Řeky na Marsu byly podle nové studie větší než na Zemi

Dnes je Mars suchá planeta, ale jeho pozorování ukazují, že tomu tak nebylo vždy. Orbitální sondy pozorují dnes už vyschlá masivní říční koryta a sondy na povrchu zkoumají horniny, které se nápadně podobají těm, které na Zemi vznikají na dně řek, jezer a moří. Podle nové studie vědců z University of Chicago byly řeky na Marsu širší než srovnatelné toky na Zemi a nešlo o nějakou krátkodobou anomálii. Voda na Marsu byla rozšířená globálně a vyskytovala se po období nejméně jedné miliardy let.

Mars, řeka

Mars, řeka Jeden z říčních kanálů na Marsu na snímku z orbitální sondy MRO. Modrá barva naznačuje hluboké oblasti, žlutá vyvýšené. Rozdíl mezi nimi je na snímku asi 35 metrů.



Šířka řek podle vědců naznačuje, silnou produkci odtoku z krajiny způsobenou srážkami, která řeky plnila. Řeky tímto způsobem tekly poměrně dlouhou dobu, avšak je možné, že nešlo o kontinuální období, ale spíše o dlouhou epochu vlhkého povrchu planety přerušovanou krátkými obdobími sucha. Období, kdy na Marsu tekly řeky se vyskytovalo nejpozději před 3 miliardami let, je však možné, že trvalo až do doby před miliardou let.

Výsledky tohoto výzkumu by měly pomoci vědcům pochopit jak se vyvíjelo klima na sousední planetě. Zatím není zřejmé jakou měla planeta v historii atmosféru, bez husté atmosféry si totiž nelze tekoucí vodu v řekách představit. Možná ještě zajímavější otázkou pak je, co vedlo ke změnám, které proměnily planetu Mars do stavu, který pozorujeme dnes.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Mars

Helikoptéra Ingenuity zvládla svůj šestý let, a to i přes anomálii, která jej zkomplikovala

Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 6x, se stále komplexnějším letovým plánem. Úspěšné předvedení letu v atmosféře Marsu by mělo do budoucna otevřít dveře zcela nové dimenzi průzkumu planet.

Pohlednice z Marsu: Okno do lávového tunelu, který by v budoucnosti mohl sloužit jako místo pro kolonii

Sopečná činnost vede ke vzniku mnoha zajímavých geologických útvarů. To platí jak pro naši planetu, tak pro ostatní tělesa ve sluneční soustavě. Jedním z těchto míst je Mars, který je bedlivě zkoumán několika sondami z oběžné dráhy i z jeho povrchu. Na tomto snímku můžeme pozorovat tzv. střešní okno, které vede do vyschlého lávového tunelu poblíž vulkánu Arsia Mons.

Čínský rover Zhurong v noci na sobotu úspěšně přistál na povrchu Marsu, jeho mise má trvat 3 měsíce

Čínská sonda Tianwen-1 obíhá planetu Mars od února tohoto roku. Přivezla s sebou také přistávací modul s roverem Zhurong. Ten se od mateřské sondy oddělil v noci z pátka na sobotu našeho času. Krátce po půlnoci úspěšně přistál v rozsáhlé oblasti Utopia Planitia, asi 40 kilometrů od svého plánovaného cíle.

Kolem Marsu se prohnal oblak nabitých částic z nedávné erupce na Slunci

17. dubna zachytily vesmírné sondy STEREO a SOHO erupci na Slunci, která do sluneční soustavy vyvrhla oblak nabitých částic. Ty naštěstí nezamířily k Zemi, kde by mohly způsobit problémy u družic na oběžné dráze, ale k Marsu, kolem kterého oblak proletěl 21. a 22. dubna. Ani u Marsu, na jehož oběžné dráze i povrchu funguje několik vesmírných sond, událost naštěstí nezpůsobila žádné potíže.

Rover Perseverance poprvé vyrobil kyslík z atmosféry Marsu

Nový rover NASA dosáhl tento týden dalšího prvenství - poprvé vyrobil kyslík přímo z řídké atmosféry planety. Přístroj MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment) zpracoval marsovský vzduch, který obsahuje z 95 % oxid uhličitý, a vyrobil z něj molekulární kyslík. Tento plyn bude moci být v budoucnosti využitý při výrobě paliva pro rakety nebo pro astronauty.

Rover Perseverance naměřil ve vzduchu v kráteru Jezero méně prachu než rover Curiosity ve své lokalitě

Rover Perseverance je mimo jiné vybaven zařízením MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer), které má za úkol sledovat klimatické podmínky v místě přistání. Měří teplotu vzduchu i povrchu, rychlost i směr větru, tlak, vlhkost a radiaci. NASA začátkem dubna zveřejnila první report, který vznikl na základě dat z tohoto zařízení.

Seismometr sondy InSight zaznamenal v březnu na Marsu 2 silné otřesy

Během března se v oblasti Cerberus Fossae na Marsu vyskytly dva výraznější otřesy o síle 3,1 a 3,3 na Richterově stupnici. Zachytila je stacionární sonda InSight svým přístrojem SEIS. Otřesy o podobné síle a se stejným epicentrem už sonda zaznamenala před jedním marsovským rokem (2 roky na zemi).