Vědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotou

20. 4. 2019

Vědci v datech z evropského vesmírného teleskopu Planck našli vazbu mezi zářivostí kvazarů a hmotností oblaků temné hmoty, ve kterých se sledované kvazary nachází. Kvazary jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, které astronomové pozorují zrovna když konzumují materiál ze svého okolí. Ke svému výzkumu vědci využili data z mise Planck, která zkoumala reliktní záření po velkém třesku. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.

Kosmická pavučina Na animaci jsou znázorněna kosmická vlákna, která společně tvoří rozlehlou pavučinu rozprostírající se napříč celým vesmírem.

Teorie o vzniku galaxií předpokládá, že tyto objekty vznikají v oblasti vyšší koncentrace temné hmoty. Tu sice nelze přímo pozorovat, její gravitace však ovlivňuje hmotu pozorovatelnou, například se kolem regionů s temnou hmotou láme světlo. A právě deformace světla pocházejícího z reliktního záření umožnila vědcům studium okolí vzdálených kvazarů.

Data z teleskopu Planck vědci porovnali s mapou ze Sloan Digital Sky Survey, která mapuje objekty ve vesmíru a obsahuje na půl milionu kvazarů. Kombinace těchto dat umožnila vědcům zjistit, že čím zářivější kvazar, tím více temné hmoty se v okolí jeho galaxie nachází.

Temná hmota

Temná hmota je koncept, který vysvětluje příliš rychlou rotaci galaxií. Temnou hmotu není možné pozorovat pomocí elektromagnetického záření ale pouze podle jejího gravitačního vlivu na své okolí. Podle vědců tvoří temná hmota 23 % hmoty ve vesmíru, temná energie, zodpovědná za příliš rychlé rozpínání vesmíru tvoří 73 % a zbylá 4 % patří běžné baryonové hmotě, kterou lze pozorovat běžnými teleskopy.

Existence temné hmoty byla poprvé uvažována ve 30. letech minulého století, když astronomové Oort a Zwicky zjistili, že galaxie rotují příliš rychle na to, kolik hmoty v nich vidí. Kromě běžné hmoty má zvyšovat jejich celkovou gravitaci ještě hmota temná, nepozorovatelná prostřednictvím elektromagnetického záření.

Více informací k tématu

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích

LIVINGfUTURE.cz

Follow @LIVINGfUTUREcz

Další zprávy z kategorie
Temná hmota

29. září 2021

Euclid

Vesmírný teleskop Euclid prošel úspěšně simulací vesmírného prostředí

Evropský vesmírný teleskop Euclid prošel simulací podmínek ve volném vesmíru. Bylo tak ověřeno, že jeho přístroje dokáží fungovat tak, jak bylo navrženo, a to ve vakuu a teplotách kolem - 150 °C. Úkolem teleskopu bude zkoumání temné hmoty a temné energie ve vesmíru. Start mise Euclid je aktuálně plánován na konec roku 2022.

Přečíst článek

27. srpen 2021

Gravitační vlny

Nové zařízení by mohlo detekovat vysokofrekvenční gravitační vlny, zachytilo už 2 kandidátské události

Přelomové zařízení využívá křemene pro zachycení gravitačních vln s vysokou frekvencí. Doposud se vědcům pomocí detektorů LIGO a Virgo podařilo detekovat pouze gravitační vlny s nízkou frekvencí, které vznikly při kolizích menších černých děr a neutronových hvězd. Vysokofrekvenční vlny by mohly být způsobovány primordiálními černými dírami nebo částicemi temné hmoty.

Přečíst článek

11. červen 2021

Raný vesmír

Teoretické částice axiony by mohly představovat pozůstatky z počátků vesmíru

Nejstarší detekovaný signál ve vesmíru je dnes reliktní záření, které tvoří radiační pozadí napříč vesmírem v mikrovlnách. Pochází z období 400 tisíc let po Velkém třesku a představuje unikátní způsob jak zkoumat historii našeho vesmíru. Jak ale prozkoumat období bezprostředně po Velkém třesku? Podle nové studie by to mohlo jít prostřednictvím dnes teoretických částic - axionů.

Přečíst článek

Další články z kategorie
Temná hmota