Vědci poprvé detailně prozkoumali vzácný element Einsteinium a jeho vazby s ostatními prvky
Element Einsteinium byl objeven v roce 1952 v radioaktivním spadu vzniklém při výbuchu termonukleární bomby. Od té doby ale nebyl příliš zkoumán, protože se jej nepodařilo vyrobit dostatečně velké množství. To se nyní změnilo s novým přístupem v laboratořích univerzit Berkley a Stanford. Vědci tak se zhruba 250 nanogramy Einsteinia poprvé změřili jeho interakci s ostatními atomy a molekulami.
Periodická tabulka Aktuální podoba periodické tabulky prvků.
- nekovy
- alkalické kovy
- alkalické zemní kovy
- vzácné plyny
- halogeny
- metalloidy
- přechodné kovy
- jiné kovy
- lanthanoidy
- aktinoidy
Element Einsteinium má značku Es a atomové číslo 99. Jde o jedenáctý aktionoid a sedmý transuran, v periodické tabulce jej najdete ve spodním řádku. Jedná se o silně radioaktivní prvek, který se v přírodě (aspoň na naší planetě) nevyskytuje. Při zkoumání je kromě radiace problémem také poměrně krátký poločas rozpadu - po 276 dnech se polovina materiálu přemění v berkelium. Vědci proto museli pomocí 3D tisku vytvořit speciální zařízení pro uchování Einsteinia, které je chrání před jeho radioaktivitou. Toto zařízení a nové postupy by mohly být využity také při zkoumání jiných radioaktivních elementů s krátkým poločasem rozpadu. Vědci při svém výzkumu zjistili délku vazby Einsteinia - jedná se o průměrnou vzdálenost mezi dvěma vázanými atomy. K jejich překvapení je výrazně kratší než u ostatních aktinoidů. Element také vykazuje nezvyklé luminiscenční vlastnosti, které vědci popsali jako bezprecedentní fyzikální fenomén, který vyžaduje další zkoumání.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Fyzika
Termojaderný reaktor v Jižní Koreji dokázal udržet extrémně vysokou teplotu rekordně dlouhou dobu
Supravodivý fúzní reaktor KSTAR (Korea Superconducting Tokamak Advanced Research) překonal dosavadní rekord v délce udržení extrémně vysokých teplot. Plazma o teplotě víc než 100 milionů °K udrželi jihokorejští vědci v reaktoru 20 sekund. Stejné zařízení nastavilo rekord už v roce 2016, kdy udrželo teplotu nad 50 milionů °K po 70 sekund.
celý článekObjev stabilní formy plutonia by mohl napovědět o chování radioaktivního odpadu po milionech let
Mezinárodní tým vědců vedený německým výzkumným centrem HZDR objevil doposud neznámou formu plutonia, která je překvapivě stabilní. Ke svému výzkumu využili synchrotronu European Synchrotron Radiation Facility (ESRF) v Grenoblu ve Francii.
celý článekVědci pozorovali nový stav hmoty, který se ukrýval v supravodivém materiálu
Tým fyziků v Ames Laboratory a na University of Alabama Birmingham objevil překvapivě dlouhotrvající stav hmoty, který nastává v materiálech v supravodivém stavu. Dosáhli jej pomocí extrémně rychlých pulsů laseru, které způsobily kolektivní chování částic uvnitř hmoty. Nový jev nastává vedle supravodivosti a oba tyto stavy vzájemně bojují o elektrony v materiálu. Studie věnující se tomuto výzkumu byla v prosinci publikována v magazínu Physical Review Letters.
celý článekUrychlovač LHC bude na dva roky odstaven, projde úpravami, které zvýší jeho výkon
Velký hadronový urychlovač byl v prosinci odstaven a bude nyní dva roky procházet úpravami, které mají zvýšit jeho výkon. Jde o druhou plánovanou dlouhodobou odstávku, která přichází 3 roky po dokončení té první. S novými úpravami bude urychlovač pracovat nejen s větší energií, ale navíc bude ke srážkám subatomárních částic bude docházet častěji, což vědcům umožní sbírat větší množství informací o složení hmoty.
celý článekČínský reaktor pro termojadernou fúzi dosáhl rekordních teplot, vyšších než panují v nitru Slunce
Čínský termojaderný reaktor EAST dosáhl při experimentu teplot dosahujících 100 milionů stupňů Celsia, pokořil tak dosavadní rekord a přiblížil lidstvo novému zdroji energie. Termojaderná fúze získává energii ze slučování atomů, podobně jako je tomu ve hvězdách. Vědci se o fungující termojaderný reaktor pokoušejí už desítky let ale zatím pouze s dílčími úspěchy.
celý článekVědcům se podařilo prokázat nové skupenství hmoty - excitonium
Skupenství hmoty excitonium bylo teoreticky předpovězeno už v 70. letech a jeho existence byla pozorována nepřímými důkazy, jde o tzv. Boseho-Einsteinův kondenzát tvořený excitony. Týmu vědců pod vedením profesora Petera Abbamonteho se nyní podařilo přijít s novými důkazy, které existenci excitonia jasně prokazují. Pomohla jim k tomu nová technika nazývaná M-EELS (Momentum-resolved Electron Energy-Loss Spectroscopy), kterou si sami vyvinuli pro měření nízkoenergetických bosonů. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém magazínu Science v prosinci.
celý článekFúze kvarků generuje dosud nepředstavitelné množství energie, více než jaderná fúze
Dvěma vědcům na univerzitách v Tel Avivu a Chicagu se podařilo teoreticky prokázat masivní množství energie uvolňované při interakci subatomárních částic známých jako kvarky. Při tomto subatomárním ekvivalentu jaderné fúze dochází k uvolnění až osmkrát většího množství energie než u vodíkové bomby. Tento objev přináší nové světlo do interakcí subatomárních částic a jejich potenciálního využití. Výsledky práce Marka Karlinera a Jonathana Rosnera byly publikovány ve vědeckém magazínu Nature.
celý článek