Rychle rotující dvojhvězda je kandidátem na pozorování hvězdných gravitačních vln

31. 07. 2019

Gravitační vlny Hvězdy

Astronomové objevili novou dvojhvězdu, která se skládá ze dvou bílých trpaslíků, které kolem sebe rotují rychleji než jiné doposud objevené hvězdy. Podle vědců by mohlo jít o vhodného kandidáta pro pozorování gravitačních vln novými instrumenty, které budou v příštích letech uvedeny do provozu. Doposud byly detekovány gravitační vlny pocházející pouze z kolizí černých děr a neutronových hvězd.

Bílý trpaslík, jádro

Ilustrace složení bílého trpaslíka.

Image credit: University of Warwick/Mark Garlick

Hvězdy ZTF J1539+5027 objevil instrument ZTF (Zwicky Transient Facility) na teleskopu Palomar, který hledá objekty které se pohybují, blikají, nebo jsou jiným způsobem proměnlivé. Jde o tzv. ekliptický binární pár hvězd - při pohledu ze Země tedy jedna hvězda překrývá druhou a naopak. Hvězdy se nachází velmi blízko, obě by se vešly do planety Saturn a kolem sebe oběhnou jednou za 6,91 minut.

Takto intenzivní interakce jistě dává vzniknout gravitačním vlnám, ty však budou mít příliš nízkou frekvenci. Tak nízkou frekvenci však dnešní přístroje nedokáží zachytit. Mohlo by nicméně jít o jeden z prvních cílů vesmírné observatoře LISA, která by měla být uvedena do provozu po roce 2030 a pro kterou by hvězda ZTF J1539+5027 mohla být jedním ze silnějších zdrojů.

Bílý trpaslík

Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, odhodí svrchní vrstvy do svého okolí a její jádro se smrskne do malého hustého objektu. Výsledný bílý trpaslík dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikostí je však srovnatelný například se Zemí.

Vědci předpokládají, že z 98 % hvězd ve vesmíru nakonec vzniknou bílí trpaslíci. Neprobíhá v nich už termojaderná fúze a v průběhu svojí existence postupně chladnou. Nakonec z bílého trpaslíka vznikne trpaslík černý, je k tomu ale potřeba více času, než je stáří vesmíru.