Astronomové poprvé změřili rychlost větru v atmosféře hnědého trpaslíka

Astronomům se poprvé podařilo změřit, jak rychle se pohybují oblaka v atmosféře hnědého trpaslíka, objektu na rozmezí hvězdy a masivní planety. Využili k tomu techniku použitou při měření větrů u vzdálených planet ve sluneční soustavě, kdy se porovnává pohyb magnetického pole a infračervené snímky objektu. Výsledek ukázal, že se oblaka v atmosféře hnědého trpaslíka pohybují více než šestkrát rychleji než u planety Jupiter.

Hnědý trpaslík Luhman 16

Hnědý trpaslík Luhman 16 Dvojice hnědých trpaslíků, které se nacházejí ve vzdálenosti 6,5 světelných let od Země. Velký snímek byl pořízen teleskopem WISE, na kterém se objekt jeví jako samostatný. Ve výřezu je potom detailnější snímek pořízený prostřednictvím teleskopu GMOS-South v Chile, kde je zřetelně vidět dvě složky tohto binárního systému.



Hnědý trpaslík

Hnědý trpaslík je objekt příliš masivní na planetu, a zároveň málo hmotný na hvězdu. Dosahuje zpravidla hmotnosti mezi 13 a 80 hmotnostmi planety Jupiter. Na rozdíl od hvězd v nich neprobíhá termojaderná reakce, ve které dochází ke slučování atomů vodíku a dalších prvků. Je nicméně možné, že u některých masivnějších hnědých trpaslíků může docházet k fúzi deuteria.



Tým vedený Katelyn Allersovou si za svůj cíl vybral objekt s označením 2MASS J1047539+212423 ve vzdálenosti zhruba 34 světelných let (některé zdroje uvádějí chybně 2MASS J0475385+212434). Jde o hnědého trpaslíka se 40násobnou hmotností planety Jupiter. 

Pro svůj výzkum vědci využili data z infračerveného teleskopu Spitzer, ze kterých je možné pozorovat pohyb mraků v atmosféře. Tento pohyb potom porovnali s pozorováními pořízenými radioteleskopem VLA, která zase ukazují rotaci magnetického pole, tedy rotaci samotného objektu. Rozdíl mezi oběma pohyby by měl dát rychlost větrů v atmosféře.

U planety Jupiter takto vědci vypočítali větry o rychlosti 370 kilometrů za hodinu. U hnědého trpaslíka 2MASS J1047539+212423 to vyšlo 2 300 km/h, což odpovídá teoretickým predikcím.

Stejnou metodu by vědci rádi využili i u zkoumání atmosfér exoplanet. Pro tento krok však bude nutné využít přesnějších přístrojů, protože magnetická pole jsou u planet výrazně slabší.

Informace o hvězdě 2MASS J10475+2124

Vzdálenost od Slunce: 34.4 světelných let
Hvězda Typ hvězdy Hmotnost
hmotností Slunce
Velikost
poloměrů Slunce
Exolanety
2MASS J10475+2124 Hnědý trpaslík 0.04 0.1 0
Více o této hvězdě
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Hnědý trpaslík

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

Astronomové objevili hnědého trpaslíka u hvězdy HD 47127

U hvězdy HD 47127 ve vzdálenosti 87 světelných let byl objevili astronomové vedení Brendanem P. Bowlerem subhvězdný objekt. Jedná se pravděpodobně o hnědého trpaslíka, tedy těleso na pomezí masivní planety a drobné hvězdy. Data z teleskopů Keck a McDonald Observatory naznačují, že by dokonce mohlo jít o pár hnědých trpaslíků.

K dlouhodobým cyklům zářivosti červených obrů by mohly vést menší objekty na jejich oběžné dráze

Astronomové vedení Igorem Soszyńskim z University of Warsaw prozkoumali 700 červených obrů, aby zjistili, co způsobuje jejich pravidelné poklesy v zářivosti. Jejich výzkum ukazuje, že by mohlo jít o sekundární objekty v systému, které svou gravitací akumulují hmotu z hvězdy v poslední fázi existence v hlavní posloupnosti.

Astronomové identifikovali nejrychleji rotujícího hnědého trpaslíka, při větší rychlosti by se mohl rozpadnout

Pomocí dat z infračerveného teleskopu Spitzer se astronomům podařilo určit trojici nejrychleji rotujících hnědých trpaslíků. Tyto objekty na pomezí mezi planetou a hvězdou se kolem svojí osy otočí zhruba jednou za hodinu. V nově publikované studii vědci uvažují nad tím, zda může být rotace hnědých trpaslíků i rychlejší, nebo zda narazili na rychlostní limit.

V atmosféře nejbližšího hnědého trpaslíka se nachází podobná oblaka jako na Jupiteru

Pomocí dat z teleskopu TESS se vědcům z University of Arizona podařilo zjistit informace o strukturách v atmosféře hnědého trpaslíka Luhman 16 B. Podle nové studie v magazínu Astrophysical Journal má nejbližší hnědý trpaslík ve své atmosféře podobné pásy oblaků jako například Jupiter.

Nově objevenou dvojici hnědých trpaslíků pojí zatím nejslabší gravitační síla

Mezinárodní tým vědců objevil ve vzdálenosti 450 světelných let pár hnědých trpaslíků. Oba objekty jsou relativně málo hmotné a nachází se od sebe překvapivě daleko i když jsou součástí stejného systému Oph 98. Jsou od sebe dokonce tak daleko, že na sebe vzájemně působí nejslabší gravitační silou ze všech zatím známých binárních systémů.

Přímý snímek hnědého trpaslíka HD 33632 Ab pomůže vědcům s analýzou snímků vzdálených exoplanet

Vědcům se pomocí teleskopů Subaru a Keck na Havaji a vesmírného teleskopu Gaia podařilo přímo vyfotit hnědého trpaslíka, který obíhá hvězdu HD 33632 Aa. Nová data pomohou vědcům lépe zkoumat a charakterizovat exoplanety i další hnědé trpaslíky. Vědecká studie vyšla 30. listopadu v magazínu Astrophysical Journal Letters.