Čína otestovala přistávací modul pro Mars, mise má proběhnout už příští rok

17. 11. 2019

Čínská vesmírná agentura úspěšně vyzkoušela přistávací modul pro misi na Mars. Zatím zavěšené zařízení dokázalo v simulovaných podmínkách autonomně přistát a vyhnout se nerovnému povrchu. Součástí mise má být orbitální sonda Mars Global Remote Sensing Orbiter a také malý rover označený Huoxing-1.



Start na raketě Long March 5 je plánovaný na srpen roku 2020, přílet k Marsu potom na duben 2021. Přistávací modul na Marsu kromě retroraket použije padák a airbag.

Čína měla původně letět k Marsu poprvé společně s Ruskem v rámci mise Phobos-Grunt. Orbitální sonda Yinghuo-1 však společně s hlavní ruskou sondou uvázla na oběžné dráze Země. Od té doby Čína plánuje vlastní misi.
Více informací k tématu
    Líbil se Vám tento článek?

    Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

    Chcete vědět o dalším článku?

    Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


    Další zprávy z kategorie Čína

    Sonda Chang´e 5 přistála na Měsíci, bude vrtat 2 metry pod povrch a odebere vzorky hornin

    1. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Čínská vesmírná agentura oznámila krátce po čtvrté hodině odpoledne úspěšné přistání své lunární sondy Chang´e 5 na povrchu Měsíce. Sonda odletěla do vesmíru minulé pondělí a po pěti dnech vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce.

    celý článek

    Čínská raketa Long March 6 vynesla do vesmíru 10 argentinských družic

    6. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Čínská raketa Long March 6 (CZ 6) vynesla v pátek 6. listopadu na oběžnou dráhu 10 družic NuSat, které s stanou součástí argentinské konstelace Aleph-1. Jejím cílem je poskytovat komerční pozorování Země. Každý z téměř identických satelitů váží asi 37 kilogramů.

    Čína představila plány na průzkum Měsíce, na jeho povrch pošle létající sondu, 3D tiskárnu a nakonec i astronauty

    2. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Čínská vesmírná agentura zveřejnila své plány na průzkum Měsíce do konce dekády. V rámci lunárního programu Chang´e plánuje mise Chang´e 6, 7 a 8, které budou navazovat na dosavadní mise. Po sběru vzorků hornin bude následovat průzkum jižního pólu a nakonec i pokus o 3D tisk za použití místních zdrojů. Na jižním pólu vznikne nejprve robotická základna, kterou by v budoucnosti mohli obývat i lidé.

    celý článek

    Čínská vesmírná agentura potvrdila místo přistání sondy Tianwen-1 na Marsu

    31. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Vesmírná sonda Tianwen-1 je od července tohoto roku na cestě k Marsu, jde o první čínskou meziplanetární misi. Ve svém updatu nyní čínská vesmírná agentura potvrdila místo přistání roveru - bude to v oblasti Utopia Planitia. O přistání se rover pokusí po 2-3 měsících na oběžné dráze.

    Čína staví plovoucí platformu pro starty raket do vesmíru

    11. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

    V blízkosti města Haiyang u Žlutého moře staví Čína novou plovoucí platformu pro starty raket do vesmíru. Nové zařízení s názvem Eastern Aerospace Port bude sloužit pro starty lehkých raket, které zde budou také vyráběny. Půjde o už páté zařízení, ze kterého bude moci Čína vypouštět rakety do vesmíru.

    celý článek

    Čína poslala do vesmíru opakovatelné použitelné plavidlo, v neděli se vrátilo zpět

    6. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

    První čínské opakovatelně použitelné vesmírné plavidlo se v neděli po dvou dnech vrátilo z oběžné dráhy. Bohužel o něm není příliš známo, nebyly publikovány ani žádné oficiální fotografie. Plavidlo vyletělo na oběžnou dráhu v pátek na raketě Long March 2F.

    celý článek

    Vesmírná sonda Hope Spojených arabských emirátů dorazila do Japonska, v létě poletí na Mars

    15. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Kromě amerického roveru Perseverance a čínské mise Tianwen 1 se letos k Marsu chystá ještě jedna země: Spojené arabské emiráty. Mise Hope je společným projektem vesmírného centra Mohammeda bin Rashida a tří amerických univerzit. Cílem orbitální sondy Hope bude zkoumání atmosféry Marsu a její evoluce. Letošního startovacího okna k Marsu měla využít také evropsko-ruská mise ExoMars, nakonec ale byla odložena o dva roky.