádru Mléčné dráhy se ukrývá černá díra Sagittaruis A* s hmotností kolem 4 milionů sluncí. Kvazary jsou potom takové supermasivní černé díry, které aktuálně konzumují materiál ze svého okolí a díky tomu emitují silné elektromagnetické signály. I když jsou dnes tyto objekty poměrně časté, není jisté, kdy začaly vznikat a jaký vliv na evoluci vesmíru mohly mít.

Vědecký tým vedený Yoshikim Matsuokou využil data z teleskopů Subaru na Havaji, Gran Telescopio Canarias na Kanárských ostrovech a Gemini South Telescope v Čile. Dosavadní výzkumy se zatím soustředily spíš na extrémně zářivé kvazary, vědci se však nově zaměřili na slabší objekty, které vybrali z dat výkonného instrumentu HSC na teleskopu Subaru.

Zkoumané objekty se nachází tak daleko, že jejich světlo k nám putovalo 13 miliard let. Vesmír má odhadované stáří kolem 13,8 miliard let, tyto supermasivní černé díry se tak nacházely v raném vesmíru v době, kdy se masivní galaxie, v jejichž jádrech se nacházejí, podle aktuálních teoretických modelů teprve formovaly.

Podle nových výpočtů se v této době (kdy byl vesmír starý 800 milionů let) nacházela nejméně jedna supermasivní černá díra na kubický giga-světelný rok. Tedy v krychli o délce strany miliard světelných let je jedna supermasivní černá díra. 
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Kvazary

Teleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií

Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.

Objev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla

Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.

Objev nového extrémně variabilního kvazaru ve vzdáleném vesmíru

Analýzou dat z dřívějších astronomických průzkumů se japonským astronomům podařilo najít nový extrémně proměnlivý kvazar. Z historických dat se jim o něm podařilo získat informace za posledních 30 let. Nově objevený objekt s označením SDSS J125809.31+351943.0 je kvazar s jedním z nejvýraznějších zvýšení zářivosti.

Objev dvou nových kvazarů s výrazným červeným posuvem

Pomocí teleskopu Subaru se astronomům podařilo identifikovat dva nové kvazary s vysokým rudým posuvem. Jedná se o jedny z nejvzdálenějších a zároveň nejstarších pozorovatelných objektů ve vesmíru.

U nejbližšího kvazaru byl detekován molekulární kyslík

U nejbližšího známého kvazaru v jádru galaxie Markarian 231 byla nalezena přítomnost molekulárního kyslíku. Tento nález vědcům přibližuje složení prostředí jader galaxií, ve kterých se nachází aktivní supermasivní černá díra. Jde navíc o první detekci molekulárního kyslíky mimo naši galaxii.

Teleskop vybavený novým přístrojem detekoval silné větry způsobené supermasivní černou dírou

Supermasivní černé díry v jádrech galaxií zřejmě mají výrazný vliv na jejich vývoj. Mělo by k tomu docházet během fáze, kdy černá díra konzumuje materiál z jejího okolí a kdy rychle nabírá na hmotnosti. Silná radiace vycházející z okolí černé díry přitom vytlačuje mezihvězdné plyny ze středu galaxie a následně dochází k jejich koncentraci na jiném místě a následně ke zrodu nových hvězd. Vědci pozorovali silné větry u kvazaru J1509+0434 prostřednictvím teleskopu Gran Telescopio Canarias (GTC) na Kanárských ostrovech.

Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotou

Vědci v datech z evropského vesmírného teleskopu Planck našli vazbu mezi zářivostí kvazarů a hmotností oblaků temné hmoty, ve kterých se sledované kvazary nachází. Kvazary jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, které astronomové pozorují zrovna když konzumují materiál ze svého okolí. Ke svému výzkumu vědci využili data z mise Planck, která zkoumala reliktní záření po velkém třesku. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.