Zemské jádro přichází o těžké izotopy železa v nově popsaném procesu

Nový výzkum naznačuje dosud neznámý proces, jehož prostřednictvím by mohly unikat izotopy železa z jádra planety. Vědci pozorovali chování izotopů v prostředích s různými teplotami, aby simulovali přechod mezi horkým zemským jádrem a pláštěm s nižšími teplotami. Nový výzkum vnáší světlo do evoluce planet a seismologie.

Země, pohyb izotopů železa

Země, pohyb izotopů železa



Podle výsledků nového výzkumu se těžší izotopy železa posouvají k prostředí s nižšími teplotami, zatímco lehčí izotopy zůstávají v prostředí s vyššími teplotami. Mohlo by tak docházet k migraci těžkých prvků z horkého jádra do chladnějšího pláště. V průběhu milionů let by se tyto izotopy mohly dostat také až na povrch.

Zemský plášť obklopuje vnější jádro naší planety. Hranice, mezi těmito dvěma vrstvami se nachází v hloubce 2 900 kilometrů pod povrchem. Teploty se mezi těmito dvěma vrstvami mohou lišit o více než tisíc stupňů.

Zatím není zřejmé, zda tímto procesem dochází k postupnému zmenšování jádra planety, nebo jde o určitou formu cirkulace, která materiál jiným procesem vrací zpět do jádra.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

Indická raketa PSLV vynesla na oběžnou dráhu první čistě brazilskou družici

28. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Indická raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle) v neděli úspěšně vynesla na oběžnou dráhu brazilskou družici Amazon-1 a dalších 18 menších satelitů. Úkolem první ryze brazilské družice bude pozorování amazonských deštných pralesů a přesné zaznamenání jejich úbytku.

V březnu se k Zemi přiblíží planetka Apophis - naposledy před těsným průletem v roce 2029

12. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

5. března se planetka Apophis na své oběžné dráze kolem Slunce přiblíží na 0,1 AU od naší planety. Půjde o bezpečné přiblížení, planetka bude víc než 40x dál od Země než Měsíc. Pro astronomy jde nicméně o poslední možnost zjistit o tomto tělese více informací, než se v roce 2029 přiblíží na 32 tisíc kilometrů. Ani za 8 let však srážka se Zemí nehrozí.

celý článek

Na oběžné dráze Země byla objevena druhá trojánská planetka

11. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nedávno objevená planetka 2020 XL5 zřejmě patří mezi trojány Země. Zatím jsou známy pouhé dva objekty z této kategorie planetek, které s naší planetou sdílí oběžnou dráhu kolem Slunce. Oba trojány Země obíhají Lagrangeův bod L4 a obíhají tak Slunce o 60 stupňů před Zemí.

celý článek

Miniměsíc 2020 SO se v úterý podruhé přiblíží k Zemi a v březnu zcela opustí okolí naší planety

1. 2. 2021 (novější než zobrazený článek)

Malý objekt s označením 2020 SO se v první polovině února podruhé za několik měsíců přiblíží k Zemi a poté okolí naší planety definitivně opustí. Země tak ztratí třetí známý miniměsíc, i když tento se od těch ostatních hodně liší - je umělý. NASA totiž potvrdila, že se jedná o raketu Centaur ze 60. let, která vynesla na oběžnou dráhu lunární sondu Surveyor 2.

celý článek

Kde se bere voda na Měsíci? Kromě slunečního větru by mohla vznikat také za přispění magnetosféry Země

29. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Na povrchu Měsíce se nachází voda - v permanentním stínu kráterů i vázaná v horninách. Doposud se předpokládalo, že pochází z interakcí slunečního větru s materiálem na povrchu. Nová studie nicméně odhalila, že by mohl existovat ještě další zdroj měsíční vody - Země. Vyplývá to z vědecké studie publikované v magazínu Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Rotace Marsu vykazuje drobnou odchylku známou jako Chandlerův výkyv

12. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Podobně jako Země i Mars při rotaci kolem svojí osy vykazuje drobnou odchylku označovanou jako Chandlerův výkyv. Jeho póly se každých 200 dní vzdalují od osy o zhruba 10 centimetrů. Mars je teprve druhou známou planetou, u které byl tento fenomén pozorován, tou první je Země, u které je tato odchylka až 10 metrů. Vědci zatím neví, co tento pohyb může způsobovat.

celý článek

Země v roce 2020 rotovala kolem svojí osy nejrychleji za posledních 50 let

8. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Měření pomocí atomových hodin ukazují, že 28 nejkratších dní na naší planetě od začátku měření v roce 1960 nastalo v loňském roce. V těchto dnech Země dokončila rotaci kolem svojí osy o několik milisekund dříve než jindy. Je to dáno například vlivem atmosférického tlaku, oceánských proudů nebo pohyby v jádru planety. Předchozí rekord nejkratšího dne pocházel z roku 2005.

celý článek