Astronomům se poprvé podařilo změřit, jak rychle se pohybují oblaka v atmosféře hnědého trpaslíka, objektu na rozmezí hvězdy a masivní planety. Využili k tomu techniku použitou při měření větrů u vzdálených planet ve sluneční soustavě, kdy se porovnává pohyb magnetického pole a infračervené snímky objektu. Výsledek ukázal, že se oblaka v atmosféře hnědého trpaslíka pohybují více než šestkrát rychleji než u planety Jupiter.
Hnědý trpaslík je objekt příliš masivní na planetu a zároveň málo hmotný na hvězdu. Dosahuje zpravidla hmotnosti mezi 13 a 80 hmotnostmi planety Jupiter. Na rozdíl od hvězd v nich neprobíhá termojaderná reakce, ve které dochází ke slučování atomů vodíku a dalších prvků. U hmotnějších hnědých trpaslíků může nicméně docházet k fúzi deuteria, nebo spalování lithia. Ani jedna z těchto reakcí však není považována za jadernou fúzi, která je typická pro hvězdy.
Tým vedený Katelyn Allersovou si za svůj cíl vybral objekt s označením 2MASS J1047539+212423 ve vzdálenosti zhruba 34 světelných let (některé zdroje uvádějí chybně 2MASS J0475385+212434). Jde o hnědého trpaslíka se 40násobnou hmotností planety Jupiter. Pro svůj výzkum vědci využili data z infračerveného teleskopu Spitzer, ze kterých je možné pozorovat pohyb mraků v atmosféře. Tento pohyb potom porovnali s pozorováními pořízenými radioteleskopem VLA, která zase ukazují rotaci magnetického pole, tedy rotaci samotného objektu. Rozdíl mezi oběma pohyby by měl dát rychlost větrů v atmosféře. U planety Jupiter takto vědci vypočítali větry o rychlosti 370 kilometrů za hodinu. U hnědého trpaslíka 2MASS J1047539+212423 to vyšlo 2 300 km/h, což odpovídá teoretickým predikcím. Stejnou metodu by vědci rádi využili i u zkoumání atmosfér exoplanet. Pro tento krok však bude nutné využít přesnějších přístrojů, protože magnetická pole jsou u planet výrazně slabší.
|
2MASS J10475+2124 | 34.4 ly | |||||||