Astronomové poprvé změřili rychlost větru v atmosféře hnědého trpaslíka

Astronomům se poprvé podařilo změřit, jak rychle se pohybují oblaka v atmosféře hnědého trpaslíka, objektu na rozmezí hvězdy a masivní planety. Využili k tomu techniku použitou při měření větrů u vzdálených planet ve sluneční soustavě, kdy se porovnává pohyb magnetického pole a infračervené snímky objektu. Výsledek ukázal, že se oblaka v atmosféře hnědého trpaslíka pohybují více než šestkrát rychleji než u planety Jupiter.

Hnědý trpaslík Luhman 16

Hnědý trpaslík Luhman 16 Dvojice hnědých trpaslíků, které se nacházejí ve vzdálenosti 6,5 světelných let od Země. Velký snímek byl pořízen teleskopem WISE, na kterém se objekt jeví jako samostatný. Ve výřezu je potom detailnější snímek pořízený prostřednictvím teleskopu GMOS-South v Chile, kde je zřetelně vidět dvě složky tohto binárního systému.



Hnědý trpaslík

Hnědý trpaslík je objekt příliš masivní na planetu, a zároveň málo hmotný na hvězdu. Dosahuje zpravidla hmotnosti mezi 13 a 80 hmotnostmi planety Jupiter. Na rozdíl od hvězd v nich neprobíhá termojaderná reakce, ve které dochází ke slučování atomů vodíku a dalších prvků. I když je možné, že u některých masivnějších hnědých trpaslíků může docházet k fúzi deuteria.



Tým vedený Katelyn Allersovou si za svůj cíl vybral objekt s označením 2MASS J1047539+212423 ve vzdálenosti zhruba 34 světelných let (některé zdroje uvádějí chybně 2MASS J0475385+212434). Jde o hnědého trpaslíka se 40násobnou hmotností planety Jupiter. 

Pro svůj výzkum vědci využili data z infračerveného teleskopu Spitzer, ze kterých je možné pozorovat pohyb mraků v atmosféře. Tento pohyb potom porovnali s pozorováními pořízenými radioteleskopem VLA, která zase ukazují rotaci magnetického pole, tedy rotaci samotného objektu. Rozdíl mezi oběma pohyby by měl dát rychlost větrů v atmosféře.

U planety Jupiter takto vědci vypočítali větry o rychlosti 370 kilometrů za hodinu. U hnědého trpaslíka 2MASS J1047539+212423 to vyšlo 2 300 km/h, což odpovídá teoretickým predikcím.

Stejnou metodu by vědci rádi využili i u zkoumání atmosfér exoplanet. Pro tento krok však bude nutné využít přesnějších přístrojů, protože magnetická pole jsou u planet výrazně slabší.

Informace o hvězdě 2MASS J1047539+212423

Vzdálenost od Slunce: 34.4 světelných let
Hvězda Typ hvězdy Hmotnost
hmotností Slunce
Poloměr
poloměrů Slunce
Exoplanety
2MASS J1047539+212423 Hnědý trpaslík 0.04 (zhruba 0.08) 0
Více o této hvězdě
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hnědý trpaslík

První hnědý trpaslík objevený pomocí radioteleskopu

11. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pomocí radioteleskopu LOFAR se astronomům podařilo identifikovat doposud neznámý hnědý trpaslík. Jde o první případ, kdy byl tento objekt na pomezí hvězdy a planety objeven pomocí radiových vln. Studie popisující tento objev vyšla ve vědeckém magazínu The Astrophysical Journal Letters.

celý článek

Oblaka podobná těm v atmosféře Jupiteru byla nalezena u nejbližšího hnědého trpaslíka

7. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nejbližší hnědý trpaslík Luhman 16A vykazuje známky podobných mraků ve svojí atmosféře, jaké lze pozorovat u planety Jupiter. Jde o první případ, kdy vědci použili techniku polarimetrie k prozkoumání atmosféry mimo sluneční soustavu.

celý článek

V datech z teleskopu Kepler se ukrýval silný záblesk od hvězdy konzumující materiál z hnědého trpaslíka

5. 2. 2020

Nový výzkum, který zpracovával data posbíraná vesmírným teleskopem Kepler, odhalil výrazný záblesk od jedné ze sledovaných hvězd. Nezvykle silný záblesk dosahoval až 1600násobku běžné zářivosti, než se opět uklidnil na běžné hodnoty. Podle vědců to bylo způsobeno konzumací materiálu z blízkého hnědého trpaslíka.

celý článek

Teleskop na ISS detekoval rekordní rentgenový záblesk, vznikl při interakci pulzaru a hnědého trpaslíka

14. 11. 2019

Teleskop NICER umístěný na Mezinárodní vesmírné stanici ISS detekoval v srpnu náhlý nárůst rentgenového záření. Bylo to způsobeno zábleskem, který přišel od vzdáleného pulzaru - rotující neutronové hvězdy, která s pravidelnou periodou bliká. Záblesk byl zatím nejsilnější, který byl tímto teleskopem zachycen, navíc v sobě kombinuje několik různých úkazů, které dříve nikdy nebyly pozorovány pohromadě.

celý článek

Nová pozorování potvrzují, že Scholzova hvězda obsahuje masivní hnědý trpaslík typu T

28. 8. 2019

Hvězda s označením WISE J0720−0846, lépe známá jako Scholzova hvězda, proletěla před 80 tisíci lety v těsné blízkosti sluneční soustavy. Jde o dvojhvězdu tvořenou malým červeným trpaslíkem a ještě menším hnědým trpaslíkem. Nová pozorování potvrdila, že hnědý trpaslík je spektrálního typu T a odhadují jeho hmotnost na zhruba 66 hmotností planety Jupiter.

celý článek

Astronomové objevili hnědého trpaslíka s velmi krátkou periodou oběhu kolem mateřské hvězdy

27. 6. 2019

Mezinárodní tým astronomů objevil nového hnědého trpaslíka u binární hvězdy NGTS-7 ve vzdálenosti 500 světelných let. Jde o drobný objekt na pomezí hvězdy a planety, který obíhá velmi blízko primární složky NGTS-7A. Hnědý trpaslík dostal označení NGTS-7Ab a hvězdu oběhne jednou za 16,2 hodin, nachází se od ní pouhých 0,014 AU (1 AU je vzdálenost Země-Slunce). Jde o nejrychleji obíhajícího hnědého trpaslíka kolem hvězdy hlavní posloupnosti.

Jedna z nejstarších zkoumaných nov byla ve skutečnost kolize hnědého a bílého trpaslíka

12. 10. 2018

V červenci 1670 pozorovali tehdejší astronomové zcela novou hvězdu v souhvězdí Labutě a pojmenovali ji Nova sub Capite Cygni (Nová hvězda pod hlavou Labutě), dnes je však známá jako CK Vulpeculae. Později vědci určili, že šlo o jev, kterému říkají nova. Jde o záblesk, který vzniká, když na povrch bílého trpaslíka dopadá materiál, který znovu zažehne termojadernou fúzi. Podle nové studie však šlo o zcela jiný jev: kolizi hnědého a bílého trpaslíka, naznačují to pozorování submilimetrovou radiovou observatoří ALMA.

celý článek