Astronomové našli v blízké galaktické kupě desítky párů hvězd, které nepatří do žádné galaxie

29. 5. 2019

Pomocí rentgenového teleskopu Chandra prozkoumali astronomové jednu z nejbližších (asi 60 milionů světelných let) galaktických kup v souhvězdí Pece (Fornax). Hledali v ní takové hvězdy, které nejsou součástí žádné z galaxií a zřejmě byly v minulosti vymrštěny do mezigalaktického prostoru. Zaměřili se na dvojice hvězd s nízkou hmotností (LMXB, low mass x-ray binaries), které vyzařují rentgenové záření. Našli jich asi 180 párů.

Rentgenové zdroje v souhvězdí Pece

Rentgenové zdroje v souhvězdí Pece Na snímku jsou galaxie NGC 1399 a NGC 1404, které jsou součástí kupy galaxií v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Na snímku jsou zobrazeny rentgenové zdroje záření v této oblasti, mezi nimi také samostatné body, které mohou představovat páry hvězd v mezigalaktickém prostoru.



LMXB hvězdy jsou většinou neutronové hvězdy nebo černé díry, které jsou obíhány hvězdou v hlavní posloupnosti. Svou gravitací ze svých souputníků vysávají materiál, který kolem nich vytváří disk rotujícího materiálu. V blízkosti povrchu neutronové hvězdy nebo černé díry potom dochází ke zrychlení rotace materiálu v disku a emisi rentgenového záření.

Astronomové vedení Xiangyu Jinem z McGill University in Montreal našli v oblasti pokrývající 29 galaxií galaktické kupy takových rentgenových emisí 1 177. Většina z nich je však součástí některé z těchto galaxií, po jejich odečtení zůstalo na 180 objektů, které do žádné galaxie nepatří. Díky omezenému prostoru práce s teleskopem jej mohli vědci pro tuto studii využít pouze na 15 dní, detekovali tak pouze nejsilnější zdroje záření. Při dalších pozorováních by měli být schopni detekovat ještě větší množství objektů.

Ze 180 detekovaných zdrojů se podle odhadu vědců asi 150 objektů dostalo mimo vlastní galaxii vlivem různých gravitačních interakcí, například při průletu jiné galaxie. Zbylých 30 párů hvězd opustilo svou mateřskou galaxii při explozích supernovy, kdy samotná exploze vystřelila výslednou neutronovou hvězdu nebo černou díru společně s její binární složkou do hlubokého vesmíru.



Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hvězdy

Vzplanutí prozradilo nový mladý hvězdný objekt, časem z něj vznikne nová hvězda

22. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Analýzou dat z Palomar Gattini InfraRed survey a vesmírného teleskopu NEOWISE se vědcům podařilo identifikovat nový mladý hvězdný objekt. Mezi tuto kategorii těles se řadí protohvězdy a další objekty před hlavní posloupností. Jejich studiem vědci zkoumají evoluci hvězd, zejména jejich počáteční fázi, kdy o sobě dávají vědět občasným zesílením zářivosti.

celý článek

Analýza hvězdného vlákna Theia 456 ukázala, že jeho hvězdy vznikly ve stejnou dobu

21. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V naší galaxii Mléčné dráze se nachází miliardy hvězd. Ty mohou být relativně samostatné, nebo mohou být součástí jiného celku - hvězdokup. Nedávno vědci objevili další možnou hvězdnou strukturu v galaxii - hvězdná vlákna, která dostala označení Theia a doposud jich bylo identifikováno přes 8 tisíc. Podle nového výzkumu mají všechny hvězdy jednoho z těchto vláken stejné stáří.

celý článek

Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla objevena nová exoplaneta v neptunské poušti

14. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů oznámil objev nové exoplanety NGTS-14Ab, která je asi o 30 % větší než planeta Neptun ve sluneční soustavě. Planeta byla objevena v rámci průzkumu NGTS (Next Generation Transit Survey), který pracuje s několika malými plně automatizovanými teleskopy v Čile. Exoplaneta se nachází v regionu označovaném jako neptunská poušť, což je oblast v blízkosti hvězd, kde se téměř nevyskytují planety velikostí podobné Neptunu.

celý článek

Na ultrachladné hvězdě byla detekovaná silná erupce

11. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pomocí čínské observatoře Xinglong se vědcům podařilo zachytit supererupci u relativně chladné hvězdy SDSS J013333.08+003223.7. Jedná se o jednu z nejintenzivnějších erupcí pozorovaných u hvězd tohoto typu, které tvoří kolem 15 % hvězd v okolí Slunce.

celý článek

Projekt SDSS mapující okolní vesmír vstupuje do své páté fáze, prozkoumá celou hvězdnou oblohu

10. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Sloan Digital Sky Survey (SDSS) je projekt, jehož cílem je mapovat hvězdy v Mléčné dráze, černé díry a galaxie v lokálním vesmíru. První pozorování začala v roce 2000 a do loňského roku proběhly celkem čtyři fáze. V lednu 2021 začala fáze pátá, která přinese ještě větší počet mapovaných objektů. V loňském roce byla pomocí dat z SDSS sestavena zatím největší a nejdetailnější 3D mapa vesmíru.

celý článek

Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

6. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

celý článek

Aktivita supermasivní černé díry by mohla stát za nízkým počtem červených obrů v jádru galaxie

5. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází množství hvězd, překvapivě málo z nich jsou ale červení obři. Příčinou by mohla být aktivita samotné černé díry, která mohla některé velké hvězdy zbavit jejich horních vrstev. Nový výzkum vedený polským astrofyzikem Michalem Zajačekem byl publikován v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek