Planeta Země před 3 lety zachytila malou planetku a vytvořila si z ní malý, dočasný měsíc
Naši planetu kromě Měsíce mohou obíhat také výrazně menší přirozené satelity, nazývají se miniměsíce. Jde o planetky dočasně zachycené gravitací Země, které většinou po několika měsících shoří v atmosféře, nebo jsou vymrštěny do vesmíru. Jeden takový se vědcům nyní podařilo identifikovat a k jejich překvapení se zdá, že Zemi obíhá už 3 roky. Jde teprve o druhý potvrzený miniměsíc naší planety.
Země Fotografie Země pořízená družicí Suomi NPP (je pojmenovaná podle amerického vědce Vernera E. Suomiho), která slouží k pozorování Země. Snímek byl pořízen přístrojem VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite), který je jedním z několika zařízení na palubě vesmírné sondy, jejímž úkolem je z polární oběžné dráhy detailně zkoumat atmosféru země, její klima a pomáhat ve zpřesnění předpovědi počasí.
Nově objevený miniměsíc s označením 2020 CD3 má zhruba 2-3 metry v průměru. Oběžnou dráhu naší planety by měl podle propočtu astronomů opustit v dubnu tohoto roku.Jediný další známý miniměsíc Země nese označení 2006 RH120 a obíhal naši planetu v letech 2006-2007. Kromě toho byly také zachyceny objekty procházející atmosférou, jejichž trajektorie napovídá, že do ní vstoupily z oběžné dráhy a šlo tedy zřejmě také o miniměsíce. Vědci považují miniměsíce za jedinečnou příležitost, jak prozkoumat planetky obíhající Slunce na podobné oběžné dráze jako Země (NEO, Near-Earth Asteroids). Když obíhají Zemi, jsou dostatečně blízko na to, aby k nim byla vyslána sonda. Odpadla by tak často roky dlouhé cesta k takovým objektům.Here's an animated GIF of our new mini-moon 2020 CD3, discovered by @WierzchosKacper. Rotating frame keeps the Earth/Sun line stationary. Orbital elements courtesy of IUA MPEC. https://t.co/dok3jn3G9hhttps://t.co/x1DXWLq2vm pic.twitter.com/O3eRaOIYjB
— Tony Dunn (@tony873004) February 26, 2020
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Země
K Zemi se blíží malý objekt, který by se brzy mohl stát dočasným měsícem naší planety
Oběžná dráha objektu 2020 SO o velikosti několika metrů je velmi podobná Zemi, přibližuje se k nám rychlostí 3 tisíc kilometrů za hodinu. NASA předpokládá, že by jej koncem října mohla gravitace naší planety zachytit a udělat z něj nový mini-měsíc. Zvláštní oběžná dráha vede některé vědce k myšlence, že by nemuselo jít o přirozenou planetku, ale poslední stupeň rakety z roku 1966.
V poslední době ledové byla průměrná teplota na Zemi nižší o 6 stupňů
Vědcům se podařilo zjistit, jaké byly teploty na Zemi v období před 20 tisíci lety v době poslední doby ledové. Průměrná globální teplota tehdy dosahovala 7,8 °C, pro srovnání ve 20. století byla průměrná globální teplota 14 °C. Největší teplotní rozdíly oproti dnešku přitom panovaly v Arktidě, kde bylo o až 14 stupňů méně než je dnes.
Kolem Země ve čtvrtek proletěla doposud neznámá kilometrová planetka
Ve zhruba 100x větší vzdálenosti, než obíhá Měsíc Zemi, proletěla ve čtvrtek planetka 2020 QU6. Šlo tedy o bezpečný průlet a Zemi ani družicím na oběžné dráze nic nehrozilo. Objev se podařil amatérskému astronomovi Leonardu Amaralovi z Brazílie. Pozorování ze Země ukázala, že planetka má na šířku zhruba 1 kilometr.
K Zemi žádná nebezpečná planetka nemíří, o víkendu proletí v bezpečné vzdálenosti
V sobotu 6. června proletí kolem naší planety malá planetka s označením 2002 NN4 (163348). Navzdory poplašným titulkům, které zaplavily světový i český internet, však nepředstavuje pro život na Zemi žádné nebezpečí. Proletí totiž víc než 5 milionů kilometrů od Země - to je víc než 14x dál než Měsíc.
Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru
Možnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.
Globální ochlazení před 4 tisíci lety umožnilo rozšíření rýže v Asii
Významné globální ochlazení, které nastalo před 4 200 roky, zřejmě přispělo k evoluci nových variant rýže a také k jejímu rozšíření v Asii. Vyplývá to z rekonstrukce migrace rýže napříč kontinentem, kterou vědci provedli zkoumáním genomu 1 400 odrůd rýže.
Zemské jádro přichází o těžké izotopy železa v nově popsaném procesu
Nový výzkum naznačuje dosud neznámý proces, jehož prostřednictvím by mohly unikat izotopy železa z jádra planety. Vědci pozorovali chování izotopů v prostředích s různými teplotami, aby simulovali přechod mezi horkým zemským jádrem a pláštěm s nižšími teplotami. Nový výzkum vnáší světlo do evoluce planet a seismologie.