Nejstarší kráter po dopadu mimozemského tělesa se nachází v Austrálii, má víc než 2 miliardy let

Kráter Yarrabubba v západní Austrálii byl podle vědců vytvořen dopadem komety, nebo planetky před 2,229 miliardami let. Jedná se tak o nejstarší známý dopadový kráter na Zemi, který by mohl vědcům prozradit mnohé o době, ve které vznikl. V tomto období na naší planetě zrovna končilo období výrazné doby ledové, jehož konec by mohl mít s dopadem kráteru něco společného.



Planeta Země prošla během 4,5 miliard let své existence několika dobami ledovými s různou intenzitou. A právě před zhruba dvěma miliardami let končilo jedno z období, kdy byla naše planeta celá pokryta ledovou vrstvou - tzv. Hurónské zalednění.

Kráter Yarrabubba má 70 kilometrů na šířku a mohl být vytvořen dopadem tělesa o průměru kolem 7 kilometrů. Pokud byla oblast dopadu pokrytá ledem, při dopadu se do atmosféry uvolnilo obrovské množství vodní páry, která by působila jako skleníkový plyn a postupně by přispívala k opětovnému zahřátí planety.

Podobně staré krátery není na Zemi jednoduché identifikovat, protože povrch naší planety se neustále přetváří. Konkrétně kráter Yarrabubba byl rozpoznán jako kráter teprve v roce 2003. Jeho stáří však nebylo ihned zřejmé, vědci jej určili analýzou minerálů, které v kráteru našli.

Předchozí rekord držel 300 kilometrů široký kráter Vredefort Dome v Jihoafrické republice, podle vědců je starý něco málo přes 2 miliardy let.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

V pátek kolem Země proletěla planetka Apophis - naposledy před těsným průletem v roce 2029

7. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

5. března se planetka Apophis na své oběžné dráze kolem Slunce přiblížila na 0,1 AU od naší planety. Šlo o zcela bezpečné přiblížení, planetka byla víc než 40x dál od Země než Měsíc. Pro astronomy šlo nicméně o poslední možnost zjistit o tomto tělese více informací, než se v roce 2029 přiblíží na 32 tisíc kilometrů. Ani za 8 let však srážka se Zemí nehrozí.

celý článek

Uhlík v ocasu komety Catalina naznačuje, že podobné komety mohly přinést tento prvek na Zemi krátce po jejím zrodu

7. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Když začátkem roku 2016 navštívila kometa Catalina (C/2013 US10) vnitřní část sluneční soustavy, pozorovalo ji množství astronomů a observatoří. Mezi nimi také infračervený teleskop na palubě letadla SOFIA, který v ocasu komety zachytil zřetelné stopy uhlíku. Zatímco kometa Catalina zmizela zpět k okraji sluneční soustavy, vědci zkoumali posbíraná data a nyní vydali vědeckou studii se svými závěry.

celý článek

Indická raketa PSLV vynesla na oběžnou dráhu první čistě brazilskou družici

28. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Indická raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle) v neděli úspěšně vynesla na oběžnou dráhu brazilskou družici Amazon-1 a dalších 18 menších satelitů. Úkolem první ryze brazilské družice bude pozorování amazonských deštných pralesů a přesné zaznamenání jejich úbytku.

Na oběžné dráze Země byla objevena druhá trojánská planetka

11. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nedávno objevená planetka 2020 XL5 zřejmě patří mezi trojány Země. Zatím jsou známy pouhé dva objekty z této kategorie planetek, které s naší planetou sdílí oběžnou dráhu kolem Slunce. Oba trojány Země obíhají Lagrangeův bod L4 a obíhají tak Slunce o 60 stupňů před Zemí.

celý článek

Miniměsíc 2020 SO se v úterý podruhé přiblíží k Zemi a v březnu zcela opustí okolí naší planety

1. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Malý objekt s označením 2020 SO se v první polovině února podruhé za několik měsíců přiblíží k Zemi a poté okolí naší planety definitivně opustí. Země tak ztratí třetí známý miniměsíc, i když tento se od těch ostatních hodně liší - je umělý. NASA totiž potvrdila, že se jedná o raketu Centaur ze 60. let, která vynesla na oběžnou dráhu lunární sondu Surveyor 2.

celý článek

Kde se bere voda na Měsíci? Kromě slunečního větru by mohla vznikat také za přispění magnetosféry Země

29. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Na povrchu Měsíce se nachází voda - v permanentním stínu kráterů i vázaná v horninách. Doposud se předpokládalo, že pochází z interakcí slunečního větru s materiálem na povrchu. Nová studie nicméně odhalila, že by mohl existovat ještě další zdroj měsíční vody - Země. Vyplývá to z vědecké studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Rotace Marsu vykazuje drobnou odchylku známou jako Chandlerův výkyv

12. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Podobně jako Země i Mars při rotaci kolem svojí osy vykazuje drobnou odchylku označovanou jako Chandlerův výkyv. Jeho póly se každých 200 dní vzdalují od osy o zhruba 10 centimetrů. Mars je teprve druhou známou planetou, u které byl tento fenomén pozorován, tou první je Země, u které je tato odchylka až 10 metrů. Vědci zatím neví, co tento pohyb může způsobovat.

celý článek