Astronomové našli hvězdu s nepravidelným pohasínáním, které si zatím neumí vysvětlit

Zpravidla, když hvězda změní svou zářivost, znamená to, že se s ní něco děje, může jít o skvrny na jejím povrchu, nebo například erupce. Pokud její zářivost klesá, může to také znamenat, že ji obíhá exoplaneta, která právě zablokovala část světla hvězdy. Vědci však nyní identifikovali hvězdu HD 139139, která pohasíná vždy stejně, ale ve velmi nepravidelných intervalech. A nedokáží zatím vysvětlit, co toto chování může znamenat.

Hvězda HR8799

Hvězda HR8799 Uprostřed snímku se nachází hvězda HR8799. Snímek byl pořízen pro Digitized Sky Survey 2.



HD 139139 je dvojhvězda ve vzdálenosti 350 světelných let a skládá se z hvězdy o něco větší než Slunce a menší oranžové hvězdy. Teleskop Kepler, který měl za úkol hledat exoplanety právě pozorováním pohasínání hvězd, zaznamenal celkem 28 poklesů zářivosti této hvězdy v období 87 dní v roce 2017.

Co je zvláštní je, že hvězda pohasla v 26 případech vždy stejným způsobem, jako by mělo jít o jednu planetu, která vždy zablokuje stejnou porci světla hvězdy. V takovém případě by však bylo pohasínání periodické.

Mohlo by tedy jít o systém s několika planetami, muselo by jich nicméně být více, než bylo doposud u kterékoliv hvězdy doposud pozorováno. Navíc by muselo jít o planety o stejné velikosti, případně poměrově by musely blokovat stejný podíl světla v závislosti na jejich oběžné dráze kolem hvězdy.

Vědci uvažovali také jiné scénáře: například planetu rozpadlou na menší kousky, nebo oblaka prachu rotující kolem hvězdy. Ve všech případech se ale zdá nepravděpodobné, že by tygo objekty měly stejnou velikost. 

Změny v zářivosti mohou být způsobené také samotnou hvězdou, pode vědců se však nezdá pravděpodobné, že by šlo o stejné výkyvy v zářivosti. Navíc by ke změnám muselo docházet v řádu hodin, což není běžné.

Hvězda HD 139139 se tak zdá být zatím zahalena tajemstvím. Podobně jako tzv. Tabbyina hvězda, která vykazovala také zdánlivě nevysvětlitelné chování a doposud nebylo zjištěno, co za jejím chování vězí.

Informace o hvězdě HD 139139

Vzdálenost od Slunce: 350.8 světelných let
Hvězda Typ hvězdy Hmotnost
hmotností Slunce
Exoplanety
HD 139139 A Žlutá hvězda (zhruba 1) 0
HD 139139 B Oranžová hvězda (zhruba 0.65) 0
Více o této hvězdě
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie
Hvězdy

Fragment hvězdy mířící vysokou rychlostí z Mléčné dráhy pochází ze supernovy a má periodu 9 hodin

Ve vzdálenosti kolem 2 000 světelných let se nachází hvězda, která míří vysokou rychlostí ven z Mléčné dráhy. To je pravděpodobně výsledek exploze supernovy v binárním systému, která hvězdu vymrštila do volného vesmíru. Tento bílý trpaslík LP 40-365 byl nyní detailně prozkoumán týmem astronomů a byla u něj zjištěna pravidelná perioda kolem 9 hodin. Podle nové studie je to překvapivě nízká rychlost, vzhledem k tomu, že možná jedná o pouhý fragment hvězdy, který přežil supernovu.

celý článek

Ve vzdálenosti 35 světelných let se nachází exoplaneta s nejdelším rokem, zároveň jedna z nejchladnějších

Ve vzdálenosti 35 světelných let se astronomům podařilo přímo vyfotografovat exoplanetu. Jedná se o nejbližší přímo pozorovanou exoplanetu a zároveň jednu z nejchladnějších dodnes objevených. Objekt, který dostal označení COCONUTS-2b má podle nové studie přes 6 hmotností planety Jupiter a svou hvězdu obíhá tak daleko, že jeden oběh kolem hvězdy zabere 400 milionů let.

celý článek

Objev nového rentgenového pulzaru s 12minutovou periodou

Pomocí rusko-německého vesmírného teleskopu Spektr-RG se vědcům podařilo identifikovat nový pulzar. Dostal označení SRGA J204318.2+443815 a jedná se o neutronovou hvězdu v binárním systému s dlouhou periodou. Hvězda je relativně slabá a vědci ji řadí k nové podtřídě persistentních slabě zářících Be rentgenových binárních systémů (BeXRB).

celý článek

Nový vesmírný teleskop Jamese Webba prozkoumá blízký planetární systém Beta Pictoris

Hned několik vědeckých týmů má v plánu použít vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pro průzkum blízkého hvězdného systému Beta Pictoris. Jedná se o mladý systém s nejméně dvěma exoplanetami a diskem materiálu, ze kterého by mohly vzniknout další. Výkonný teleskop, který je označován jako nástupce Hubblova teleskopu by měl do vesmíru odletět už letos na podzim.

celý článek

Astronomové u exoplanety poprvé zpozorovali zřetelný disk materiálu, ze kterého může vzniknout exoměsíc

Pomocí observatoře ALMA se vědcům podařilo zpozorovat disk materiálu u jedné z exoplanet obíhajících hvězdu PDS 70 vzdálenou 370 světelných let. Předpokládají, že se jedná o strukturu, ze které vznikne jeden nebo více měsíců. Jedná se o první případ takto zřetelného disku pozorovaného u exoplanety.

celý článek

Na povrchu Slunce bylo potvrzeno doposud teoretické vlnění s dlouhou periodou

Tým solárních fyziků vedený Laurentem Gizonem z Max Planck Institute v Německu v nové studii popisuje objev nových globálních vln na Slunci. Projevují se na povrchu hvězdy jako vířivé pohyby s rychlostí kolem pouhých 5 kilometrů za hodinu. Perioda těchto pohybů je srovnatelná s 27denní rotací Slunce. Pro svůj výzkum vědci použili data za 10 let pozorování solární sondy SDO.

celý článek

Na povrchu neutronových hvězd mohou existovat pohoří, jejich výška však nepřesáhne milimetr

Podle nového výzkumu mohou teoretické nerovnosti na povrchu neutronových hvězd existovat, jejich výška je však zřejmě ještě menší, než se doposud uvažovalo. Silná gravitace takto hmotného objektu totiž nedovolí existenci žádné výrazné nerovnosti na povrchu. Výzkum pod vedením Fabiana Gittinse byl prezentován na National Astronomy Meeting 2021 ve Velké Británii.

celý článek