Planeta Země před 3 lety zachytila malou planetku a vytvořila si z ní malý, dočasný měsíc
Naši planetu kromě Měsíce mohou obíhat také výrazně menší přirozené satelity, nazývají se miniměsíce. Jde o planetky dočasně zachycené gravitací Země, které většinou po několika měsících shoří v atmosféře, nebo jsou vymrštěny do vesmíru. Jeden takový se vědcům nyní podařilo identifikovat a k jejich překvapení se zdá, že Zemi obíhá už 3 roky. Jde teprve o druhý potvrzený miniměsíc naší planety.
Země Fotografie Země pořízená družicí Suomi NPP (je pojmenovaná podle amerického vědce Vernera E. Suomiho), která slouží k pozorování Země. Snímek byl pořízen přístrojem VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite), který je jedním z několika zařízení na palubě vesmírné sondy, jejímž úkolem je z polární oběžné dráhy detailně zkoumat atmosféru země, její klima a pomáhat ve zpřesnění předpovědi počasí.
Nově objevený miniměsíc s označením 2020 CD3 má zhruba 2-3 metry v průměru. Oběžnou dráhu naší planety by měl podle propočtu astronomů opustit v dubnu tohoto roku.Jediný další známý miniměsíc Země nese označení 2006 RH120 a obíhal naši planetu v letech 2006-2007. Kromě toho byly také zachyceny objekty procházející atmosférou, jejichž trajektorie napovídá, že do ní vstoupily z oběžné dráhy a šlo tedy zřejmě také o miniměsíce. Vědci považují miniměsíce za jedinečnou příležitost, jak prozkoumat planetky obíhající Slunce na podobné oběžné dráze jako Země (NEO, Near-Earth Asteroids). Když obíhají Zemi, jsou dostatečně blízko na to, aby k nim byla vyslána sonda. Odpadla by tak často roky dlouhé cesta k takovým objektům.Here's an animated GIF of our new mini-moon 2020 CD3, discovered by @WierzchosKacper. Rotating frame keeps the Earth/Sun line stationary. Orbital elements courtesy of IUA MPEC. https://t.co/dok3jn3G9hhttps://t.co/x1DXWLq2vm pic.twitter.com/O3eRaOIYjB
— Tony Dunn (@tony873004) February 26, 2020
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Země
Rotace Marsu vykazuje drobnou odchylku známou jako Chandlerův výkyv
Podobně jako Země i Mars při rotaci kolem svojí osy vykazuje drobnou odchylku označovanou jako Chandlerův výkyv. Jeho póly se každých 200 dní vzdalují od osy o zhruba 10 centimetrů. Mars je teprve druhou známou planetou, u které byl tento fenomén pozorován, tou první je Země, u které je tato odchylka až 10 metrů. Vědci zatím neví, co tento pohyb může způsobovat.
celý článekZemě v roce 2020 rotovala kolem svojí osy nejrychleji za posledních 50 let
Měření pomocí atomových hodin ukazují, že 28 nejkratších dní na naší planetě od začátku měření v roce 1960 nastalo v loňském roce. V těchto dnech Země dokončila rotaci kolem svojí osy o několik milisekund dříve než jindy. Je to dáno například vlivem atmosférického tlaku, oceánských proudů nebo pohyby v jádru planety. Předchozí rekord nejkratšího dne pocházel z roku 2005.
celý článekČínská sonda Chang´e 5 se vydává na prodlouženou misi do Lagrangeova bodu L1
Čínská orbitální sonda Chang´e 5 přechází po splnění své primární mise do mise sekundární. Aktuálně míří k Lagrangeovu bodu L1 systému Slunce-Země, kde bude provádět vědecká pozorování a operační testy. Sonda by mohla následně přejít ještě do třetí mise, jejímž předmětem by mohl být průlet kolem planetky, nebo návštěva dalších Lagrangeových bodů v okolí Země.
celý článekAstronomové zpřesnili data o dočasném měsíci 2020 CD3 - má méně než 2 metry
Pomocí dat z teleskopu LDT (Lowell Discovery Telescope) astronomové zpřesnili informace o dočasném měsíci 2020 CD3, který obíhal Zemi mezi lety 2016 a 2020. Díky novým pozorováním nyní vědci odhadují velikost tohoto tělesa na méně než 2 metry a jeho maximální přiblížení Zemi na 13 000 kilometrů.
celý článekNová čínská ponorka dorazila na nejhlubší místo na Zemi
Čína v pátek 20. listopadu zveřejnila záznam pilotované ponorky zaparkované na dně Mariánského příkopu. Ponorka nese jméno Fendouzhe a na nejhlubší místo na planetě dopravila tři výzkumníky. Dosáhli hloubky 10 909 metrů, což je čínský rekord, nejhlouběji se nicméně dostal loni americký průzkumník Victor Vescovo, který se ponořil do 10 928 metrů.
celý článekNová studie potvrdila stáří prvních rostlin na souši, pochází z ordoviku
V hornině z Tennessee (USA) byly nalezeny fosilie rostlin staré 460 milionů let. Tento nález je souladu s dřívějším předpokladem stáří nejstarších suchozemských rostlin. Jedná se nicméně o první přímý nález, který původní předpoklady potvrzuje. Fosilie obsahují zkamenělé mechy, lišejníky a játrovky.
celý článekAstronomové identifikovali tisíc hvězd, od kterých by mohlo být možné detekovat život na Zemi
V posledních letech se lidstvu podařilo najít tisíce planet, které obíhají jiné hvězdy. V posledních letech se astronomům dokonce daří charakterizovat atmosféry některých z nich a uvažují nad tím, jak by šlo u těchto exoplanet detekovat známky života. Co kdyby ale někdo chtěl zkoumat Slunce a jeho planety? Vědci nyní přišli se seznamem hvězd, od kterých by to bylo možné s naší aktuální technikou.
celý článek