V disku naší galaxie se nacházejí dvě odlišné populace hvězd
Nová studie, která se zabývá pohybem a chemickým složením hvězd v okolí Slunce, odhalila dvě rozdílné populace hvězd v tlustém disku naší galaxie. Hvězdy se v těchto dvou populacích liší rychlostí oběhu kolem galaktického jádra i svým složením. Výsledky výzkumu týmu vedeného Danielou Carollovou byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal. Data vědci použili z mise Gaia a programu SDSS.
Mléčná dráha pohled do středu naší galaxie obklopeného oblaky plynů a mezihvězdného prachu. Obrázek je výsledkem spojení desítek tisíc fotografií pořízených v severní Americe a jižní Africe.
Mléčná dráha obsahuje, podobně jako jiné galaxie, tenký disk, který se nachází v galaktické rovině a má tloušťku několik stovek světelných let. Nad ním a pod ním se rozprostírá ještě tzv. tlustý disk (thick disk) s tloušťkou několika tisíc světelných let. Podle nové studie má tlustý disk dvě části: tlustý disk (Thick Disc, TD) a nově detekovaný tlustý disk s nízkým obsahem kovů (Metal-Weak Thick Disc, MWTD). Hvězdy patřící do MWTD mají dvakrát menší obsah těžkých prvků než hvězdy z TD. Kolem galaktického jádra se pohybují rychlostí 150 km/s (oproti 180 km/s u hvězd z TD). Dvě odlišné populace hvězd jsou zřejmě důsledkem jejich rozdílného původu. Mohlo by jít o výsledek dávné kolize Mléčné dráhy s jinou galaxií. Hvězdy ze skupiny MWTD jsou starší a hvězdy z TD mohly vzniknout v důsledku této kolize. Další příčinou by mohly interní procesy v Mléčné dráze, zejména v jejím jádru, odkud hvězdy z MWTD zmigrovaly dále od středu.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Mléčná dráha
Materiál do rozsáhlého Magellanova proudu v blízkosti Mléčné dráhy se zřejmě dostává z obálky plynů, která obklopuje sousední galaxie
Naši galaxii Mléčnou dráhu obíhají desítky menších galaxií, které jsou k ní gravitačně vázány. Největší z nich jsou Velký a Malý Magellanův oblak, ze kterých vychází tzv. Magellanův proud - proud plynů, který se táhne přes polovinu noční oblohy. Vědcům se nyní podařilo zjistit, co stojí za jeho nečekaně velkou hmotností (celková masa Magellanova proudu se odhaduje na hmotnost až milionu Sluncí).
Haló obklopující sousední galaxii Andromedu se dotýká podobného regionu naší galaxie
Vědci pomocí vesmírného teleskopu Hubble zmapovali obálku plynů obklopující sousední galaxii Andromeda. Toto galaktické haló se rozpíná 1,3 - 2 miliony světelných let od galaxie, což je na půl cesty k Mléčné dráze. Jedná se o doposud nejdetailnější studii jakéhokoliv galaktického haló.
Desetina lithia v naší glaxii pochází z hvězdných explozí
Tým vědců vedený astrofyzikem Sumnerem Starrfieldem z Arizona State University zjistil, že velká část lithia v naší galaxii pochází z explozí označovaných jako klasické novy. Pro svůj výzkum vědci zkombinovali teorii, laboratorní studie a přímá pozorování. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.
Budoucí srážka se sousedními galaxiemi už nyní vytváří nové hvězdy v Mléčné dráze
Hvězdy na okraji Mléčné dráhy jsou jedny z nejstarších v naší galaxii, astronomové však nyní v této oblasti našli skupinu mladých hvězd. Spektrální analýza jejich světla ukazuje, že materiál, ze kterého vznikly, by mohl pocházet z jiné galaxie, konkrétně z Magellanových oblaků, které Mléčnou dráhu obíhají a pomalu se k ní přibližují.
Hmotnost Mléčné dráhy je odhadnuta na 890 miliard Sluncí
Mezinárodní tým vědců odhadl hmotnost celé naší galaxie na 890 miliard Sluncí. Mléčná dráha má napříč 256 tisíc světelných let a obsahuje miliardy hvězd, většina je menší než Slunce, ale jsou zde i hvězdy výrazně hmotnější. Odhadovaná hmotnost naší galaxie vychází z pohybu hvězd a dalšího materiálu. Celých 93 % z odhadované hmotnosti tvoří temná hmota.
Záblesky gama záření ze středu naší galaxie by mohly pocházet z temné hmoty
V uplynulých letech vědci detekovali v centru Mléčné dráhy záhadný přebytek energie ve formě gama záření: nejenergetičtější formy elektromagnetického záření. Nepřichází k nám však od supermasivní černé díry ve středu galaxie, ale z regionu o poloměru až 5 tisíc světelných let kolem jádra galaxie. Původ tohoto záření zatím zůstává zahalený.
Doposud neznámé obří bubliny vycházející ze středu Mléčné dráhy vysílají rádiové vlny
Mezinárodní tým astronomů objevil jednu z největších struktur v Mléčné dráze. Pomocí radioteleskopu MeerKAT poprvé pozorovali dvojici bublin emitujících rádiové vlnění, které vycházejí z centra naší domácí galaxie. Podle vědců by mohlo jít o pozůstatky dávné energetické erupce, která vyšla z blízkosti supermasivní černé díry Sagittarius A*.