Černá díra o hmotnosti 70 Sluncí překvapila vědce, neví jak mohla vzniknout

Tým astronomů vedený profesorem Liu Jifengem z National Astronomical Observatory of China (NAOC) objevil v Mléčné dráze ve vzdálenosti 16 tisíc světelných let černou díru o hmotnosti zhruba 68 Sluncí (přesněji 55-79). Vědci však nepředpokládali, že by černé díry hvězdné velikosti s podobnou váhou mohly v naší galaxii existovat.

Černá díra, zničení hvězdy

Černá díra, zničení hvězdy Kolem černých děr rotují hvězdy, podobně jako kolem hvězd obíhají planety. Přiblíží-li se některá z hvězd příliš blízko, gravitace černé díry ji deformuje natolik, že ji v podstatě zničí. Materiál z hvězdy potom vytváří akreční disk kolem černé díry, který rotuje vysokou rychlostí. V blízkosti horizontu události černé díry potom třením dochází k zahřátí materiálu na extrémně vysoké teploty a vzniká tak záření, které je detekovatelné na teleskopy.



Černé díry hvězdné velikosti dosahují hmotnosti od zhruba pěti Sluncí do několika desítek. Vznikají kolapsem masivních hvězd v supernovách a jsou doprovázeny záblesky vysokoenergetického gama záření. Pokud je původní hvězda lehčí, dojde v supernově ke vzniku neutronové hvězdy. Pokud je však příliš masivní, dochází ke snížení její hmotnosti prostřednictvím velmi silných slunečních větrů a následně vzniká relativně menší černá díra.

Nově objevená černá díra nese označení LB-1 a je součástí binárního páru spolu s masivní a velmi mladou hvězdou. Právě to umožnilo její objev, protože pohyb této hvězdy je gravitací černé díry ovlivněn. Hvězda má 8 hmotností Slunce a černou díru oběhne po téměř kruhové oběžné dráze jednou za 79 dní.

Vědci ví o jedné cestě, jak by podobný objekt mohl vzniknout: kolizí dvou černých děr. Tyto kolize byly v posledních letech několikrát detekovány prostřednictvím gravitačních vln - zatím nejmasivnější z nich je výsledná černá díra o hmotnosti 62 Sluncí. Jenže takovou událost by hvězda v blízkosti černé díry neměla přežít. 

Další možností vzniku tohoto systému je zachycení hvězdy až po vzniku černé díry. V takovém případě by však vědci očekávali kruhovou oběžnou dráhu po výrazně delším období, než je odhadované stáří hvězdy.

Jakkoliv už tento objekt vzniknul, pro vědce se stal jedním z nejzajímavějších v naší galaxii. Černá díra i sousední hvězda budou nyní dopodrobna zkoumány ve snaze zjistit více informací o tomto systému. Jejich historie by mohla vědcům napovědět více o tom, jak často a jakým způsobem mohou velké černé díry hvězdné velikosti vznikat.

Největší černé díry hvězdné velikosti

Ve skutečnosti jde spíše o kandidáty na černé díry, protože není snadné černé díry pozorovat jako takové a tedy i potvrdit jejich existenci. Je známa minimálně jedna další černá díra hvězdné velikosti, která je ještě větší než LB-1, nachází se však v jiné galaxie, kde mohou být podmínky pro vznik podobných objektů odlišné.
Označení černé díry Hmotnost
(hmotnosti Slunce)
GW170729 80
LB-1 68
GW170823 66
GW150914 62
GW170818 60
GW170809 56
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Teleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií

9. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.

celý článek

Event Horizon Telescope změřil magnetické pole supermasivní černé díry v galaxii M87

27. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Event Horizon Telescope (EHT) zveřejnil nový pohled na supermasivní černou díru ve středu galaxie M87. Polarizované světlo z tohoto objektu ukazuje magnetické pole v těsné blízkosti černé díry. Studiem magnetismu v okolí černé díry mohou vědci zjistit nové informace o procesech, které vedou ke vzniku energetických proudů radiace, které se táhnou z jádra galaxie M87 tisíce světelných let daleko.

celý článek

Astronomům se podařilo najít první supermasivní černou díru, která se pohybuje uvnitř svojí mateřské galaxie

16. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černé díry se nacházejí v jádru galaxií a pohybují se zároveň s nimi (nebo možná galaxie zároveň s černou dírou). V nové studii v magazínu Astrophysical Journal vědci popisují první případ supermasivní černé díry, která se pohybuje uvnitř své mateřské galaxie J0437+2456. Příčina tohoto neobvyklého pohybu zatím není zřejmá, jedno z možných vysvětlení je, že by mohlo jít o následek kolize supermasivních černých děr.

celý článek

Nezvyklé gravitační vlny GW190521 mohly vzniknout kolizí s primordiální černou dírou

9. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Detekce gravitačních vln GW190521 láme vědcům hlavy. Tento signál indikující dočasné narušení časoprostoru totiž zřejmě pochází z kolize černých děr nezvyklé velikosti - střední. Takové objekty doposud nebyly pozorovány a nebylo ani zřejmé, zda skutečně existují. Podle nové studie mohla jedna z černých děr této kolize pocházet z počátků vesmíru.

celý článek

Mapa více než 25 tisíců známých supermasivních černých děr

6. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů publikoval novou mapu s více než 25 tisíci supermasivními černými dírami. Astronomové ke svému studiu vesmíru využili 52 rádiových antén LOFAR umístěných v 9 evropských zemích. Supermasivní černé díry se nacházejí v jádrech většiny zkoumaných galaxií, každá tečka na této mapě tedy pochází z jiné galaxie.

celý článek

První objevená černá díra Cygnus X-1 je masivnější než se předpokládalo a rotuje téměř rychlostí světla

26. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Stelární černá díra Cygnus X-1 byla nově prozkoumána pomocí teleskopů ze sítě VLBA (Very Long Baseline Array). Z nových dat vědci usuzují, že se nachází dál a je o celou polovinu větší, než se doposud předpokládalo. Zároveň vypočítali, že rotuje rychlostí, která se blíží rychlosti světla. Cygnus X-1 se tak stává největší přímo pozorovanou stelární černou dírou s nejrychlejší známou rotací.

celý článek

Za vznikem jediné známé černé díry střední velikosti by mohla být kolize exotických bosonových hvězd

25. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Podle mezinárodního týmu vědců by za událostí, ve které vznikly gravitační vlny GW190521, mohla ve skutečnosti být kolize bosonových hvězd. Tato kategorie hvězd zatím nebyla nikdy pozorována a existuje pouze v teoriích. Ke svému závěru vědci došli na základě počítačových simulací kolizí bosonových hvězd, které se nápadně podobají detekovanému signálu detektory gravitačních vln LIGO a Virgo.

celý článek