Nejstarší kráter po dopadu mimozemského tělesa se nachází v Austrálii, má víc než 2 miliardy let

Kráter Yarrabubba v západní Austrálii byl podle vědců vytvořen dopadem komety, nebo planetky před 2,229 miliardami let. Jedná se tak o nejstarší známý dopadový kráter na Zemi, který by mohl vědcům prozradit mnohé o době, ve které vznikl. V tomto období na naší planetě zrovna končilo období výrazné doby ledové, jehož konec by mohl mít s dopadem kráteru něco společného.



Planeta Země prošla během 4,5 miliard let své existence několika dobami ledovými s různou intenzitou. A právě před zhruba dvěma miliardami let končilo jedno z období, kdy byla naše planeta celá pokryta ledovou vrstvou - tzv. Hurónské zalednění.

Kráter Yarrabubba má 70 kilometrů na šířku a mohl být vytvořen dopadem tělesa o průměru kolem 7 kilometrů. Pokud byla oblast dopadu pokrytá ledem, při dopadu se do atmosféry uvolnilo obrovské množství vodní páry, která by působila jako skleníkový plyn a postupně by přispívala k opětovnému zahřátí planety.

Podobně staré krátery není na Zemi jednoduché identifikovat, protože povrch naší planety se neustále přetváří. Konkrétně kráter Yarrabubba byl rozpoznán jako kráter teprve v roce 2003. Jeho stáří však nebylo ihned zřejmé, vědci jej určili analýzou minerálů, které v kráteru našli.

Předchozí rekord držel 300 kilometrů široký kráter Vredefort Dome v Jihoafrické republice, podle vědců je starý něco málo přes 2 miliardy let.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

Astronomové zpřesnili data o dočasném měsíci 2020 CD3 - má méně než 2 metry

27. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pomocí dat z teleskopu LDT (Lowell Discovery Telescope) astronomové zpřesnili informace o dočasném měsíci 2020 CD3, který obíhal Zemi mezi lety 2016 a 2020. Díky novým pozorováním nyní vědci odhadují velikost tohoto tělesa na méně než 2 metry a jeho maximální přiblížení Zemi na 13 000 kilometrů.

celý článek

Nová čínská ponorka dorazila na nejhlubší místo na Zemi

26. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čína v pátek 20. listopadu zveřejnila záznam pilotované ponorky zaparkované na dně Mariánského příkopu. Ponorka nese jméno Fendouzhe a na nejhlubší místo na planetě dopravila tři výzkumníky. Dosáhli hloubky 10 909 metrů, což je čínský rekord, nejhlouběji se nicméně dostal loni americký průzkumník Victor Vescovo, který se ponořil do 10 928 metrů.

celý článek

Nová studie potvrdila stáří prvních rostlin na souši, pochází z ordoviku

10. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

V hornině z Tennessee (USA) byly nalezeny fosilie rostlin staré 460 milionů let. Tento nález je souladu s dřívějším předpokladem stáří nejstarších suchozemských rostlin. Jedná se nicméně o první přímý nález, který původní předpoklady potvrzuje. Fosilie obsahují zkamenělé mechy, lišejníky a játrovky.

celý článek

Astronomové identifikovali tisíc hvězd, od kterých by mohlo být možné detekovat život na Zemi

24. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

V posledních letech se lidstvu podařilo najít tisíce planet, které obíhají jiné hvězdy. V posledních letech se astronomům dokonce daří charakterizovat atmosféry některých z nich a uvažují nad tím, jak by šlo u těchto exoplanet detekovat známky života. Co kdyby ale někdo chtěl zkoumat Slunce a jeho planety? Vědci nyní přišli se seznamem hvězd, od kterých by to bylo možné s naší aktuální technikou.

celý článek

Vědci rozluštili sled událostí, které vedly k největšímu vyhynutí na Zemi a otevřely cestu pro nástup dinosaurů

21. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Největší hromadný úbytek živočichů na Zemi nastal před 252 miliony lety na přelomu prvohor a druhohor (Permské vymírání). Za příčinu tohoto vymření je považována souhra několika situací, ale doposud nebylo stanoveno, jak po sobě následovaly. Vědci z projektu BASE-LiNE Earth nyní popsali, sled událostí, které k tomuto vymření vedly.

celý článek

K Zemi se blíží malý objekt, který by se brzy mohl stát dočasným měsícem naší planety

2. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Oběžná dráha objektu 2020 SO o velikosti několika metrů je velmi podobná Zemi, přibližuje se k nám rychlostí 3 tisíc kilometrů za hodinu. NASA předpokládá, že by jej koncem října mohla gravitace naší planety zachytit a udělat z něj nový mini-měsíc. Zvláštní oběžná dráha vede některé vědce k myšlence, že by nemuselo jít o přirozenou planetku, ale poslední stupeň rakety z roku 1966.

celý článek

V poslední době ledové byla průměrná teplota na Zemi nižší o 6 stupňů

24. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se podařilo zjistit, jaké byly teploty na Zemi v období před 20 tisíci lety v době poslední doby ledové. Průměrná globální teplota tehdy dosahovala 7,8 °C, pro srovnání ve 20. století byla průměrná globální teplota 14 °C. Největší teplotní rozdíly oproti dnešku přitom panovaly v Arktidě, kde bylo o až 14 stupňů méně než je dnes.