Nová pozorování potvrzují, že Scholzova hvězda obsahuje masivní hnědý trpaslík typu T

28. 08. 2019
Hvězda s označením WISE J0720−0846, lépe známá jako Scholzova hvězda, proletěla před 80 tisíci lety v těsné blízkosti sluneční soustavy. Jde o dvojhvězdu tvořenou malým červeným trpaslíkem a ještě menším hnědým trpaslíkem. Nová pozorování potvrdila, že hnědý trpaslík je spektrálního typu T a odhadují jeho hmotnost na zhruba 66 hmotností planety Jupiter.
Scholzova hvězda se aktuálně nachází 22,17 světelných let daleko, při největším přiblížení před 80 500 lety to však bylo pouhý jeden světelný rok. Dvě složky této binární hvězdy se od sebe nachází 2,17 AU a oběhnou kolem sebe jednou za zhruba 8 let.
Hnědé trpaslíky jsou objekty na pomezí masivních planet a velmi malých hvězd. Od hvězd se liší tím, že v nich neprobíhá termojaderná reakce a jsou tedy velmi chladné. Podle nové studie má hnědý trpaslík Scholzovy hvězdy efektivní teplotu 1 250 K.
Související hvězdy v katalogu
Průlet Scholzovy hvězdy kolem sluneční soustavy rozvířil komety v Oortově oblaku
29. 3. 2018 Před zhruba 70 000 lety se sluneční soustavě přiblížila jiná hvězda, šlo o malého červeného trpaslíka, který proletěl ve vzdálenosti asi 0,6-0,8 světelného roku od Slunce. Svou gravitací ovlivnil mnohé z objektů v Oortově oblaku, který sluneční soustavu v této vzdálenosti obklopuje. Astronomům z Complutense University of Madrid a University of Cambridge se nyní podařilo prokázat, že oběžné dráhy některých těles jsou dodnes ovlivněné tímto blízkým setkáním s jinou hvězdou.
Hvězda WISE 0720−0846 byla objevena v roce 2013 a pojmenována po svém objeviteli Scholzova hvězda. Dnes se nachází 17-23 světelných let daleko, má asi 10 % masy Slunce a je obíhaná ještě menším hnědým trpaslíkem o asi 6 % hmotnosti Slunce.
Astronomové prozkoumali 339 těles ve sluneční soustavě, zejména komet, s hyperbolickými oběžnými drahami a přišli se závěrem, že jejich trajektorie byly ovlivněny průletem hvězdy. Pomocí numerických simulací se chtěli dozvědět, z jakého místa na obloze tyto objekty přichází do středu sluneční soustavy.
Pokud by komety nebyly ovlivněny dalším tělesem, jejich místa původu by byla víceméně rovnoměrně rozprostřena po hvězdné obloze. Asi desetina těles však zdánlivě pocházela z prostoru, kde se nachází souhvězdí Blíženců, což koresponduje s místem, kudy mohla proletět Scholzova hvězda před 70 000 lety.
Mohlo by jít samozřejmě o náhodu, nebo o jinou událost ve stejném místě v Oortově oblaku. Pravděpodobnost, že za vším stojí Scholzova hvzěda je však podle astronomů vysoká.
Více informací
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích