Zemské jádro přichází o těžké izotopy železa v nově popsaném procesu

Nový výzkum naznačuje dosud neznámý proces, jehož prostřednictvím by mohly unikat izotopy železa z jádra planety. Vědci pozorovali chování izotopů v prostředích s různými teplotami, aby simulovali přechod mezi horkým zemským jádrem a pláštěm s nižšími teplotami. Nový výzkum vnáší světlo do evoluce planet a seismologie.

Země, pohyb izotopů železa

Země, pohyb izotopů železa



Podle výsledků nového výzkumu se těžší izotopy železa posouvají k prostředí s nižšími teplotami, zatímco lehčí izotopy zůstávají v prostředí s vyššími teplotami. Mohlo by tak docházet k migraci těžkých prvků z horkého jádra do chladnějšího pláště. V průběhu milionů let by se tyto izotopy mohly dostat také až na povrch.

Zemský plášť obklopuje vnější jádro naší planety. Hranice, mezi těmito dvěma vrstvami se nachází v hloubce 2 900 kilometrů pod povrchem. Teploty se mezi těmito dvěma vrstvami mohou lišit o více než tisíc stupňů.

Zatím není zřejmé, zda tímto procesem dochází k postupnému zmenšování jádra planety, nebo jde o určitou formu cirkulace, která materiál jiným procesem vrací zpět do jádra.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

Vědci rozluštili sled událostí, které vedly k největšímu vyhynutí na Zemi a otevřely cestu pro nástup dinosaurů

21. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci rozluštili sled událostí, které vedly k největšímu vyhynutí na Zemi a otevřely cestu pro nástup dinosaurůNejvětší hromadný úbytek živočichů na Zemi nastal před 252 miliony lety na přelomu prvohor a druhohor (Permské vymírání). Za příčinu tohoto vymření je považována souhra několika situací, ale doposud nebylo stanoveno, jak po sobě následovaly. Vědci z projektu BASE-LiNE Earth nyní popsali, sled událostí, které k tomuto vymření vedly.

celý článek

K Zemi se blíží malý objekt, který by se brzy mohl stát dočasným měsícem naší planety

2. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

K Zemi se blíží malý objekt, který by se brzy mohl stát dočasným měsícem naší planetyOběžná dráha objektu 2020 SO o velikosti několika metrů je velmi podobná Zemi, přibližuje se k nám rychlostí 3 tisíc kilometrů za hodinu. NASA předpokládá, že by jej koncem října mohla gravitace naší planety zachytit a udělat z něj nový mini-měsíc. Zvláštní oběžná dráha vede některé vědce k myšlence, že by nemuselo jít o přirozenou planetku, ale poslední stupeň rakety z roku 1966.

celý článek

V poslední době ledové byla průměrná teplota na Zemi nižší o 6 stupňů

24. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

V poslední době ledové byla průměrná teplota na Zemi nižší o 6 stupňůVědcům se podařilo zjistit, jaké byly teploty na Zemi v období před 20 tisíci lety v době poslední doby ledové. Průměrná globální teplota tehdy dosahovala 7,8 °C, pro srovnání ve 20. století byla průměrná globální teplota 14 °C. Největší teplotní rozdíly oproti dnešku přitom panovaly v Arktidě, kde bylo o až 14 stupňů méně než je dnes.

Kolem Země ve čtvrtek proletěla doposud neznámá kilometrová planetka

14. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kolem Země ve čtvrtek proletěla doposud neznámá kilometrová planetkaVe zhruba 100x větší vzdálenosti, než obíhá Měsíc Zemi, proletěla ve čtvrtek planetka 2020 QU6. Šlo tedy o bezpečný průlet a Zemi ani družicím na oběžné dráze nic nehrozilo. Objev se podařil amatérskému astronomovi Leonardu Amaralovi z Brazílie. Pozorování ze Země ukázala, že planetka má na šířku zhruba 1 kilometr.

K Zemi žádná nebezpečná planetka nemíří, o víkendu proletí v bezpečné vzdálenosti

2. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

K Zemi žádná nebezpečná planetka nemíří, o víkendu proletí v bezpečné vzdálenostiV sobotu 6. června proletí kolem naší planety malá planetka s označením 2002 NN4 (163348). Navzdory poplašným titulkům, které zaplavily světový i český internet, však nepředstavuje pro život na Zemi žádné nebezpečí. Proletí totiž víc než 5 milionů kilometrů od Země - to je víc než 14x dál než Měsíc.

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíru

20. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nová studie odhaduje pravděpodobnost vzniku jednoduchého života a civilizací ve vesmíruMožnost existence života mimo Zemi lidstvo odjakživa fascinovala. Mimozemský život však není snadné na velkou vzdálenost najít, vědci se proto zabývají pravděpodobností jeho existence. V nově publikované studii se profesor David Kipping pokusil tuto pravděpodobnost odhadnout. Jeho výzkum ukazuje, že za vhodných podmínek by mohl život na planetách vznikat relativně snadno, horší už je to se životem inteligentním.

celý článek

Globální ochlazení před 4 tisíci lety umožnilo rozšíření rýže v Asii

18. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Globální ochlazení před 4 tisíci lety umožnilo rozšíření rýže v AsiiVýznamné globální ochlazení, které nastalo před 4 200 roky, zřejmě přispělo k evoluci nových variant rýže a také k jejímu rozšíření v Asii. Vyplývá to z rekonstrukce migrace rýže napříč kontinentem, kterou vědci provedli zkoumáním genomu 1 400 odrůd rýže.

celý článek