Astronomové našli v blízké galaktické kupě desítky párů hvězd, které nepatří do žádné galaxie

Pomocí rentgenového teleskopu Chandra prozkoumali astronomové jednu z nejbližších (asi 60 milionů světelných let) galaktických kup v souhvězdí Pece (Fornax). Hledali v ní takové hvězdy, které nejsou součástí žádné z galaxií a zřejmě byly v minulosti vymrštěny do mezigalaktického prostoru. Zaměřili se na dvojice hvězd s nízkou hmotností (LMXB, low mass x-ray binaries), které vyzařují rentgenové záření. Našli jich asi 180 párů.

Rentgenové zdroje v souhvězdí Pece

Rentgenové zdroje v souhvězdí Pece Na snímku jsou galaxie NGC 1399 a NGC 1404, které jsou součástí kupy galaxií v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Na snímku jsou zobrazeny rentgenové zdroje záření v této oblasti, mezi nimi také samostatné body, které mohou představovat páry hvězd v mezigalaktickém prostoru.



LMXB hvězdy jsou většinou neutronové hvězdy nebo černé díry, které jsou obíhány hvězdou v hlavní posloupnosti. Svou gravitací ze svých souputníků vysávají materiál, který kolem nich vytváří disk rotujícího materiálu. V blízkosti povrchu neutronové hvězdy nebo černé díry potom dochází ke zrychlení rotace materiálu v disku a emisi rentgenového záření.

Astronomové vedení Xiangyu Jinem z McGill University in Montreal našli v oblasti pokrývající 29 galaxií galaktické kupy takových rentgenových emisí 1 177. Většina z nich je však součástí některé z těchto galaxií, po jejich odečtení zůstalo na 180 objektů, které do žádné galaxie nepatří. Díky omezenému prostoru práce s teleskopem jej mohli vědci pro tuto studii využít pouze na 15 dní, detekovali tak pouze nejsilnější zdroje záření. Při dalších pozorováních by měli být schopni detekovat ještě větší množství objektů.

Ze 180 detekovaných zdrojů se podle odhadu vědců asi 150 objektů dostalo mimo vlastní galaxii vlivem různých gravitačních interakcí, například při průletu jiné galaxie. Zbylých 30 párů hvězd opustilo svou mateřskou galaxii při explozích supernovy, kdy samotná exploze vystřelila výslednou neutronovou hvězdu nebo černou díru společně s její binární složkou do hlubokého vesmíru.



Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Hvězdy

Objev nového rentgenového pulzaru s 12minutovou periodou

Pomocí rusko-německého vesmírného teleskopu Spektr-RG se vědcům podařilo identifikovat nový pulzar. Dostal označení SRGA J204318.2+443815 a jedná se o neutronovou hvězdu v binárním systému s dlouhou periodou. Hvězda je relativně slabá a vědci ji řadí k nové podtřídě persistentních slabě zářících Be rentgenových binárních systémů (BeXRB).

celý článek

Nový vesmírný teleskop Jamese Webba prozkoumá blízký planetární systém Beta Pictoris

Hned několik vědeckých týmů má v plánu použít vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pro průzkum blízkého hvězdného systému Beta Pictoris. Jedná se o mladý systém s nejméně dvěma exoplanetami a diskem materiálu, ze kterého by mohly vzniknout další. Výkonný teleskop, který je označován jako nástupce Hubblova teleskopu by měl do vesmíru odletět už letos na podzim.

celý článek

Astronomové u exoplanety poprvé zpozorovali zřetelný disk materiálu, ze kterého může vzniknout exoměsíc

Pomocí observatoře ALMA se vědcům podařilo zpozorovat disk materiálu u jedné z exoplanet obíhajících hvězdu PDS 70 vzdálenou 370 světelných let. Předpokládají, že se jedná o strukturu, ze které vznikne jeden nebo více měsíců. Jedná se o první případ takto zřetelného disku pozorovaného u exoplanety.

celý článek

Na povrchu Slunce bylo potvrzeno doposud teoretické vlnění s dlouhou periodou

Tým solárních fyziků vedený Laurentem Gizonem z Max Planck Institute v Německu v nové studii popisuje objev nových globálních vln na Slunci. Projevují se na povrchu hvězdy jako vířivé pohyby s rychlostí kolem pouhých 5 kilometrů za hodinu. Perioda těchto pohybů je srovnatelná s 27denní rotací Slunce. Pro svůj výzkum vědci použili data za 10 let pozorování solární sondy SDO.

celý článek

Na povrchu neutronových hvězd mohou existovat pohoří, jejich výška však nepřesáhne milimetr

Podle nového výzkumu mohou teoretické nerovnosti na povrchu neutronových hvězd existovat, jejich výška je však zřejmě ještě menší, než se doposud uvažovalo. Silná gravitace takto hmotného objektu totiž nedovolí existenci žádné výrazné nerovnosti na povrchu. Výzkum pod vedením Fabiana Gittinse byl prezentován na National Astronomy Meeting 2021 ve Velké Británii.

celý článek

Kosmické záření hraje klíčovou roli při interakci supernov s okolními oblaky plynů

Světlo, které supernovy emitují do vesmíru, cestuje bez zábran na velkou vzdálenost. Kromě toho však supernovy generují také pomalejší energetické částice, na které působí intenzivní magnetické pole. Tyto částice jsou postupně urychlovány na vyšší rychlosti a stávají se součástí kosmického záření. Podle nového výzkumu právě tato radiace hraje důležitou roli při kontaktu rázových vln supernov s okolními oblaky plynů.

celý článek

Bílý trpaslík svou gravitací deformuje sousední hvězdu, brzy exploduje v supernově

Astronomové zpozorovali v datech z teleskopu TESS vzácný úkaz: hvězdu ve tvaru kapky. Nepravidelný tvar napovídá, že v blízkosti hvězdy se nachází další objekt, který její tvar svou gravitací deformuje. Podle studie v magazínu Nature Astronomy se jedná o bílého trpaslíka, který se nezadržitelně blíží k hmotnosti, při které exploduje v supernově typu Ia.

celý článek