U nejbližšího kvazaru byl detekován molekulární kyslík
U nejbližšího známého kvazaru v jádru galaxie Markarian 231 byla nalezena přítomnost molekulárního kyslíku. Tento nález vědcům přibližuje složení prostředí jader galaxií, ve kterých se nachází aktivní supermasivní černá díra. Jde navíc o první detekci molekulárního kyslíky mimo naši galaxii.
Galaxie Markarian 231
Kvazary
Kvazary (Quasar - quasi-stellar object) jsou velmi zářivá jádra vzdálených galaxií. V centru těchto galaxií konzumuje supermasivní černá díra velké množství materiálu z akrečního disku, který kolem ní rotuje (tento jev se označuje jako aktivní galaktické jádro (AGN). Tím vzniká intenzivní elektromagnetické záření, které lze pozorovat na miliardy světelných let daleko. Kvazary jsou jedny z nejzářivějších a nejvzdálenějších objektů, které dnes astronomové dokáží pozorovat. Blazary jsou potom kompaktní aktivní galaktická jádra, které svými energetickými proudy míří přímo k Zemi.
Galaxie Markarian 231 (Mrk 231, UGC 8058) se nachází ve vzdálenosti 581 milionů světelných let. 32 000 světelných let od středu této galaxie vědci identifikovali oblak, ve kterém se kromě dříve identifikovaného oxidu uhelnatého nachází také molekuly kyslíku (O2). Tento mrak se pohybuje stejnou rychlostí i směrem jako proud materiálu vycházející od jádra galaxie. U blízkých objektů je toto měření komplikované, kvůli přítomnosti kyslíku v zemské atmosféře. U vzdálených objektů je to snazší, protože světlo od nich má díky rozpínání vesmíru nataženou frekvenci (posunutou do červené barvy).
Více informací k tématu
Kvazary
28. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)
KvazaryU známého blazaru byl pozorován vysoce energetický záblesk gama záření
Mezinárodní tým astronomů zkoumal v několika vlnových délkách blazar TXS 1515–273. Podařilo se jim u něj zachytit první velmi energetický záblesk gama záření (VHE, very-high energy gamma-ray emission). Doposud bylo u toho zdroje pozorováno pouze HE gama záření (high energy).
celý článek
9. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)KvazaryTeleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií
Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.
celý článek
19. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)KvazaryObjev nejvzdálenějšího kvazaru: má obří supermasivní černou díru s větry dosahujícími až 20 % rychlosti světla
Astronomové objevili nový kvazar s rudým posuvem 7,6 - to značí, že se jedná o nejvzdálenější (a nejstarší) takový známý objekt. V jádru tohoto kvazaru navíc dřímá obří supermasivní černá díra, takto velkou vědci v takto raném vesmíru nepředpokládali.
celý článek
14. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)KvazaryObjev nového extrémně variabilního kvazaru ve vzdáleném vesmíru
Analýzou dat z dřívějších astronomických průzkumů se japonským astronomům podařilo najít nový extrémně proměnlivý kvazar. Z historických dat se jim o něm podařilo získat informace za posledních 30 let. Nově objevený objekt s označením SDSS J125809.31+351943.0 je kvazar s jedním z nejvýraznějších zvýšení zářivosti.
celý článek
29. 7. 2020 (novější než zobrazený článek)KvazaryObjev dvou nových kvazarů s výrazným červeným posuvem
Pomocí teleskopu Subaru se astronomům podařilo identifikovat dva nové kvazary s vysokým rudým posuvem. Jedná se o jedny z nejvzdálenějších a zároveň nejstarších pozorovatelných objektů ve vesmíru.
celý článek
8. 6. 2019 KvazaryTeleskop vybavený novým přístrojem detekoval silné větry způsobené supermasivní černou dírou
Supermasivní černé díry v jádrech galaxií zřejmě mají výrazný vliv na jejich vývoj. Mělo by k tomu docházet během fáze, kdy černá díra konzumuje materiál z jejího okolí a kdy rychle nabírá na hmotnosti. Silná radiace vycházející z okolí černé díry přitom vytlačuje mezihvězdné plyny ze středu galaxie a následně dochází k jejich koncentraci na jiném místě a následně ke zrodu nových hvězd. Vědci pozorovali silné větry u kvazaru J1509+0434 prostřednictvím teleskopu Gran Telescopio Canarias (GTC) na Kanárských ostrovech.
celý článek
20. 4. 2019 KvazaryVědci našli závislost mezi zářivostí kvazarů a temnou hmotou
Vědci v datech z evropského vesmírného teleskopu Planck našli vazbu mezi zářivostí kvazarů a hmotností oblaků temné hmoty, ve kterých se sledované kvazary nachází. Kvazary jsou supermasivní černé díry v jádrech vzdálených galaxií, které astronomové pozorují zrovna když konzumují materiál ze svého okolí. Ke svému výzkumu vědci využili data z mise Planck, která zkoumala reliktní záření po velkém třesku. Výsledky výzkumu byly publikovány v magazínu Astrophysical Journal.
celý článek
Galaxie Markarian 231
Evropská vesmírná sonda JUICE úspěšně prošla další testovací fází, ve které úspěšně zvládla testování odolnosti v zařízení Large Space Simulator (LSS). Sonda, která míří k planetě Jupiter, bude muset zvládnout teploty mezi -180 a 250 °C a silně radiační prostředí....
Nový modul Nauka (Multipurpose Laboratory Module, MLM) má podle plánů rozšířit Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Původně měl letět do vesmíru už v roce 2007, ale jeho start byl opakovaně odkládán. Nauka rozšíří prostory pro vědecké experimenty na stanici, má také vlastní...
Při pozorování supermasivní černé díry v galaxii I Zwicky 1 se vědcům podařilo zpozorovat záblesky rentgenové radiace. K jejich překvapení však nepocházela z okolí černé díry, které přímo pozorovali, ale z prostoru za ní. Jde o první pozorování tohoto fenoménu, kdy...
Trpasličí sférické galaxie jsou málo zářivé a rozptýlené objekty. Doposud však nebylo snadné jakkoli zkoumat jejich vnitřní pohyb. To nyní změnila mise vesmírného teleskopu Gaia, který mapuje hvězdy v Mléčné dráze a další objekty, včetně galaxií, které kolem naší...
Mezinárodní tým astronomů zkoumal v několika vlnových délkách blazar TXS 1515–273. Podařilo se jim u něj zachytit první velmi energetický záblesk gama záření (VHE, very-high energy gamma-ray emission). Doposud bylo u toho zdroje pozorováno pouze HE gama záření (high energy)....
Data z průletu vesmírné sondy Solar Orbiter kolem zbytků ocasu komety ATLAS (C/2019 Y4) poskytla vědcům nové informace o této kometě, která se loni rozpadla při přiblížení Slunci. Jde o první případ pozorování podobné struktury v blízkosti Slunce, sonda kolem materiálu z...
NASA v pátek zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman a Dynetics....
Astronomům se podařilo zachytit nezvykle krátký záblesk gama záření ze supernovy. Záblesky ze supernov přitom typicky trvají výrazně déle, krátké záblesky byly doposud přisuzovány kolizím neutronových hvězd. Nový objev tak naznačuje, že některé supernovy byly v minulosti...
Astronomům se podařilo poprvé pozorovat známky vodních par v atmosféře Ganymede - největšího měsíce ve sluneční soustavě. Ty zřejmě vznikají sublimací z povrchu, kde se voda nachází ve formě ledu. Nové závěry vychází z pozorování teleskopem Hubble, který jimi doplňuje...
Rover Curiosity zkoumá geologii v kráteru Gale na Marsu od roku 2012. Podle hornin, které rover zkoumá, se jedná o místo, které bylo kdysi dávno součástí rozsáhlého jezera. Geologické záznamy se však na různých místech kráteru podstatně liší. Podle nové studie, za to může...
Pomocí rusko-německého vesmírného teleskopu Spektr-RG se vědcům podařilo identifikovat nový pulzar. Dostal označení SRGA J204318.2+443815 a jedná se o neutronovou hvězdu v binárním systému s dlouhou periodou. Hvězda je relativně slabá a vědci ji řadí k nové podtřídě...