Vědci poprvé detailně prozkoumali vzácný element Einsteinium a jeho vazby s ostatními prvky

8. 2. 2021
Fyzika Chemie

Element Einsteinium byl objeven v roce 1952 v radioaktivním spadu vzniklém při výbuchu termonukleární bomby. Od té doby ale nebyl příliš zkoumán, protože se jej nepodařilo vyrobit dostatečně velké množství. To se nyní změnilo s novým přístupem v laboratořích univerzit Berkley a Stanford. Vědci tak se zhruba 250 nanogramy Einsteinia poprvé změřili jeho interakci s ostatními atomy a molekulami.

Periodická tabulka

Periodická tabulka Aktuální podoba periodické tabulky prvků.

  • nekovy
  • alkalické kovy
  • alkalické zemní kovy
  • vzácné plyny
  • halogeny
  • metalloidy
  • přechodné kovy
  • jiné kovy
  • lanthanoidy
  • aktinoidy



Element Einsteinium má značku Es a atomové číslo 99. Jde o jedenáctý aktionoid a sedmý transuran, v periodické tabulce jej najdete ve spodním řádku. Jedná se o silně radioaktivní prvek, který se v přírodě (aspoň na naší planetě) nevyskytuje. 

Při zkoumání je kromě radiace problémem také poměrně krátký poločas rozpadu - po 276 dnech se polovina materiálu přemění v berkelium. Vědci proto museli pomocí 3D tisku vytvořit speciální zařízení pro uchování Einsteinia, které je chrání před jeho radioaktivitou. Toto zařízení a nové postupy by mohly být využity také při zkoumání jiných radioaktivních elementů s krátkým poločasem rozpadu.

Vědci při svém výzkumu zjistili délku vazby Einsteinia - jedná se o průměrnou vzdálenost mezi dvěma vázanými atomy. K jejich překvapení je výrazně kratší než u ostatních aktinoidů. Element také vykazuje nezvyklé luminiscenční vlastnosti, které vědci popsali jako bezprecedentní fyzikální fenomén, který vyžaduje další zkoumání.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Fyzika

Rychlé kmitání muonů v urychlovači by mohlo být projevem nové fyzikální síly
8. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vědcům z amerického Fermilabu a několika dalších institucí a zemí se podařilo pozorovat fenomén, který si neumí vysvětlit existující vědou. Podle našeho aktuálního vědeckého poznání existují 4 fyzikální síly, které popisují interakci mezi velkými objekty i drobnými částicemi. Patří mezi ně gravitace, elektromagnetická síla a silná a slabá jaderná síla. Chování subatomárních částic muonů v urychlovači nicméně naznačuje existenci síly páté, o které toho zatím moc nevíme.

celý článek

Uměle vyrobené diamanty se šestiúhelníkovou strukturou jsou tvrdší než ty přírodní
8. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se v laboratoři podařilo ověřit předpovídané vlastnosti diamantů, jejichž atomové uspořádání se skládá ze šestiúhelníků. Oproti běžným kubickým diamantům jsou silnější a svůj tvar mění s větším odporem. Vzácné šestiúhelníkové diamanty se v přírodě vyskytují například v místech dopadu meteoritů, bývají však hodně nečisté, vědci proto pro svůj výzkum museli vyrobit diamanty čisté v laboratoři.

celý článek

Rakouští vědci změřili nejmenší gravitační pole
13. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Tým rakouských vědců změřil gravitační pole mezi 2 zlatými kuličkami s poloměrem 1,07 milimetrů. Jejich hmotnost byla 92,1 a 90,7 miligramů. Vědci vedení Tobiasem Westphalem vytvořili modifikovaný Cavendishův experiment, při kterém se jedna z kuliček pohybovala, čímž vzniklo v bodě měření dynamické gravitační pole. Svým výzkumem chtějí vědci prozkoumat gravitační sílu u výrazně menších těles než tomu bylo doposud.

Termojaderný reaktor v Jižní Koreji dokázal udržet extrémně vysokou teplotu rekordně dlouhou dobu
26. 12. 2020

Supravodivý fúzní reaktor KSTAR (Korea Superconducting Tokamak Advanced Research) překonal dosavadní rekord v délce udržení extrémně vysokých teplot. Plazma o teplotě víc než 100 milionů °K udrželi jihokorejští vědci v reaktoru 20 sekund. Stejné zařízení nastavilo rekord už v roce 2016, kdy udrželo teplotu nad 100 milionů °C po 70 sekund.

celý článek

Objev stabilní formy plutonia by mohl napovědět o chování radioaktivního odpadu po milionech let
21. 10. 2019

Mezinárodní tým vědců vedený německým výzkumným centrem HZDR objevil doposud neznámou formu plutonia, která je překvapivě stabilní. Ke svému výzkumu využili synchrotronu European Synchrotron Radiation Facility (ESRF) v Grenoblu ve Francii.

celý článek

Vědci pozorovali nový stav hmoty, který se ukrýval v supravodivém materiálu
4. 1. 2019

Tým fyziků v Ames Laboratory a na University of Alabama Birmingham objevil překvapivě dlouhotrvající stav hmoty, který nastává v materiálech v supravodivém stavu. Dosáhli jej pomocí extrémně rychlých pulsů laseru, které způsobily kolektivní chování částic uvnitř hmoty. Nový jev nastává vedle supravodivosti a oba tyto stavy vzájemně bojují o elektrony v materiálu. Studie věnující se tomuto výzkumu byla v prosinci publikována v magazínu Physical Review Letters.

celý článek

Urychlovač LHC bude na dva roky odstaven, projde úpravami, které zvýší jeho výkon
7. 12. 2018

Velký hadronový urychlovač byl v prosinci odstaven a bude nyní dva roky procházet úpravami, které mají zvýšit jeho výkon. Jde o druhou plánovanou dlouhodobou odstávku, která přichází 3 roky po dokončení té první. S novými úpravami bude urychlovač pracovat nejen s větší energií, ale navíc bude ke srážkám subatomárních částic bude docházet častěji, což vědcům umožní sbírat větší množství informací o složení hmoty.

celý článek