V disku naší galaxie se nacházejí dvě odlišné populace hvězd
12. 12. 2019Nová studie, která se zabývá pohybem a chemickým složením hvězd v okolí Slunce, odhalila dvě rozdílné populace hvězd v tlustém disku naší galaxie. Hvězdy se v těchto dvou populacích liší rychlostí oběhu kolem galaktického jádra i svým složením. Výsledky výzkumu týmu vedeného Danielou Carollovou byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal. Data vědci použili z mise Gaia a programu SDSS.
Mléčná dráha pohled do středu naší galaxie obklopeného oblaky plynů a mezihvězdného prachu. Obrázek je výsledkem spojení desítek tisíc fotografií pořízených v severní Americe a jižní Africe.
Mléčná dráha obsahuje, podobně jako jiné galaxie, tenký disk, který se nachází v galaktické rovině a má tloušťku několik stovek světelných let. Nad ním a pod ním se rozprostírá ještě tzv. tlustý disk (thick disk) s tloušťkou několika tisíc světelných let. Podle nové studie má tlustý disk dvě části: tlustý disk (Thick Disc, TD) a nově detekovaný tlustý disk s nízkým obsahem kovů (Metal-Weak Thick Disc, MWTD). Hvězdy patřící do MWTD mají dvakrát menší obsah těžkých prvků než hvězdy z TD. Kolem galaktického jádra se pohybují rychlostí 150 km/s (oproti 180 km/s u hvězd z TD). Dvě odlišné populace hvězd jsou zřejmě důsledkem jejich rozdílného původu. Mohlo by jít o výsledek dávné kolize Mléčné dráhy s jinou galaxií. Hvězdy ze skupiny MWTD jsou starší a hvězdy z TD mohly vzniknout v důsledku této kolize. Další příčinou by mohly interní procesy v Mléčné dráze, zejména v jejím jádru, odkud hvězdy z MWTD zmigrovaly dále od středu.
Více informací k tématu
Mléčná dráha
5. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)
Mléčná dráhaV místě, kde nejsou žádné galaxie, byl objeven oblak plynů větší než celá Mléčná dráha
V galaktické kupě Abell 1367 se astronomům podařilo objevit masivní oblak plynů. Nachází se v regionu, kde nejsou žádné galaxie. Plyn v oblaku dosahuje celkové hmotnosti 10 miliard Sluncí (Mléčná dráha má odhadovanou hmotnost 1,5 bilionu Sluncí). Objev se podařil pomocí evropského rentgenového teleskopu XMM-Newton, který je na oběžné dráze od roku 1999.
celý článek
11. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)Mléčná dráhaEvropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050
Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.
celý článek
16. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)Mléčná dráhaV galaktické kupě v souhvězdí Pece bylo objeveno množství kompaktních trpasličích galaxií
Astronomové z University of Groningen v Holandsku a dalších objevili 44 nových kompaktních trpasličích galaxií v galaktické kupě v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Tento druh malých galaxií byl poprvé identifikován teprve před 20 lety a představuje pomyslný most mezi kulovými hvězdokupami a trpasličími galaxiemi. Pro vědce představují unikátní objekty, které jim mohou napovědět o tom, jak se galaxie ve vesmíru vyvíjejí.
celý článek
18. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)Mléčná dráhaPrvní detekce rozptýleného gama záření s energií blížící se jednomu petaelektronvoltu
Mléčná dráha září v gama záření s energiemi vyššími než cokoliv, co dokáží vědci vyprodukovat na Zemi, nebo, co do dnes pozorovali ve vesmíru. Gama záření detekované prostřednictvím čínské observatoře Tibet AS-gamma experiment má podle nové studie poprvé energie dosahující téměř biliardy elektronvoltů (1 a 15 nul), neboli petaelektronvoltu (PeV). Pro srovnání v urychlovači LHC dosahují energie protonů řádově bilionů elektronvoltů (TeV), tedy tisíckrát méně.
celý článek
30. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)Mléčná dráhaNová studie zdvojnásobila počet známých hyperrychlých hvězd v naší galaxii
Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Gaia a pozemní observatoře LAMOST podařilo objevit 591 nových hyperrychlých hvězd. Jedná se o hvězdy, které se pohybují galaxií výrazně rychleji než ostatní. Nový objev zdvojnásobil počet známých hvězd s vysokou rychlostí v naší galaxii na více než tisícovku.
celý článek
11. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)Mléčná dráhaZe středu naší galaxie vycházejí dvě gigantické bubliny rentgenového záření
Astronomům se podařilo objevit dvě obrovské bubliny rentgenového záření, které vycházejí z jádra Mléčné dráhy. Bubliny se rozpínají směrem nad a pod rovinu, ve které se nachází většina hvězd v naší galaxii. Jsou obrovské - dokonce ještě větší než už dříve objevené podobné bubliny z gama záření. K novému objevu vedla data z německého instrumentu eRosita na ruském vesmírném teleskopu Spektr-RG.
celý článek
5. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)Mléčná dráhaNová data z družice Gaia zpřesňují pozice a pohyb téměř 2 miliard hvězd v naší galaxii
Mezinárodní tým astronomů zveřejnil 3. prosince třetí data set z evropské mise Gaia. Tento vesmírný teleskop má za úkol pozorovat hvězdy v naší galaxii a zaznamenat jejich polohu, pohyb a další vlastnosti. Data z této mise jsou veřejně přístupná a umožňují vědcům zkoumat různé hvězdy v Mléčné dráze, nebo například vývoj naší galaxie jako celku.
celý článek
Mléčná dráha
pohled do středu naší galaxie obklopeného oblaky plynů a mezihvězdného prachu. Obrázek je výsledkem spojení desítek tisíc fotografií pořízených v severní Americe a jižní Africe.
Trpasličí sférické galaxie jsou málo zářivé a rozptýlené objekty. Doposud však nebylo snadné jakkoli zkoumat jejich vnitřní pohyb. To nyní změnila mise vesmírného teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze a další objekty, včetně galaxií, které kolem naší...
Mezinárodní tým astronomů zkoumal v několika vlnových délkách blazar TXS 1515–273. Podařilo se jim u něj zachytit první velmi energetický záblesk gama záření (VHE, very-high energy gamma-ray emission). Doposud bylo u toho zdroje pozorováno pouze HE gama záření (high energy)....
Data z průletu vesmírné sondy Solar Orbiter kolem zbytků ocasu komety ATLAS (C/2019 Y4) poskytla vědcům nové informace o této kometě, která se loni rozpadla při přiblížení Slunci. Jde o první případ pozorování podobné struktury v blízkosti Slunce, sonda kolem materiálu z...
NASA v pátek zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman a Dynetics....
Astronomům se podařilo zachytit nezvykle krátký záblesk gama záření ze supernovy. Záblesky ze supernov přitom typicky trvají výrazně déle, krátké záblesky byly doposud přisuzovány kolizím neutronových hvězd. Nový objev tak naznačuje, že některé supernovy byly v minulosti...
Astronomům se podařilo poprvé pozorovat známky vodních par v atmosféře Ganymede - největšího měsíce ve sluneční soustavě. Ty zřejmě vznikají sublimací z povrchu, kde se voda nachází ve formě ledu. Nové závěry vychází z pozorování teleskopem Hubble, který jimi doplňuje...
Rover Curiosity zkoumá geologii v kráteru Gale na Marsu od roku 2012. Podle hornin, které rover zkoumá, se jedná o místo, které bylo kdysi dávno součástí rozsáhlého jezera. Geologické záznamy se však na různých místech kráteru podstatně liší. Podle nové studie, za to může...
Pomocí rusko-německého vesmírného teleskopu Spektr-RG se vědcům podařilo identifikovat nový pulzar. Dostal označení SRGA J204318.2+443815 a jedná se o neutronovou hvězdu v binárním systému s dlouhou periodou. Hvězda je relativně slabá a vědci ji řadí k nové podtřídě...
Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 10x, se stále komplexnějším...
Americká vesmírná agentura vybrala raketu, která do vesmíru vynese meziplanetární sondu Europa Clipper. Bude jí Falcon Heavy od společnosti SpaceX, tedy raketa složená ze tří běžných raket Falcon 9. Celková cena, kterou NASA zaplatí, je 178 milionů dolarů. Půjde zatím o...
Nový výzkum odhaduje, že radiace a impakty drobných objektů, ovlivňují materiál minimálně do hloubky 30 centimetrů pod povrch jupiterova ledového měsíce Europa. Jakékoli komplexní chemické sloučeniny včetně potenciálních živých organismů lze tedy předpokládat spíš ve...