Při extrémně nízké teplotě vědci poprvé pozorovali, co se děje s atomy při chemické reakci

4. 12. 2019

Pouhých 500 nanokelvinů nad absolutní nulou - v takové teplotě proběhla zatím nejchladnější chemická reakce, kterou vědci dokázali pozorovat. Výhodou tohoto přístupu je, že se v extrémně chladném prostředí pohyb atomů velmi zpomalí a lze tak lépe pozorovat, co se při chemické reakci vlastně děje. Doteď vědci dokázali zkoumat pouze začátek a konec reakcí.



Výsledky výzkumu Ming-Guang Hu z Harvarské univerzity byly publikovány ve vědeckém magazínu Science. Za pomoci zařízení vybavené lasery se jeho týmu podařilo provést chemickou reakci za nejnižších teplot. Toto zařízení ale vědcům umožnilo také jeden nepředpokládaný kousek: pozorovat, co se ve skutečnosti s molekulami při chemické reakci děje.

Doposud mohli vědci pouze vidět jak dvě molekuly vstupují do reakce a další z ní vystupují. Co se však odehrávalo mezi těmito událostmi probíhalo tak rychle, že to nebylo možné zachytit. Při teplotách blízkých absolutní nule se ale vše zpomalí na mikrosekundy - stále velmi krátký časový úsek, ale už dostatečně dlouhý na to, aby jej mohli vědci analyzovat.

Konkrétně tým vedený Huem pozoroval reakci KRb + KRb = K2 + Rb2.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Chemie

Kvantový počítač od Googlu provedl zatím nejnáročnější simulaci chemické reakce

3. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Tým vědců pracující v Google AI Quantum týmu provedl zatím největší chemickou simulaci na kvantovém počítači. Právě kvantové počítače by mohly výrazně pomoci chemikům s predikcí výsledků chemických reakcí, které dnes probíhají spíše metodou pokus-omyl. Současné počítače však pro takové výpočty nemají dostatečný výkon. Tím by však mohly disponovat právě počítače kvantové.

celý článek

Nová metoda elektrolýzy produkuje dvakrát více vodíku z molekul vody

13. 11. 2019

Vědcům z Velké Británie, Portugalska, Německa a Maďarska se podařilo přijít s novou metodou pro extrakci vodíku z vody. Ve studii publikované v magazínu Nature Communications vědci popsali, jak elektrické pulzy v kombinaci s molybdenovým katalyzátorem téměř zdvojnásobily produkci vodíku při stejném elektrickém napětí.

Astronomům se poprvé podařilo zmapovat výskyt vodíku ve vesmíru pomocí detekce fluorovodíku

9. 11. 2019

Molekulární vodík tvoří 99 % chladných plynů v galaxiích. Znalost jeho polohy vědcům ukazuje regiony, kde se rodí největší množství hvězd, případně, kde je tento potenciál nejvyšší. Jenže chladný vodík není snadné detekovat. Nizozemským astronomům z University of Groningen a Institute for Space Research se nyní podařilo tento problém obejít - vytvořili první mapu rozložení molekul fluorovodíku, podle kterých lze sledovat běžný vodík nepřímo.

celý článek

Hubblův teleskop detekoval komplexní formu uhlíku v mezihvězdném prostoru

27. 6. 2019

Formu uhlíku označovanou jako fulleren se podařilo pozorovat vědcům s Hubblovým vesmírným teleskopem. Jde o molekuly, které se skládají ze 60 atomů uhlíku uspořádaných do pěti a šestiúhelníků, které vytváří pravidelné koule. Potvrzuje se tak, že mezihvězdný prostor je tvořen nejen vodíkem a heliem, ale i výrazně komplexnějšími molekulami.

celý článek

Astronomové detekovali poprvé hliník v blízkosti protohvězdy. Napoví o vzniku sluneční soustavy

21. 5. 2019

S pomocí submilimetrové observatoře ALMA se vědcům podařilo poprvé detekovat molekuly s atomy hliníku v blízkosti mladé hvězdy. Vědci předpokládají, že sloučeniny hliníku byly součástí prvních pevnými objektů, které se formovaly při vzniku sluneční soustavy. Nový objev by jim tak mohl umožnit lépe pochopit procesy, které vedou ke vzniku prvních zrnek prachu v okolí mladých hvězd, z nichž vzniká materiál pro formaci planet.

celý článek

Nejstarší molekula ve vesmíru detekována v nedaleké planetární mlhovině

22. 4. 2019

Po dlouhém hledání se vědcům konečně podařilo nalézt ve volném vesmíru molekuly hydridu helia, první molekulární vazbu při vývoji vesmíru. Jedná se o jednoduchý iont, který vzniká při reakci protonu s atomem helia. V laboratorních podmínkách byla tato látka vyprodukována poprvé už v roce 1925 a v 70. letech bylo předpovězeno, že by se měla ve vesmíru vyskytovat přirozeně. Vědci jí našlo pomocí observatoře SOFIA v planetární mlhovině NGC 7027.

celý článek

Vědci vytvořili nejodolnější kovovou slitinu na světě. Je ze zlata a platiny

21. 8. 2018

Nový materiál a jeho vlastnosti publikovali vědci ze Sandie National Laboratories ve Spojených státech ve vědeckém magazínu Advanced Materials. Jejich slitina se skládá ze zlata a platiny a má vlastnosti podobné diamantu a safíru - jde však o kov. Tenká vrstva této nové slitiny na jiných kovech tak může zabránit jejich opotřebení, výrazně prodloužit jejich životnost a zároveň snížit náklady na údržbu.

celý článek