Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé čínského vesmírného programu oznámili další cíl: do deseti let postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce, ke které budou létat astronauti.



Čínský vesmírný program

Čína dnes za svůj vesmírný program (civilní i vojenský) utrácí víc než Rusko nebo Japonsko a předčí ji pouze Spojené státy. Za rok 2017 se odhaduje, že Čína utratila ve vesmíru téměř 200 miliard korun.

Průzkum Měsíce - robotický

Čínský lunární program začal už v roce 2007 s orbitální sondou Chang´e 1 a bude pokračovat začátkem příštího roku, kdy by měla sonda Chang´e 5 dovézt vzorky měsíčních hornin na Zemi. Během tohoto programu si Čína vyzkoušela zcela nové technologie a zařízení, které hodlá využít dál při průzkumu vesmíru. Čínský lunární program bude pokračovat misemi Chang´e 6-7, které budou postupně sbírat další vzorky, hledat přírodní zdroje a také zkoušet jejich využití přímo na místě.

Průzkum Marsu

Do roku 2020 chce čínská vesmírná agentura vyslat k sousední planetě orbitální sondu a také rover. Čínský program průzkumu Marsu měl začít už se sondou Yinghuo-1 v 2012 společně s ruskou misí Fobos-Grunt, která nicméně skončila nezdarem a ani neopustila oběžnou dráhu Země. Program by měl v dalších letech pokračovat a ve 30. letech by mohla automatická sonda dovézt z Marsu vzorky hornin na Zemi.

Orbitální stanice

Podle aktuálních plánů by měla v první polovina roku 2020 vyletět do vesmíru na svou první cestu nová těžká čínská raketa Long March-5B. Její náklad bude jádro čínské orbitální stanice CSS, která by mohla být dokončena v roce 2022.

Průzkum planetky

Cílem této mise by měla být planetka 2016 HO3 (známá také jako Kamo´oalewa), která obíhá Slunce v blízkosti Země, ze které by sonda měla posbírat vzorky hornin. Poté zamíří zpět k Zemi, kde vypustí kontejner se vzorky a pomocí gravitační asistence zamíří zpět do vesmíru, tentokrát ke kometě 133P/Elst-Pizarro v pásu asteroidů.

Lunární stanice s posádkou

Podle administrátora čínské vesmírné agentury Zhang Kejiana by mohla Čína vybudovat vědeckou lunární stanici na jižním pólu Měsíce do deseti let.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Čína

Stavba čínské vesmírné stanice by mohla začít během několika málo měsíců

11. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Mezi více než 40 starty raket plánovanými Čínou na letošní rok je také let těžké rakety Long March 5B s prvním modulem orbitální stanice. Raketa už dokončila testovací procedury a čeká ji převoz na kosmodrom Wenchang. Jejím nákladem bude modul Tianhe, který se stane jádrem budoucí orbitální stanice. Jeho let do vesmíru lze předpokládat někdy začátkem jara.

V roce 2020 letělo do vesmíru nejvíce raket z USA, následovaly čínské a ruské rakety

7. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V roce 2020 proběhlo celkem 44 úspěšných startů amerických raket, zejména Falconů 9, které letěly 25x. Čínských raket vyletělo do vesmíru 35 a ruských 17 (včetně těch, které startují z evropského kosmodromu Kourou). Evropské rakety vyletěly do vesmíru celkem 4x, stejně jako ty japonské. Celkem vyletělo loni úspěšně do vesmíru 104 raket, o rok dříve to bylo 102.

celý článek

Čínská sonda Change 5 na Zemi přivezla téměř 2 kilogramy měsíčního materiálu

2. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čínští představitelé oznámili, že vesmírná sonda Change 5 přivezla z Měsíce 1,7 kilogramů hornin. Pocházejí z hloubky zhruba 1 metru pod povrchem, kam sonda vrtala pomocí robotického ramene. Část ze vzorku hodlají čínští vědci sdílet také s jinými národy.

celý článek

Čínská sonda Chang´e 5 se vydává na prodlouženou misi do Lagrangeova bodu L1

22. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by mohl být průlet kolem planetky, nebo návštěva dalších Lagrangeových bodů v okolí Země.

celý článek

Čínská kapsle s materiálem z Měsíce úspěšně přistála na Zemi

16. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínská mise Chang'e 5 byla úspěšně završena dnešním přistáním kapsle s lunárními vzorky v odlehlém regionu Vnitřního Mongolska. 300 kilogramů vážící zařízení se po prvním prohledání zdá být v pořádku. Celá mise trvala 23 dní.

Čínská sonda se vzorky materiálu z Měsíce je na cestě zpět k Zemi, dorazí za 3 dny

14. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kapsle se vzorky měsíčních hornin strávila na oběžné dráze asi týden. V neděli večer zažehla na 22 minut své motory a vydala se zpátkyk Zemi. Přílet sondy k naší planetě se očekává za tři dny, kapsle se vzorky potom vstoupí do atmosféry a přistane na čínském území.

Dvojice teleskopů GECAM bude v gama záření zkoumat události, ve kterých vznikají gravitační vlny

13. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínské centrum pro vesmírnou vědu (National Space Science Center) ve čtvrtek vyslalo na oběžnou dráhu dvojici stejných teleskopů GECAM (Gravitational Wave High-energy Electromagnetic Counterpart All-sky Monitor). Jak už název napovídá, jejich úkolem bude hledání elektromagnetických projevů událostí, ve kterých vznikají gravitační vlny. Lidstvo zatím zná pouze jednu takovou událost - kolize neutronových hvězd.

celý článek