Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotou

20. 4. 2019
Temná hmota Kvazary Planck SDSS

Vědci v datech z evropského vesmírného teleskopu Planck našli vazbu mezi zářivostí kvazarů a hmotností oblaků temné hmoty, ve kterých se sledované kvazary nachází. Kvazary jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, které astronomové pozorují zrovna když konzumují materiál ze svého okolí. Ke svému výzkumu vědci využili data z mise Planck, která zkoumala reliktní záření po velkém třesku. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

Kosmická pavučina

Kosmická pavučina Na animaci jsou znázorněna kosmická vlákna, která společně tvoří rozlehlou pavučinu rozprostírající se napříč celým vesmírem.



Teorie o vzniku galaxií předpokládá, že tyto objekty vznikají v oblasti vyšší koncentrace temné hmoty. Tu sice nelze přímo pozorovat, její gravitace však ovlivňuje hmotu pozorovatelnou, například se kolem regionů s temnou hmotou láme světlo. A právě deformace světla pocházejícího z reliktního záření umožnila vědcům studium okolí vzdálených kvazarů.

Data z teleskopu Planck vědci porovnali s mapou ze Sloan Digital Sky Survey, která mapuje objekty ve vesmíru a obsahuje na půl milionu kvazarů. Kombinace těchto dat umožnila vědcům zjistit, že čím zářivější kvazar, tím více temné hmoty se v okolí jeho galaxie nachází.

Temná hmota

Temná hmota je koncept, který vysvětluje příliš rychlou rotaci galaxií. Temnou hmotu není možné pozorovat pomocí elektromagnetického záření ale pouze podle jejího gravitačního vlivu na své okolí. Podle vědců tvoří temná hmota 23 % hmoty ve vesmíru, temná energie, zodpovědná za příliš rychlé rozpínání vesmíru tvoří 73 % a zbylá 4 % patří běžné baryonové hmotě, kterou lze pozorovat běžnými teleskopy.

Existence temné hmoty byla poprvé uvažována ve 30. letech minulého století, když astronomové Oort a Zwicky zjistili, že galaxie rotují příliš rychle na to, kolik hmoty v nich vidí. Kromě běžné hmoty má zvyšovat jejich celkovou gravitaci ještě hmota temná, nepozorovatelná prostřednictvím elektromagnetického záření.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Temná hmota

11. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)
Temná hmota

Teoretické částice axiony by mohly představovat pozůstatky z počátků vesmíru

Nejstarší detekovaný signál ve vesmíru je dnes reliktní záření, které tvoří radiační pozadí napříč vesmírem v mikrovlnách. Pochází z období 400 tisíc let po Velkém třesku a představuje unikátní způsob jak zkoumat historii našeho vesmíru. Jak ale prozkoumat období bezprostředně po Velkém třesku? Podle nové studie by to mohlo jít prostřednictvím dnes teoretických částic - axionů.

26. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)
Temná hmota

V nejbližší hvězdokupě se děje něco podivného, mohla se srazit s oblakem temné hmoty

Data z mise Gaia naznačují, že nejbližší hvězdokupa od Slunce Hyády se mohla setkat s doposud neznámým masivním oblakem temné hmoty. Ukazují to výsledky simulací provedených na základě dat z mise evropského vesmírného teleskopu Gaia. Výzkum publikovaný v magazínu Astronomy and Astrophysics vedla Tereza Jerabkova, která se narodila v České republice a nyní pracuje pro Evropskou vesmírnou agenturu v Nizozemí.

28. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)
Temná hmota

Na teleskop Euclid byly instalovány vědecké přístroje

Na základní konstrukci evropského vesmírného teleskopu Euclid byly ve francouzském městě Toulouse instalovány optické a infračervené přístroje. Úkolem teleskopu bude zkoumání temné hmoty a temné energie ve vesmíru. Start mise Euclid je nyní plánován na rok 2022.

4. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)
Temná hmota

Experiment v CERNu přinesl první evidenci vzácné reakce rozpadu kaonu

Vědci ve výzkumném centru pro jadernou fyziku CERN pozorovali první významnou evidenci pro proces, který by mohl mimo jiné pomoci vysvětlit existenci temné hmoty. Výsledky svého výzkumu vědci prezentovali na pražské konferenci ICHEP 2020.

11. 2. 2020 (novější než zobrazený článek)
Temná hmota

První počítačová simulace, která ukazuje vznik galaxií bez temné hmoty

Vědcům z univerzit v Praze, Bonnu a Štrasburgu se podařilo vytvořit první počítačovou simulaci, ve které vznikají galaxie bez přítomnosti temné hmoty. Temná hmota má být podle teorií zodpovědná mimo jiné za prvotní shlukování hmoty po velkém třesku, které vedlo ke vzniku prvních galaxií. Nicméně stále neexistuje přímý důkaz její existence a někteří vědci se pokouší vysvětlit pozorované chování vesmíru jinými cestami.

15. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)
Temná hmota

Teleskop Hubble detekoval zatím nejmenší shluky temné hmoty, nález podporuje teorii o studené temné hmotě

S pomocí zkoumání několika kvazarů, jejichž světlo bylo na cestě k nám deformováno gravitací temné hmoty, se vědcům podařilo určit strukturu této temné hmoty. Shluky, kterými světlo prošlo, jsou zatím nejmenší detekovaná koncentrace temné hmoty. Podle vědců by takto malé struktury mohly potvrzovat existenci tzv. studené temné hmoty, jejíž částice se pohybují relativně malými rychlostmi.

24. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)
Temná hmota

Hmotnost Mléčné dráhy je odhadnuta na 890 miliard Sluncí

Mezinárodní tým vědců odhadl hmotnost celé naší galaxie na 890 miliard Sluncí. Mléčná dráha má napříč 256 tisíc světelných let a obsahuje miliardy hvězd, většina je menší než Slunce, ale jsou zde i hvězdy výrazně hmotnější. Odhadovaná hmotnost naší galaxie vychází z pohybu hvězd a dalšího materiálu. Celých 93 % z odhadované hmotnosti tvoří temná hmota.