Teleskop na ISS detekoval rekordní rentgenový záblesk, vznikl při interakci pulzaru a hnědého trpaslíka
Teleskop NICER umístěný na Mezinárodní vesmírné stanici ISS detekoval v srpnu náhlý nárůst rentgenového záření. Bylo to způsobeno zábleskem, který přišel od vzdáleného pulzaru - rotující neutronové hvězdy, která s pravidelnou periodou bliká. Záblesk byl zatím nejsilnější, který byl tímto teleskopem zachycen, navíc v sobě kombinuje několik různých úkazů, které dříve nikdy nebyly pozorovány pohromadě.
Neutronová hvězda, pulzar
Neutronové hvězdy
Neutronové hvězdy jsou malé objekty dosahující průměru do 20 kilometrů, které však mají vysokou hmotnost a tedy i hustotu. Jejich hmotnost se pohybuje mezi 2 - 3 hmotnostmi Slunce. Vznikají na konci života hvězd, jejichž hmotnost se pohybuje mezi 10 a 30 slunečními hmotnostmi (z menších objektů vznikají bílé trpaslíky a z větších černé díry). Nejrychleji rotující neutronová hvězda PSR J1748-2446ad se kolem svojí osy otočí více než 700x za sekundu.
Typy neutronových hvězd
Pulzar Neutronové hvězdy, které naším směrem vysílají proudy radiace a rotují, se jeví jako pulzující hvězdy. Pulzary mají pravidelnou a specifickou periodu rotace a mohou být využívány k orientaci sond ve vesmíru. Magnetar Neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem, které dosahuje až k 1011 tesla. Tyto hvězdy rotují ještě rychleji než běžné neutronové hvězdy.
Pulzar J1808
Pulzar SAX J1808.4-3658 (zkráceně J1808), od kterého záblesk přišel, se nachází asi 11 000 světelných let daleko. Během jediné sekundy se kolem svojí osy otočí 401x. Kolem této neutronové hvězdy obíhá ještě malý hnědý trpaslík - objekt, který je příliš masivní na planetu, ale zároveň moc malý na hvězdu. Právě hnědý trpaslík na oběžné dráze zřejmě stojí za detekovaným zábleskem. Neutronová hvězda, která má pravděpodobně hmotnost srovnatelnou se Sluncem avšak v průměru pouhých pár desítek kilometrů, z něj vysává materiál, který se usazuje v akrečním disku.Exploze
Animace exploze: Vodík, který tvoří většinu atmosféry hnědých trpaslíků, při dopadu na povrch neutronové hvězdy zažehává termojadernou reakci, ve které vzniká helium, jež vytváří samostatnou vrstvu na povrchu hvězdy. Jakmile je tato vrstva několik metrů silná, helium začne fúzovat v uhlík a hvězda se stává nestabilní. Exploze, která za zábleskem rentgenového záření stála, byla způsobena erupcí helia napříč povrchem pulzaru. Zachycená intenzita exploze byla proměnlivá, což bylo podle vědců způsobeno nárůstem energie v této spodní vrstvě, která nakonec vyhodila horní vrstvu vodíku do okolí hvězdy. Událost, kterou vědci označují jako Type I X-ray burst, uvolnila do vesmíru během 20 sekund energii jakou uvolní Slunce za 10 dní. V následujících týdnech byl detekován další záblesk rentgenové radiace, který už byl ale poměrně slabý.NICER
Teleskop NICER (Neutron Star Interior Composition Explorer), který záblesk detekoval, je umístěný na Mezinárodní vesmírné stanici od roku 2017. Jeho úkolem je zkoumat právě neutronové hvězdy, jejich složení a bezprostřední okolí.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Neutronové hvězdy
Z blízkého magnetaru vychází záblesky připomínající rychlé rádiové pulzy FRB
Nová analýza dat z roku 2009 odhalila více informací o zvýšené aktivitě magnetaru 1E 1547.0–5408 v roce 2009. Rentgenové a rádiové záblesky z této neutronové hvězdy se silným magnetickým polem vědcům vzdáleně připomínají FRB signály. Podle jejich nové studie je možné, že magnetary do vesmíru vysílají celou škálu rádiových záblesků, z nichž některé jsou podobné FRB signálům a jiné se blíží běžné aktivitě rádiových pulzarů.
celý článekKrátký gama záblesk zachycený letos na jaře zřejmě pochází z kolize neutronových hvězd, ve které vznikl magnetar
Astronomové v dubnu detekovali nezvyklý záblesk z hlubokého vesmíru. Nejprve vesmírný teleskop Swift zachytil krátký gama záření. Potom se do pozorování zapojily další teleskopy zkoumající jiné části elektromagnetického spektra a před astronomy postupně začal vznikat obraz události, která k nezvyklému záblesku vedla - zrod magnetaru.
celý článekPrvní zdroj FRB signálu v naší galaxii se znovu ozval třemi intenzivními milisekundovými záblesky
V dubnu astronomové detekovali první FRB signál přicházející od hvězdy z naší vlastní galaxie. Ze stejného zdroje SGR 1935+2154 v Mléčné dráze byl detekován začátkem října detekován další FRB signál. Zkoumání této hvězdy vědce přibližuje k rozluštění původu těchto signálů s neznámým původem.
celý článekTeleskopy na oběžné dráze odhalily existenci nejmladší známé neutronové hvězdy
Pozorování vesmírným rentgenovým teleskopem XMM-Newton odhalila zatím nejmladší známý magnetar. Tuto neutronovou hvězdu s velmi silným magnetickým polem astronomové pozorují pouhých 240 let po jejím vzniku. To je nejmladší pozorovaná neutronová hvězda ze zhruba 3 tisícovek doposud identifikovaných v Mléčné dráze. Identifikace takto mladých objektů v hlubokém vesmíru je pro vědce unikátní příležitostí poznat procesy, které k jejich vzniku vedou.
celý článekPrvní přesně změřená vzdálenost magnetaru může vědce přiblížit k rozluštění původu tajemných signálů FRB
Astronomové poprvé přímo změřili vzdálenost magnetaru pomocí paralaxy. Jejich cílem byla neutronová hvězda XTE J1810-197 s původně odhadovanou vzdáleností kolem 10 tisíc světelných let. Nová pozorování teleskopem VLBA (Very Long Baseline Array) tuto vzdálenost zpřesnila na 8 100 světelných let. Tento výzkum by mohl vědce přiblížit k odpovědi na otázku, zda jsou to právě magnetary (neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem), které způsobují tajemné rádiové signály FRB přicházející k nám z hlubokého vesmíru.
celý článekU vzdálené neutronové hvězdy bylo detekováno zatím nejsilnější magnetické pole ve vesmíru
U rentgenového pulsaru GRO J1008-57 astronomové detekovali magnetické pole kolem miliardy tesla. Jde o nejsilnější jednoznačně detekované magnetické pole ve vesmíru. Objev byl učiněn na základě dat z čínského rentgenového teleskopu Insight-HXMT, který operuje na oběžné dráze od roku 2017.
celý článekV jádru supernovy 1987A byla objevena nejmladší známá neutronová hvězda
Už od zářivé exploze supernovy zachycené v roce 1987 se astronomové snaží najít objekt, který po ní zbyl. To se doposud nedařilo a tak vědci začali uvažovat nad tím, že po supernově nezůstala neutronová hvězda, jak čekali, ale o dost hůře pozorovatelná černá díra. Nová pozorování radioteleskopem ALMA však naznačují, že v jádru mlhoviny, která po supernově zůstala by přece jen mohla být neutronová hvězda.
celý článek