Čína plánuje postavit kromě orbitální stanice CSS také lunární vědeckou základnu

Čínský vesmírný program nabírá na obrátkách. Koncem loňského roku se stala Čína první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce a její sebevědomí dál roste. Ještě letos by měla k Měsíci odstartovat sonda Chang´e 5, která doveze vzorky na Zemi. Nově nyní představitelé čínského vesmírného programu oznámili další cíl: do deseti let postavit výzkumnou stanici na jižním pólu Měsíce, ke které budou létat astronauti.



Čínský vesmírný program

Čína dnes za svůj vesmírný program (civilní i vojenský) utrácí víc než Rusko nebo Japonsko a předčí ji pouze Spojené státy. Za rok 2017 se odhaduje, že Čína utratila ve vesmíru téměř 200 miliard korun.

Průzkum Měsíce - robotický

Čínský lunární program začal už v roce 2007 s orbitální sondou Chang´e 1 a bude pokračovat začátkem příštího roku, kdy by měla sonda Chang´e 5 dovézt vzorky měsíčních hornin na Zemi. Během tohoto programu si Čína vyzkoušela zcela nové technologie a zařízení, které hodlá využít dál při průzkumu vesmíru. Čínský lunární program bude pokračovat misemi Chang´e 6-7, které budou postupně sbírat další vzorky, hledat přírodní zdroje a také zkoušet jejich využití přímo na místě.

Průzkum Marsu

Do roku 2020 chce čínská vesmírná agentura vyslat k sousední planetě orbitální sondu a také rover. Čínský program průzkumu Marsu měl začít už se sondou Yinghuo-1 v 2012 společně s ruskou misí Fobos-Grunt, která nicméně skončila nezdarem a ani neopustila oběžnou dráhu Země. Program by měl v dalších letech pokračovat a ve 30. letech by mohla automatická sonda dovézt z Marsu vzorky hornin na Zemi.

Orbitální stanice

Podle aktuálních plánů by měla v první polovina roku 2020 vyletět do vesmíru na svou první cestu nová těžká čínská raketa Long March-5B. Její náklad bude jádro čínské orbitální stanice CSS, která by mohla být dokončena v roce 2022.

Průzkum planetky

Cílem této mise by měla být planetka 2016 HO3 (známá také jako Kamo´oalewa), která obíhá Slunce v blízkosti Země, ze které by sonda měla posbírat vzorky hornin. Poté zamíří zpět k Zemi, kde vypustí kontejner se vzorky a pomocí gravitační asistence zamíří zpět do vesmíru, tentokrát ke kometě 133P/Elst-Pizarro v pásu asteroidů.

Lunární stanice s posádkou

Podle administrátora čínské vesmírné agentury Zhang Kejiana by mohla Čína vybudovat vědeckou lunární stanici na jižním pólu Měsíce do deseti let.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
Čína