Vesmírná sonda Voyager 2 má na okraji sluneční soustavy problémy s energií

Vesmírná sonda Voyager 2 v sobotu 25. ledna neprovedla plánovaný manévr, který pomáhá s kalibrací zařízení pro měření magnetického pole. Podle předběžné analýzy to vypadá, že zůstaly aktivní dva instrumenty, které spotřebovávají relativně velké množství energie. A té nemá sonda po 43 letech ve vesmíru na rozdávání. Inženýři NASA nyní pracují na vyřešení tohoto problému.

Voyager 1

Voyager 1 vesmírná sonda NASA byla vypušťena v roce 1977 a je stále funkční. Aktuálně je teď nejvzdálenější a nejrychlejší vesmírnou sondou.



Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Voyager

V datech ze sondy Voyager 1 se ukrývaly informace o hustotě mezihvězdného prostoru

Vesmírná sonda Voyager 1 opustila v roce 2012 jako první heliosféru, tedy ochrannou slupku obklopující sluneční soustavu. Od té doby se nachází v prostoru, ve kterém vnější vlivy převládají nad vlivem Slunce. Zkoumá tak vlastně okraj mezihvězdného prostoru, ze kterého posílá cenné informace zpátky na Zemi. Vědci nyní přišli na nový způsob jak kontinuálně měřit hustotu tohoto prostoru.

Čína se chystá poslat dvojici sond k okraji sluneční soustavy

Čínská vesmírná agentura připravuje svou první vesmírnou misi na hranici sluneční soustavy, při které zároveň navštíví Jupiter a Neptun. Zatím nejvzdálenější čínská sonda dnes obíhá planetu Mars a plánuje vypustit rover na její povrch. Dvojice vesmírných sond s pracovním označením Interstellar Express by mohla odstartovat v roce 2024 a vzdálenosti 100 AU dosáhnout v roce 2049.

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2021)

Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro únor 2021.

Sonda Voyager 2 zachytila za hranicí sluneční soustavy zvýšenou hustotu částic

Vesmírná sonda Voyager 2 zaznamenala vyšší hustotu částic v prostoru těsně za hranicí heliosféry, jejíž hranici překročila před 2 roky. Podobný nárůst zachytila také sonda Voyager 1, která opustila heliosféru dříve a na jiném místě. Tyto výsledky tak potvrzují složení lokálního mezihvězdného média, které bezprostředně obklopuje sluneční soustavu.

Povrch měsíce Europa se v nedávné době otočil o 70 stupňů, zřejmě není nijak ukotvený

Ledový povrch měsíce Europa u planety Jupiter se v nedávné době kompletně přeorientoval. Vyplývá to z výzkumu publikovaném v magazínu Geophysical Research Letters, který vychází z dat misí Galileo a Voyager. Z těchto dat vznikla nová mapa povrchu Europy s nejlepším rozlišením 40 metrů na jeden pixel. Tato mapa a nové informace o historii Europy pomohou při plánování budoucích vesmírných misí.

Tvar heliosféry je podle nového výzkumu výrazně víc nepravidelný, než se předpokládalo

Heliosféra je bublina kolem Slunce, ve které převládají sluneční větry nad těmi galaktickými. Věci doposud uvažovali, že má tvar podobný kometě, který je výsledkem pohybu Slunce galaxií. Podle nového modelu tomu tak ale není, tvar heliosféry je zřejmě dost nepravidelný.

Voyager 2 po poruše už zase sbírá vědecká data

Operátoři mise Voyager oznámili, že se jim podařilo znovu zprovoznit sběr vědeckých dat sondou Voyager 2 na okraji sluneční soustavy. Sonda se na konci ledna automaticky přepnula do nouzového módu poté, co se objevily problémy se spotřebou energie. Komunikace se sondou je nyní stabilní a operátoři postupně prověřují chování jednotlivých instrumentů na palubě.